Jednou ze základních potřeb dítěte je výživa. Současná
věda považuje přirozenou výživu mateřským mlékem za nejlepší.
Dítě má právo na mateřské mléko jako jedinou potravu plně
odpovídající jeho potřebám. Matka a dítě mají pak právo
na odpovídající péči před porodem i po porodu včetně podmínek,
které usnadňují kojení. Právo dítěte na kojení je zakotveno
v Úmluvě o právech dítěte, která u nás vstoupila v platnost
v roce 1991, sbírka zákonů č. 104/1991, článek 24.
Kojení je součástí našeho Národního programu podpory
zdraví a součástí preventivních programů pro 21. století.
WHO/UNICEF doporučují výlučné kojení po dobu 6.měsíců
a v kojení pokračovat s postupně zaváděným příkrmem do 2 roků
věku dítěte i déle.
Vláda ČR i zdravotníci mají odpovědnost za dodržování
Mezinárodního kodexu marketingu náhrad mateřského mléka a
následných relevantních rezolucí valného shromáždění WHO.
Zdravotničtí pracovníci by se proto měli seznámit se svými
odpovědnostmi vyplývajícími z tohoto kodexu.
Řada studií potvrzuje, že dobře propracovaná taktika na ochranu,
prosazování a podporu kojení ve zdravotnických zařízeních, která
přicházejí do styku s kojícím matkou a dítětem pozitivně ovlivňuje
délku kojení.
Faktory, kterými zdravotníci nejvíce ovlivňují úspěch kojení
shrnuje 10 kroků k úspěšnému kojenívydaných WHO/UNICEF.
WHO/UNICEF
Baby Friendly Hospital Initiative (BFHI) označila nemocnice jako
nejdůležitější článek v podpoře kojení.
DOPORUČENÍ PRO PRENATÁLNÍ PÉČI
Hlavní zásady
informovat všechny těhotné ženy o výhodách a technice kojení,
vytypovat faktory, které působí pozitivně nebo negativně na
rozhodnutí budoucí matky kojit své dítě,
věnovat pozornost prvorodičkám a ženám s předchozí špatnou zkušeností
s kojením,
vyšetřit prsy (příprava vpáčených bradavek na kojení pomoci formovačů
bradavek),
prenatální záznam o vyšetření prsou a problémech při kojení, který bude
k dispozici po porodu na šestinedělí a obvodě, aby se mohla věnovat péče matkám,
které s kojením měly problémy,
Praktický lékař pro děti a dorost by měl znát zásady správné techniky
kojení, umět řešit problémy při kojení a kojení podporovat. Výlučné kojení
do 6. měsíce věku a v kojení pokračovat s postupně převládajícím příkrmem až
do 2 let věku dítěte a déle by se mělo stát normou a právem každého dítěte.
Hlavní zásady
podporovat kojení bez omezování délky a frekvence,
zpočátku dítě pije velmi často (12 - 15x za den), zhruba po 6ti týdnech
se v kojení dostaví určitá pravidelnost,
platí zásada - kojit tak často a tak dlouho, jak si dítě žádá,
nejčastější příčinou odstavení dítěte je nedostatečná sebedůvěra matky,
obavy z nedostatku mléka a předčasné zavedení umělé výživy,
aby dítě vypilo dostatek zadního tučného mléka, doporučuje se po
propuštění z porodnice kojit v průběhu jednoho kojení jen z jednoho prsu,
dítě si samo určí zda to bude jeden či prsy dva,
po kojení není nutné pravidelně odstříkávat, jen v případě přebytku
mléka v prsou je odstříkávání dočasně na místě,
odstříkání mléka musí být prováděno správnou technikou, kterou by matka
měla znát již z porodnice, dává se přednost odstříkávání rukou před odsávačkou,
znalosti o váhové křivce a růstových spurtech kojeného dítěte (kolem 3. a
6. týdne a 3. a 6. měsíce dítě rychleji roste ,což se projeví spíše na jeho
délce než váze),
váhová křivka kojeného dítěte nemusí mít trvale stoupající trend a váhový
přírůstek není jediným ukazatelem prospívání dítěte, není také dobré srovnávat
váhu nebo váhové přírůstky dětí mezi sebou, protože se liší,
kojené dítě dosahuje někdy porodní váhy až ve 3 týdnech, ne do 8. dne, jak
se traduje,
dobře kojené dítě má 6-8 pomočených plen, první čtyři týdny 2-4
stolice denně s pozdější možnou několika denní absencí,
méně pomočených plen, hnědá páchnoucí stolice s hlenem spolu s plochou
váhovou křivkou a neklidem dítěte svědčí pro nedostatek mléka,
tak často tradovaná zelená stolice sama o sobě není známkou nedostatku mléka,
nesprávným a zbytečným postupem při řešení nedostatku mléka je podání umělé
výživy jako prvního opatření,
bezpečným způsobem jak tvorbu mléka opět zvýšit je častější přikládání k
oběma prsům v průběhu jednoho kojení a zvláště časté kojení v noci, kdy sekrece
hormonu prolaktinu je největší,
nesledovat jen váhové přírůstky, ale i růst dítěte,
odstranit staré praktiky nepříznivě zasahující do kojení (časové omezení
délky kojení, časné zavádění příkrmu, dodržování Finkelsteinovy formule,
kontrolní kojení, odstříkávání když to není nutné, dezinfekce bradavek),
umět řešit problémy vzniklé při kojení (problémy s množstvím mléka, problémy
s prsy...),
kojící žena by měla dodržovat zásady správné výživy, není nutné zvyšovat
kalorickou potřebu ani množství tekutin,
ženy alergičky by měly dítě kojit co nejdéle s pozdějším zaváděním příkrmu,
matka může kojit i v případě horečnatého onemocnění, kojení v průběhu
onemocnění představuje naopak pro dítě významný zdroj vznikajících protilátek,
existuje jen malá skupina léků, která je při kojení kontraindikována,
běžná antibioitika, léky proti bolesti, teplotě dítě neohrozí,
kojící žena by neměla kouřit a pít alkohol, pokud se cigarety nedovede vzdát,
měla by kouřit do 5 cigaret za den a vždy až po kojení,
kojení v průběhu dalšího těhotenství nepoškozuje matku, dítě ani plod.
