Duševní zdraví matek a dětí

WHO uvádí, že duševní porucha je globálně realitou pro desetinu těhotných žen a žen, které právě porodily. Důsledky mohou negativně ovlivňovat růst a vývoj dětí, přitom jsou tyto poruchy léčitelné. Kojení patří mezi strategie snižující deprese u matek.

 

Duševní zdraví matek

Na celém světě asi 10 % těhotných žen a 13 % žen, které právě porodily, trpí duševní poruchou, především depresí. V rozvojových zemích je to ještě vyšší, tj. 15,6 % během těhotenství a 19,8 % po narození dítěte. V těžkých případech může být utrpení matek tak závažné, že dokonce mohou spáchat sebevraždu. Kromě toho postižené matky nemohou správně fungovat. V důsledku toho může být také negativně ovlivněn růst a vývoj dětí. Duševní poruchy matky jsou léčitelné. Účinné intervence mohou zajistit i dobře vyškolení nespecializovaní poskytovatelé zdravotní péče.

Kojení je jednou ze strategií, které snižuje deprese u matek.

 

Duševní zdraví dětí a dospívajících

Na celém světě 10-20 % dětí a dospívajících trpí duševními poruchami. Neuropsychiatrické onemocnění je hlavní příčinou zdravotního postižení mladých lidí ve všech regionech. Pokud nejsou tyto podmínky ošetřeny, vážně ovlivňují vývoj dětí, jejich vzdělávací výsledky a jejich potenciál žít naplňujícím a produktivním životem.

Kdo je ohrožen těmito poruchami?

Prakticky u všech žen se mohou rozvinout duševní poruchy během těhotenství a v prvním roce po porodu, ale chudoba, migrace, extrémní stres, vystavení násilí (domácí, sexuální a genderové), nouzové a konfliktní situace, přírodní katastrofy a nízká sociální podpora obecně zvyšují rizika pro specifické poruchy.

 

Účinky duševních poruch matky po narození na matku a dítě

Po porodu matky s depresí hodně trpí a můžou selhat i jiným způsobem adekvátně jíst, dodržovat hygienu, starat se o sebe. To může zvýšit riziko špatného zdraví. Zohledňuje se také riziko sebevraždy a v případě psychotických onemocnění je třeba vzít v úvahu riziko infanticidy, i když vzácné.

Velmi malí kojenci mohou být ovlivněni a jsou velmi citliví na životní prostředí a kvalitu péče a pravděpodobně budou zasaženi matkami s duševními poruchami. Dlouhodobá nebo těžká duševní choroba ztěžuje připoutání, kojení a péči o kojence.

 

Co dělat?

Duševní zdraví matek lze integrovat do všeobecné zdravotní péče, včetně zdraví žen, zdraví matek a dětí, péče o reprodukční zdraví a dalších souvisejících služeb. Identifikace a řízení duševních poruch matek specializovanými poskytovateli zdravotní péče. Existuje celá řada příruček.

Komplexní akční plán duševního zdraví na období 2013–2020–2030

Komplexní akční plán WHO na období 2013–2020 byl přijat na 66. Světovém zdravotnickém shromáždění.

Dr. Margaret Chan, generální ředitelka WHO, označila nový komplexní akční plán duševního zdraví na období 2013–2020 za významný úspěch: zaměřuje mezinárodní pozornost na dlouho zanedbávaný problém a je pevně zakořeněna v zásadách lidských práv. Akční plán vyžaduje změny. Vyzývá ke změně postojů, které zachovávají stigmatizaci a diskriminaci, která od starověku izolovala lidi, a požaduje rozšíření služeb s cílem podpořit větší účinnost využívání zdrojů.

 

Čtyři hlavní cíle akčního plánu jsou:

• posílit účinné vedení a správu v oblasti duševního zdraví.
• poskytovat komplexní, integrované a citlivé služby v oblasti duševního zdraví a sociální péče v komunitním prostředí.
• provádět strategie na podporu a prevenci duševního zdraví.
• posílit informační systémy, evidence a výzkum v oblasti duševního zdraví.

Každý ze čtyř cílů je doprovázen jedním nebo dvěma konkrétními cíli, které poskytují základ pro měřitelné kolektivní akce a dosahování globálních cílů členskými státy. Byl vyvinut soubor základních ukazatelů týkajících se těchto cílů a dalších akcí, které se pravidelně shromažďují prostřednictvím projektu Atlas duševního zdraví.

Zdroj: WHO