Výživa novorozenců a kojenců do jednoho roku v ČR v letech 2004 – 2017
Kojení je biologickou normou a součást reprodukčního cyklu. Nízký počet kojených dětí a předčasné ukončení kojení má významný negativní dopad na zdraví žen a dětí a vede k vyšším nákladům na zdravotní péči.
Systematické přehledy a metaanalýzy studií prokazují, že v rozvinutých zemích je negativní vliv nekojení na zdraví žen ještě závažnější než na zdraví dětí, protože většina úmrtí a nákladů „navíc“ kvůli nedostatečnému kojení se týká žen. Podporu kojení je tedy potřebné vnímat nejen jako nezbytnou pro zdraví dětí, ale musí být vnímána také jako zásadní pro všechny preventivní zdravotní strategie pro ženy.
Podpora a ochrana kojení je klíčovou determinantou veřejného zdraví, proto výlučné kojení 6 měsíců a pokračování v kojení 2 roky i déle spolu s příkrmem zaváděným od ukončeného 6 měsíce, jak u kojených, tak nekojených dětí, by se mělo stát normou.
Průběžné monitorování počtů kojených dětí je nevyhnutelnou součástí systému zlepšování kvality poskytované péče. Sledování počtů kojených dětí umožní posoudit, zda strategie, které chrání a podporují kojení, jsou dostatečné či musí být posíleny.
Přečtěte si publikaci Výživa novorozenců a kojenců do jednoho roku v ČR v letech 2004 – 2017 (PDF ke stažení).
Zdrojem dat v této publikaci jsou údaje z Národního registru rodiček (NRROD) a Národního registru novorozenců (NRNAR), jejichž data zpracovává a publikuje ÚZIS ČR, údaje z Ročního výkazu o činnosti poskytovatele ZS – Poskytovatel (obor) praktický lékař pro děti a dorost (ÚZIS ČR) a také údaje ze statistiky narozených zpracované a vydávané ČSÚ.
