Kojení, mateřská péče a vývoj mozku

Týden mozku probíhá každoročně v březnu a je celosvětovou kampaní na zvýšení povědomí veřejnosti o úspěších a přínosech výzkumu mozku a neurovědách, který je součástí Brain Awareness Week (BAW). Patří sem také informace o vlivu kojení a mateřské péče na vývoj mozku, protože kojení a krmení mateřských mlékem umožňuje nepřetržitý přenos zdrojů z matky na kojence.

Dětský mozek prochází v prvním roce života rychlým vývojem a tento vývoj je silně ovlivněn nutričními a pečujícími faktory. Příznivé účinky kojení na mozek kojence lze tedy vysvětlit živinami  a bioaktivními faktory, které jsou přítomny v mateřském mléce. Dalším důležitým účinkem kojení a výživy mateřským mlékem je prodloužení doby mateřské péče. Vývoj mozku kojenců je ovlivňován interakcemi s prostředím, zejména interakcemi matka-dítě. Kojící matky tráví více času emocionální péčí, takže kojení je prospěšné pro vyvíjející se mozek nejen prostřednictvím nutričních účinků, ale také kvůli rozdílům v interakcích mezi matkou a dítětem. 

V longitudinální studii 180 australských kojenců  s gestačním věkem <30 týdnů byl sledován  vztah mezi příjmem MM v prvním měsíci hospitalizace na NICU a kognitivními funkcemi ve věku 2 a 7 let.  Ve věku 7 let zjistili, že vyšší příjem MM byl spojen s vyšším IQ a lepšími matematickými schopnostmi a pracovní pamětí. Velikost účinku byla navíc podstatná, takže za každý další týden, kdy byl příjem mateřského mléka> 50% celkového příjmu , bylo IQ o 3,5 bodu vyšší. Navíc při zobrazení mozku  magnetickou rezonancí byl předchozí příjem mateřského mléka spojen s většími objemy šedé hmoty, zejména v  thalamu a hipokampu, které jsou hlavními reléovými stanicemi v mozku.

U předčasně narozených dětí se  ukazuje, že dárcovské mléko z banky mateřského mléka nejeví takový prospěch pro vývoj mozku, zatímco matky, které  dodávají vlastní mléko, se mohou do péče v péči o dítě více angažovat jinými způsoby, a toto zapojení matky by mohlo vysvětlit rozdíly ve vývoji mozku kojenců nezávisle na výživových aspektech mateřského mléka. Celkově dostupné důkazy týkající se přínosů pro neurovývoj podporují stávající doporučení, aby děti byly kojeny výlučně po dobu 6 měsíců a aby hospitalizovaní předčasně narození novorozenci dostávali mléko vlastní matky s eventuální cílenou fortifikací.

Přečtěte si článek Mateřské mléko, růstové faktory a vývoj mozku pana profesora Mourka, který se vývoji CNS věnoval po celý svůj profesní život a doposud  přednáší na konferencích, workshopech pořádaných Laktační ligou.

 

Pro kojení a vývoj mozku má zásadní význam prvních 1000 dní života

Vzhledem k popsaným krátko a dlouhodobým zdravotním výhodám kojení pro matku a dítě, není kojení pouze volbou životního stylu, ale předmětem veřejného zdraví. Kojení je jedním z nejúčinnějších preventivních opatření, jakým mohou matky chránit zdraví dítěte i svoje zdraví. Nejkomplexnější přehled a analýzu vědecké literatury, která se zabývá krátko a dlouhodobými následky kojení najdeme v „Breastfeeding and Maternal and Infant Health Outcomes in Developed Countries“ (1) (Agency for Healthcare Research and Quality of the U.S.Department of Health and Human Services).

Z údajů vyplývá, že existuje souvislost mezi délkou kojení a řadou jeho protektivních účinků.

Souvislost mezi kojením a raným vývojem mozku, posiluje zásadní význam prvních 1000 dní života (od početí do 2 let věku dítěte). V prvních několika letech života podporuje bezpečí, stabilita a kojení rozvoj zdravého mozku tím, že snižuje stres a podporuje základní mentální dovednosti.

Z velkých epidemiologických studií vyplývá, že delší doba kojení souvisí se zlepšením IQ a kognitivních funkcí v pozdějším období dětství i v dospělosti (2,3).

Reference

1. Ip S, Chung M, Raman G, et al. Breastfeeding and maternal and infant health outcomes in developed countries. Evid Rep Technol Assess (Full Rep) 2007;(153):1–186.
2. Belfort MB, Rifas-Shiman SL, Kleinman KP, et al. Infant feeding and childhood cognition at ages 3 and 7 years: Effects of breastfeeding duration and exclusivity. JAMA Pediatr 2013;167:836–844.
3. Verduci E, Banderali G, Barberi S, et al. Epigenetic effects of human breast milk. Nutrients 2014;6:1711–1724