Aktivity na podporu kojení v ČR

Míra zahájení kojení je v ČR vysoká nad 95 % (ÚZIS 2017), což potvrzuje, že aktivity na podporu kojení v ČR i úsilí v oblasti veřejného zdraví bylo a je úspěšné.  Už není nutné maminky přesvědčovat, aby kojily, protože 98 % žen považuje kojení za důležité podle průzkumu agentury STEM z roku 2019.

Každý dnes ví, že kojení je to nejlepší pro dítě i matku. Hlavním posláním organizací podporujících kojení je pomáhat ženám/rodinám dosáhnout jejich cílů. To znamená poskytovat vynikající lékařskou péči kojícím rodinám a vytvářet podmínky, které mají největší šanci na úspěch.

Většina dětí je úspěšně kojena od narození, ale některé zdravotní okolnosti vyžadují další posouzení a pečlivé sledování.  Studie publikovaná v Česko-slovenské pediatrii (Mydlilová 2008) zahrnující 466 731 novorozenců a matek prokázala, že nízké vzdělání matky, vícečetná těhotenství, prvorodičky, porody ukončené císařských řezem, počty nedonošených dětí jsou rizikové faktory, na které je třeba se při podpoře kojení zaměřit.  Potvrzuje to i sledování stavu výživy při propuštění z porodnice, publikace, kterou každoročně vydává Národní laktační centrum ve spolupráci s ÚZIS Výživa novorozenců a kojenců do 1 roku v ČR, že uvedené rizikové faktory ovlivňují zejména počty výlučně kojených dětí při propuštění.  Potvrdily i regionální rozdíly v počtech kojených dětí podle skladby obyvatel i podle toho, zda se jednalo i perinatologické či intermediární centrum, kde se soustřeďují vysoce rizikoví novorozenci publikováno v Čes.-slov. Pediatrii (Mydlilová 2009). Uvedené rizikové faktory ovlivňují počty kojených i výlučně kojených dětí při propuštění z porodnice.  Z toho tedy vyplývá, že při podpoře kojení je nutné se zaměřit na skupiny matek a dětí u nichž byly identifikovány výše zmíněné rizikové faktory.

Je proto důležité, aby matky a děti, které jsou prenatálně nebo krátce po porodu identifikovány jako ohrožené výzvami kojení, dostaly individualizovaný plán krmení s pečlivým sledováním přiměřené hydratace a výživy, pomoc při sledování a optimalizaci dodávky mléka a pečlivého sledování po propuštění. Matkám a kojencům s vysokým rizikem a zvláštními potřebami a matkám, které mají problémy s kojením, by měla být poskytována další individualizovaná pomoc, viz pokyny a kritéria pro hodnocení BFHI.

Proto je vzdělávání všech zdravotníků tak důležité, aby každý zdravotník měl znalosti potřebné k tomu, aby viděl včasné varovné signály, a aby zajistil, že děti a matky jsou náležitě sledovány a podporovány při kojení.

Opožděná laktogeneza je ve skutečnosti stále běžnější, protože její rizikové faktory se potenciálně zvyšují. Když se dítě do takové situace narodí, cílem je pečlivě sledovat, jak se dítě chová u prsu, zda je spokojené či nespokojené, sledovat váhový úbytek, kolik má pomočených plen, sledovat odchod smolky, počet stoliček, ne hned podat lahev. Pokud je dokrm nezbytný měl by být součástí lékařského plánu. A nejdůležitější věcí je, aby zdravotnický personál pečlivě sledoval situaci, spolupracoval s rodinou a zajistil bezpečnost novorozence/kojence a zároveň respektoval hodnoty a přání rodiny.