Transformace péče o každého nedonošeného a nemocného novorozence
Zrání neurobehaviorálních systémů, včetně autonomní regulace, je změněno předčasným porodem. Poskytování kvalitní péče, která zahrnuje péči od rodičů, rodin a pečovatelů, je pro ně klíčové, aby dosáhli svého plného zdraví a potenciálu rozvoje.
Přežít a vzkvétat
Víme, že přítomnost matek, otců a primárních pečovatelů, blízký kontakt kůže na kůži a klokaní péče přispívají k přežití těchto dětí a k jejich zdravému vývoji. Především však kontakt mezi matkou a dítětem je nezadatelné právo stanovené v Úmluvě o právech dítěte. Každoročně potřebuje 30 milionů novorozenců na celém světě určitou úroveň nemocniční péči. Rané prostředí a zkušenosti dítěte mají přímý a dlouhodobý dopad na vývoj jeho mozku a pokládají základ pro zdraví, učení, produktivitu a pohodu po celý život dítěte.
Rodiny s předčasně narozenými dětmi mají větší pravděpodobnost, že budou čelit potížím s přizpůsobením se každodennímu životu než rodiny s donošenými dětmi. Problémy mohou nastat u dítěte, schopností rodičů zvládat situaci a/nebo vztahem rodič-dítě. Typickým příkladem je přetrvávající zvýšený stres u rodičů a větší problémy se seberegulací u dítěte.
Předčasný porod v kombinaci s obtížemi v adaptaci rodiče na dítě může vést k dlouhodobým nepříznivým dopadům na behaviorální a socio-emocionální vývoj dítěte v průběhu dětství a dospívání.
Interakce mezi rodiči a dětmi na norských JIP
Norské NICU mají za cíl poskytovat rodinně orientovanou, individualizovanou vývojovou péči. Tato péče zahrnuje minimalizaci stresu a bolesti kojence a také posílení přítomnosti rodičů a účasti na péči o jejich dítě.
Málo se ví o tom, zda rozdíly v implementaci pokynů pro interakci mezi rodiči a dětmi v norských NICU ovlivňují dlouhodobou vzájemnou adaptaci dítěte a rodičů.
Zavedený program pro transakce mezi matkami MITP zlepšil výsledky ve vývoji předčasně narozených dětí a zvládnutí rodičovské role od novorozeneckého období až do 9 let věku.
Program individualizované vývojové péče a hodnocení novorozenců (NIDCAP), což je podobný program, inspirovaly návrh individualizované vývojové péče zaměřené na rodinu na norských NICU (9).
Oba přístupy vedly od přelomu tisíciletí k velkým změnám v praxi péče na JIP.
V dnešní době jsou rodiče přítomni a zapojeni do péče o své dítě po celou dobu pobytu v nemocnici. Jsou podporováni v kontaktu kůže na kůži se svým dítětem (klokánková péče), i když je třeba dítě monitorovat nebo vyžaduje intenzivní péči. Rostoucí počet JIP také poskytuje pokoje, kde může rodina zůstat po většinu pobytu v nemocnici.
Cílem péče je:
- pomoci rodičům prohloubit porozumění jedinečnému chování a způsobu vyjadřování dítěte;
- zlepšit schopnost rodičů přijmout nezbytná opatření k uspokojení měnících se potřeb dítěte;
- zlepšit zkušenost rodičů se sociální povahou dítěte a potěšením a připoutaností k dítěti.
Norské NICU prošly za posledních 20 let významnými změnami, ale málo se ví o tom, zda tyto změny přinesly zaměření na stimulaci interakčních dovedností rodičů, jak je definováno a popsáno v MITP.
Cílem studie bylo prozkoumat, do jaké míry byly předpokládané základní komponenty MITP implementovány na norských novorozeneckých odděleních a zda to má vliv na vlastní účinnost rodičovství bezprostředně po propuštění z nemocnice. Studie se zúčastnilo 212 osob.
Dotazník sestával ze 101 otázek, z nichž 51 se týkalo novorozeneckých a demografických informací, přítomnosti rodičů na JIP, účasti rodičů na přípravách propuštění a pokynů ohledně interakce mezi rodiči a dítětem, které obdrželi
Závěr
Většina matek a otců byla velmi spokojena s následnou kontrolou kontaktními sestrami, které se jim dostalo na JIP, a ihned po propuštění z nemocnice a uvedli vysokou úroveň rodičovské sebeúčinnosti.
Zdroj:
Sykepleien Forskning 2021;16(85948):e-85948
DOI: 10.4220/Sykepleienf.2021.85948en