Dlouhodobé kojení a výhody v neurokognitivních výkonech a testech inteligence

Nedávná studie publikovaná v časopise Brain Sci, 2020 zkoumala korelaci kojení k bílé hmotě CNS u 4–8letých dětí a prokázala významnou pozitivní korelaci mezi délkou kojení a propojením bílé hmoty, včetně cest známých jako funkčně relevantních pro čtení, verbální paměť a vývoj řeči.

Jelikož četné studie prokázaly, že kojení koreluje s inteligenci, akademickým vzděláním a neurokognitivními funkcemi, výsledky této studie přispívají ke konsensu, že kojení má pozitivní vliv na vývoj mozku.

Mateřské mléko poskytuje esenciální mastné kyseliny, včetně kyseliny dokosahexaenové (DHA) a kyseliny arachidonové (AA), které jsou mimo jiné důležité pro vývoj centrálního nervového systému, přesto nejsou kojencem snadno syntetizovány, a proto jsou obě zastoupeny v mateřském mléce. Zejména v kolostru je DHA přítomná ve vysoké koncetraci.  DHA hraje důležitou roli v kortikálním zrání, neuronální diferenciaci a neuronální arborizaci. 

U lidí studie neuroimagingu ukázaly, že děti a dospívající, kteří se narodili předčasně, mají snížený celkový objem bílé hmoty, objem corpus callosum a objem kortikální šedé hmoty. Matky dětí s poruchou pozornosti a hyperaktivitou (ADHD) uvádějí kojení kratší dobu ve srovnání s matkami dětí, které ADHD nemají.

Četné studie naznačují, že nutriční a vývojové faktory, kromě jiných vlivů přítomných v rané fázi vývoje, mohou mít významné a dlouhodobé důsledky. U kojených dětí je prokázáno, že mají větší objem šedé hmoty než nekojené a také objem bílé hmoty koreluje se zvýšenou spotřebou mateřského mléka.

Další odborné informace v angličtině