Tisková zpráva k Národnímu týdnu kojení 2023

Tisková zpráva k Národnímu týdnu kojení 2023

Národní laktační centrum/Laktační liga/Národní výbor kojení, Unie laktačních poradců

 

V Evropě dostává 58 % až 98 % kojenců mateřské mléko po narození (Theurich MA, 2019), v ČR 95,4 % (ÚZIS 2021).

71 % žen plánuje výlučně kojit a 18 % plánuje kombinovat kojení a umělou výživu. 

Výlučně je kojeno v Evropě ve věku 6 měsíců 13 % až 39 % kojenců (Theurich MA, 2019), v ČR 16,3 % (ÚZIS 2020).

 

Více než 98 % žen v ČR má v úmyslu kojit, ale mnohem menší procento, kolem 35 % celorepublikově   dosáhne svých cílů kojení. To je obrovská mezera. Víme, že někdy k dosažení cílů je potřeba povzbuzení, podpora a empatické naslouchání. Nejsou to vždy jenom zdravotníci, kteří indikují podání dokrmu, často se tak děje na přání matky. V literatuře mezi důvody, proč matky požadovaly suplementaci umělou výživou, patřila nedostatečná příprava na kojení a chápání kojenecké výživy jako odpovědi na problémy s kojením. Byla také prokázána souvislost mezi podporou nabízenou personálem a jeho postoji, přičemž bylo prokázáno, že personál se špatným postojem ke kojení selhává při podpoře matek. Matky, které obvykle vnímaly porodní personál tak, že „neupřednostňuje“ kojení, měly menší pravděpodobnost, že budou kojit déle a často 90 % suplementace umělou výživou bylo podáváno bez lékařské indikace (Kirsty V. Biggs, 2018).

 Prvním krokem je rozhovor s matkou a zjistit důvod a shodnout se na tom, proč matka vyžaduje dokrm a proč vyžaduje umělou výživu a vysvětlit jí mylné představy, které může mít, například, že dokrm nevadí, že urychlí propuštění z porodnice. Rodiče se obávají o své děti a odborným posouzením lze rodiče uklidnit. Buď potvrdíme jejich obavy, nebo vysvětlíme, proč jejich obavy nemusí být tak naléhavé nebo nebezpečné, jak se obávají. Například při vnímání nízké tvorby mléka, což je nejčastější problém při kojení, může být užitečné poukázat na to, že fyzické hodnocení dítěte a poporodní úbytek je v normě, že dítě neztratilo nadměrnou váhu, má stabilní životní funkce a má dostatečné vylučování – močení, odchod smolky, počet stoliček.

Často je to spěch být co nejdříve doma, pokud jsou nějaké problémy s kojením, protože podání dokrmu propuštění urychlí a víra, že doma půjde kojení lépe, což bohužel bez pomoci není pravidlem.

Pokud existují specifické lékařské indikace k dokrmu, jsou na místě vhodné intervence k dokrmování. Pokud u dítěte nejsou zjištěny žádné zdravotní problémy, měl by zdravotník spolupracovat s matkou na řešení jakýchkoli fyzických/zdravotních obtíží, které zažívají. Například, pokud si maminka stěžuje na bolest, personál může pracovat na snížení tohoto nepohodlí.

V některých případech i přes vysvětlení matka dokrm vyžaduje. V takovém případě je vhodné se zeptat, zda požaduje konkrétně jen umělou výživu nebo jen částečný dokrm, což jsou dvě různé věci. Matka by měla být informována o tom, že existují možnosti pro dokrm mateřských mlékem, tedy vlastním nebo dárcovských pasterizováným mlékem viz prohlášení AAP politické prohlášení, které nedávno (2022) vydala Americká pediatrická akademie, která podporuje používání pasterizovaného dárcovského mléka pro donošené děti. Personál může pomoci usnadnit odsávání vlastního mateřského mléka a často je nabízeno mateřské mléko z banky nebo sběrny MM a v některých českých porodnicích je to normou.

Jakmile je personál přesvědčen, že matka rozumí všem možnostem a zvážila potenciální rizika spojená s krmením umělou výživou, personál by měl respektovat její žádost a zdokumentovat, že proběhl rozhovor a že podání umělé výživy bylo rozhodnutím matky a jasně dát najevo, že to nemusí být trvalé rozhodnutí a že se situace může změnit. 

V pokynech Krok 6 BFHI se vyžaduje pouze rozhovor zaměstnance s matkou o možných důsledcích krmení umělou výživou pro zdraví dítěte a poté zdokumentovat tento rozhovor a rozhodnutí matky o výživě dítěte v lékařském záznamu pacienta, ale podepsaný souhlas není požadavkem iniciativy Baby-Friendly Hospital Initiative, ale úsilí o vzdělávání matky musí být zdokumentováno. Nejde o nátlak na matku, ale o povzbuzení k informovanému rozhodnutí k dosažení cílů matky kojit.

Krok 6 Baby-Friendly Neposkytujte novorozencům žádné jídlo ani pití kromě mateřského mléka, pokud to není lékařsky indikováno. Krok 6 byl identifikován jako klíčový prvek při zvyšování míry kojení (Implementation Guidance: Protecting, Promoting and Supporting Breastfeeding in Facilities Providing Maternity and Newborn Services: the Revised Baby-Friendly Hospital Initiative. World Health Organization; 2018: 52). BFHI navrhuje, aby se suplementaci vyhýbalo, pokud není lékařsky indikována. Nekontrolovaná, liberální suplementace je spojena se snížením kojení po propuštění (Finská studie 2022). V klinických podmínkách je třeba vyhnout se liberálním, nelékařsky indikovaným suplementacím.  

V ČR 23,1 % novorozenců z 108 518 živě narozených dětí v roce 2021 (ÚZIS 2021) dostalo dokrm umělou výživou ve srovnání s 55,3 % zjištěných v jiných studiích na vzorku donošených, zdravých novorozenců (Riikka Ikonen, 2022).  Tato vysoká prevalence dokrmu ve finské studii může naznačovat liberální, nelékařsky indikovanou suplementační politiku v nemocnicích. Více dokrmů je u matek bez partnera 66,7 % vs. 54,6 %, p = 0,004), u matek prvorodiček (66,5 % vs. 45,7 %, p = 0,001), kuřaček (63,2 % vs. 54,7 %, p = 0,016).

Mezi kojenci, kteří dostávají mateřské mléko od dárců (ve srovnání s umělou výživou), byla míra výlučného kojení vyšší:

• v 0–1 měsíci (61,1 % vs. 52,3 %),
• 2–3 měsíce (60,6 % vs. 54,1 %)
• po 4–5 měsíc (40,2 % vs. 21,9 %)

Pravděpodobnost byla významná pouze po 4–5 měsících (p = 0,206, p = 0,246 a p = 0,001, v tomto pořadí). 

 

Pokud jde o jakékoli kojení, míra kojení byla vyšší  s dokrmem  dárcovským mlékem proti umělé výživě:

• v 0–1 měsíci (94,2 % vs. 88,1 %)
• 2–3 měsíce (83,3 % vs. 81,1 %)
• 4–5 měsíců (87,4 % vs. 68,4 %)
• 6–7 měsíců (69,8 % vs. 59,6 %)
• 8–10 měsíců (64,4 % vs. 60,4 %)

11–12 měsíců (57,1 % vs. 50,0 %)

Opět platí, že asociace byly významné pouze po 4–5 měsících (p = 0,089, p = 0,605, p <0,001, p = 0,184, p = 0,610, respektive p = 0,537).

Studie prokázala, že nekontrolovaná suplementace bez přísných pravidel péče je spojena se snížením kojení po propuštění a výlučného kojeni do 5 měsíců a s poklesem jakéhokoliv kojení v 7 měsících.   Použití dárcovského mléka i kojenecké výživy bylo spojeno s nižší mírou kojení, ačkoli tato souvislost byla významnější  při používání umělé výživy. V klinických podmínkách je třeba se vyhnout liberální, nelékařsky indikované suplementaci.

 

Dokrmování bez jasně uvedeného dočasného důvodu může být škodlivé pro sebeúčinnost matky při kojení (Hinic K, 2016) prostřednictvím domnělého nedostatečného přísunu mléka, což komplikuje úsilí o dosažení plného kojení a může vést ke krmení umělým mlékem. Sebeúčinnost kojení pozitivně korelovala se spokojeností s porodem, počtem dětí, partnerskou podporou kojení, záměrem kojit, záměrem kojit výlučně po dobu 6 měsíců a pocitem připravenosti na porod. Sebeúčinnost kojení byla vyšší u žen s předchozími zkušenostmi s kojením a nižší u matek novorozenců, kteří dostávali suplementaci v nemocnici. 

Ve všech případech by mělo být po propuštění poskytováno laktační poradenství, pokud byla podána suplementace v porodnici.