Tisková zpráva z konference


TISKOVÁ KONFERENCE Laktační liga – KOJENÍ: NEJLEPŠÍ START DO ŽIVOTA

Lékařský dům, 20. 9. 2017 (tisková zpráva)

 Přínos kojení pro zdraví dětí a matek

MUDr. Eva Kudlová, CSc. 1. lékařská fakulta UK Praha

Vyšší nemocnost a úmrtnost dětí i matek spojená u některých onemocnění s nekojením je prokázána mnoha kvalitními studiemi. Dodržování doporučení Světové zdravotnické organizace výlučně kojit (tj. bez přídavků jakýchkoliv tekutin či potravin) do ukončeného 6 měsíce a pokračovat v kojení do 2 let věku dítěte nebo déle, které bylo přijato Světovým zdravotnickým shromážděním a mnohými státy včetně ČR by ve srovnání se současným stavem kojení mohlo každoročně ve světě zachránit život asi 820 000 dětí[1]. V současnosti předejde kojení každoročně ve světě skoro 20 000 úmrtí matek na rakovinu prsu a při dodržování doporučení by mohlo zabránit dalším 20 000 úmrtí1. Je možné namítnout, že většina ze zachráněných dětských životů by byla v rozvojových zemích. To je sice pravda, ale systematické přehledy a metaanalýzy studií z vyvinutých zemí prokazují vliv kojení na nemocnost i úmrtnost i ve vyvinutých zemích.

V letošním roce byla publikována analýza, jejímž cílem bylo vyčíslit kolik onemocnění a úmrtí dětí a matek a jaké finanční náklady s tím spojené je možné v USA připsat rozdílu mezi současným stavem kojení a předpokladem, že by 90 % dětí bylo kojeno v souladu s americkým doporučením, tj. výlučně do 6 měsíců a celkově nejméně do 1 roku věku[2]. Populací použitou pro analýzu bylo 1 994 000 amerických žen narozených v roce 2002 a hypoteticky sledovaných od 15 do 70 let věku a jejich 3,75 milionů dětí hypoteticky sledovaných od narození do 20 let věku.

Analyzováno bylo devět dětských onemocnění, jejichž výskyt podle studií prokazatelně ovlivňuje kojení: akutní lymfoblastická leukémie, akutní otitis media, Crohnova nemoc, ulcerózní kolitida, gastrointestinální infekce, infekce dolních dýchacích cest vyžadující hospitalizaci, obezita, nekrotizující enterokolitida (životu nebezpečný zánět střeva, který postihuje nedonošené novorozence, jehož výskyt se zvyšuje zvláště ve vyvinutých zemích v souvislosti se zvýšeným přežíváním extrémně nedonošených dětí) a syndrom náhlého úmrtí dítěte. U matek byla vybrána k analýze rakovina prsu, pre-menopauzální rakovina vaječníků, diabetes, hypertenze a infarktu myokardu. Podle statistického modelu dochází každoročně jen v USA kvůli nedostatečnému kojení celkem k 3 340 úmrtí navíc, z nich 78 % jsou úmrtí matek: 986 na infarkt myokardu 838 na rakovinu prsu a 473 na diabetes. U dětí dochází navíc celkem k 721 úmrtím, většinou kvůli syndromu náhlého úmrtí dítěte (492 případů) a nekrotizující enterokolitidy (190 případů).

Náklady na zdravotní péči zahrnující přímé náklady na zdravotní péči (např. léky), nepřímé náklady (např. režie nemocnice), nezdravotnické náklady pacientů nebo rodin z důvodu onemocnění (např. absence v práci) vycházejí na 3 miliardy dolarů, z nich 79 % jsou náklady na matky. Náklady na předčasná úmrtí celkem tvoří 14,2 miliard dolarů. UNICEF publikoval analýzu zdravotních nákladů a finančních dopadů, které by mělo prodloužení doby kojení ve Velké Británii[3]. Populací použitou pro analýzu bylo 788 486 dětí narozených v roce 2009 a 313 817 žen, které v tomto roce poprvé porodily. Na rozdíl od americké studie, v Británii byl pro analýzu použit odhad zdravotních dopadů a nákladů založený rozdílu mezi současným stavem kojení a velmi konzervativním zvýšením procenta kojených dětí. Ke kvantitativní analýze byla u dětí vybrána 4 onemocnění: u průjmových onemocnění, onemocnění dolních dýchacích cest (zápaly plic) a zánětu středního ucha byl hodnocen rozdíl mezi současným stavem kojení a předpokladem, že by ve 4 měsících výlučně kojilo 45 % matek, což je tolik, kolik skutečně výlučně kojilo v 6 týdnech.

U průjmových onemocnění by bylo o 3 285 méně hospitalizací a o 10 637 méně návštěv praktického lékaře, u onemocnění dolních dýchacích cest by bylo o 5 916 méně hospitalizací a o 22 248 méně návštěv praktického lékaře, u zánětu středního ucha by bylo o 21 045 méně případů, které navštívily praktického lékaře. Pokud by se zvýšilo procento dětí kojených při propuštění z novorozenecké jednotky intenzivní péče z 35 % na 75 %, bylo by každoročně o 361 méně případů nekrotizující enterokolitidy.

Pokud by polovina z 32 % matek, které vůbec nekojí, kojila po dobu 18 měsíců nebo kratší, snížil by se počet případů rakoviny prsu o 865 případů v každém ročníku prvorodiček, kterých je ročně přibližně 313 000 a bylo by získáno 512 kvalitních roků života (QALY). Každoroční finanční úspora by jen u čtyř hodnocených dětských onemocnění činila více než 17 milionů liber a úspora související s karcinomem prsu matek více než 31 milionů liber. Autoři analýzy upozorňují, že vzhledem k velmi konzervativním odhadům jsou skutečné dopady a náklady pravděpodobně mnohem vyšší.

Vědci v USA i Velké Británii ilustrovali významné dopady nekojení na zdraví dětí a zjistili, že ve vyvinutých zemích je negativní vliv nekojení na zdraví žen ještě závažnější než na zdraví dětí, protože většina úmrtí a nákladů „navíc“ kvůli nedostatečnému kojení se týká žen. Podporu kojení je tedy potřebné vnímat nejen jako nezbytnou pro zdraví dětí, ale musí být vnímána také jako zásadní pro všechny preventivní zdravotní strategie pro ženy.

Kojení  – významný faktor AGENDY 2030

MUDr. Anna Mydlilová, Národní laktační centrum, Thomayerova nemocnice

Kojení poskytuje dětem nejlepší možný start do života, je jednou z ekonomicky nejúčinnějších investic, které mohou země udělat v oblasti zdraví svých dětí a matek a budoucího zdraví svých ekonomik a společnosti.

Proto letošní Světový týden (1.- 7. 8.) a Český týden kojení  (18.- 24. 9.)  vyzývá k přijetí a posílení důležitých strategií na podporu kojení, které jsou už k dispozici a je prokázáno, že vedou ke zlepšení kojení (Baby Friendly Hospital Initiative – BFHI, která je součástí Globální strategie výživy kojenců a malých dětí (2002) (1,2), vzdělávaní zdravotníků i laiku,  laktační  poradenství, přijetí a právní ošetření Mezinárodního kodexu marketingu náhrad mateřského mléka (1981) (3) a ochrana v době mateřství.

Poskytování zvýšené podpory a informací o kojení umožní ženám dělat to nejlepší pro sebe, své děti a jejich rodiny a prostřednictvím kojení podporovat veřejné zdraví.

Podporou kojení je možné dosáhnout všech 17 Cílů udržitelného rozvoje (Suistainable Development Goals – SDGs), což je program rozvoje navržený WHO na roky 2015-2030 přijatý v září na summitu WHO v rámci tzv. Agendy 2030 „ Přeměna našeho světa“. Agenda 2030 a jejích 17 cílů udržitelného rozvoje jsou všeobecné a platí pro všechny země na všech stupních rozvoje, vyžaduje angažovanost a sdílenou odpovědnost. Kojení je spojeno s lepší výživou, zdravím, vzděláním, snižováním nerovností, přispívá k dosažení prosperity a udržitelnější budoucnosti lidí a planety, což přispívá k hlavním cílům Agendy pro udržitelný rozvoj do roku 2030 (4). Vláda ČR přijala Agendu 2030 v dubnu 2017 a má 6 okruhů, kde zatím téma kojení chybí, přestože všech 17 Cílů udržitelného rozvoje má souvislost s kojením.

Valné shromáždění WHO poukázalo na důležitou úlohu kojení v plnění 17 Cílů udržitelného rozvoje (2017):

Cíl 1: Skončit s chudobou. Kojení šetří finanční zdroje rodiny vynakládané na umělou výživu a léčbu častěji nemocných dětí i matek. Zatímco v roce 1987 za umělou výživu utratili rodiče  2 miliardy US dolarů, v roce 2014 to bylo 44,8 miliard a do roku 2019 se očekává nárůst  na 70,6 miliard USD.  V ČR 100 000 dětí do 6 let (17-20%) žije v chudobě.

Cíl 2: Vymýtit hlad, zlepšit výživu. Mateřské mléko je nejlépe definovaná enterální výživa, vysoce kvalitní a nezávadná, která poskytuje všechny potřebné živiny v prvních 6 měsících života. I po tomto období je mateřské mléko spolu s nemléčným příkrmem stále významným zdrojem výživy a ochranných látek.

Cíl 3: Zdraví a kvalitní život. Kojení snižuje úmrtnost a nemocnost. Děti, které jsou kojené po delší dobu, mají nižší výskyt infekčních onemocnění a úmrtí včetně syndromu náhlého úmrtí  než děti, které jsou kojené krátce nebo nejsou kojeny vůbec. Delší období kojení souvisí se snížením rizika nadváhy nebo obezity, cukrovky.  Kojení může rovněž zabránit úmrtí 20 000 žen ročně na rakovinu prsu, snižuje recidivu karcinomu prsu o 36%, je spojeno s redukcí rizika vzniku diabetu, snižuje o 56% konverzi těhotenské cukrovky na diabetes 2 typu a snižuje počet onemocnění rakovinou vaječníků. Zejména u nedonošených dětí kojení či krmení mateřským mlékem snižuje výskyt nekrotizující enterokolitidy o 77%, snižuje výskyt nozokomiálních infekcí, chronických plicních onemocnění a retinopatií.

Cíl 4: Kvalita vzdělání. Kojení je spojeno s nárůstem IQ o 3 až 4 body u kojených dětí, u nedonošených o 6-8 bodů. Vyšší kognitivní schopnosti můžou vést k lepším výsledkům v učení, k vyššímu vzdělání a k lepšímu uplatnění v životě. Kojení je důležitým prvkem komplexního rozvoje a péče v raném dětství, což je specifický cíl pro cíl č. 4. Náklady na nižší kognitivní schopnosti spojené s nedostatečným kojením činí zhruba 300 miliard dolarů ročně – 0,49 % HDP.

Cíl 5: Rovnost mužů a žen. Dosáhnout genderové rovnosti a posílit postavení všech žen. V 46 zemích mají ženy více než 30% zastoupení v parlamentu proti 18% v ČR.

Cíl 8,10: Propagovat ekonomický růst a snížit nerovnosti. Kojení je efektivní způsob, jak zvýšit lidský kapitál a podněcovat hospodářský růst. Šetří náklady na zdravotní péči každý rok výrazným snížením hospitalizací v částce miliard dolarů. Kojení je spojeno s otázkami rovnosti, včetně rodičovství a zaměstnání. Podpora v mateřství, podpora v zaměstnání zvyšují kojení o 30%. Kojení posiluje ženy v reprodukční autonomii.

Cíl 6, 7,12-15: Zajistit pitnou vodu, kanalizaci a hygienu, udržitelnou spotřebu a výrobu, zvýšit odolnost klimatu, chránit a udržitelně využívat oceány a suchozemské ekosystémy.

 

  • Kojení nevyžaduje k přípravě vodu, vodní stopa je nulová. Výroba a zpracování 1 kg sušeného mléka spotřebuje 4700 l vody a další voda je potřebná na rozpuštění prášku na tekutinu a mytí lahví, dudlíků a pomůcek potřebných k přípravě umělé výživy. Farmy, čistění výrobních ploch potřebují vodu, stejně jako plantáže olejových palem na rozdíl od kojení, které nečerpá podzemní vodu.

 

  • Mateřské mléko nevyžaduje žádné palivo pro ohřívání ani chlazení – má vždy správnou teplotu při konzumaci.
  • Uhlíková stopa umělé výživy je obrovská: výroba a zpracování mléka na 1 kg sušeného mléka vyprodukuje 21,8 kg ekv. CO2 skleníkových plynů.
  • Uhlíková a vodní stopa mateřského mléka je nulová.
  • Mateřské mléko je nejekologičtější pokrm, nečerpá přírodní zdroje, nezatěžuje životní prostředí, nulová vodní a uhlíková stopa.

Cíl 16, 17: Silné instituce, oživit globální partnerství pro udržitelný rozvoj.

Podpora kojení vyžaduje zapojení vlády, funkční zdravotní systém a sociální politiku včetně financování. Podpora kojení je společnou kolektivní zodpovědností.

Nová zpráva WHO, UNICEF a Globální sdružení pro kojení (2017) udává, že ze 140 milionů narozených dětí v roce 2015 z nich 77 milionů čeká příliš dlouho na první přiložení. Celosvětově pouze 45% dětí je přiloženo do 1h, přestože je zdokumentováno, že zlepšuje počty výlučně kojených dětí a délku kojení. (5). Pouze 43% dětí mladších 6 měsíců je výlučně kojeno a jen 23 zemí má počty výlučně kojených dětí nad 60%. Evropský region má jeden z nejnižších průměrných podílů výlučně kojených dětí v 6 měsících na světě (13%), celkem kojených 36 % (6). Tyto statistiky jsou alarmující. Cílem Zdraví 2020 je, aby v roce 2025 bylo v 6 měsících výlučně kojeno 50% dětí. Také ČR nesplňuje stanovené cíle. Při propuštění z porodnice je kojeno 95,1% dětí, z toho výlučně 81,5%, v 6 měsících je výlučně kojeno pouze 13,6%, celkem 36,9%, ve 12 měsících 15% dětí. Nízký podíl dětí kojených ve věku 6 a 12 měsíců naznačuje, že mnoho matek nepokračuje podle doporučení, což svědčí o nedostatečné podpoře zdravotního a sociálního systému. Výborem pro práva dítěte je ČR opakovaně kritizována za klesající počty výlučně kojených dětí, minimální podporu BFHI  na vládní úrovni a zejména zastřešení této iniciativy státní institucí, nepřijetí Mezinárodního kodexu marketingu náhrad mateřského mléka  a  neřešení nerovností v mateřství, kdy matky studentky a podnikatelky nedostávají mateřský příspěvek ale rovnou rodičovský a musí si povinně vybrat finančně méně výhodnou 4 letou variantu  rodičovské  dovolené, což se od roku 2018 změní na 3 letou.

Existuje mnoho překážek, které přispívají k nízké míře kojení, jako jsou sociální normy, nedostatek rozhodovací síly mezi ženami a nedostatečná sociální podpora rodiny a komunity, malá podpora od zdravotníků, nadbytečná administrativa, nedostatek zdravotnických pracovníků, nedostatek poradenství a podpory žen, nedostatečná legislativa v době mateřství a neregulované a nevhodné marketingové aktivity  výrobců umělé výživy, dudlíků a lahví.

Úspěšné kojení není jen individuální odpovědností matky, podpora kojení je kolektivní společenskou odpovědností vyžadující podporu vlády, zdravotnického systému, rodiny, komunity, pracoviště a finanční investice.  Globální investice do podpory kojení jsou příliš nízké, proto děti a matky na celém světě nedosáhly svých cílů, aby jejich děti byly výlučně kojeny 6 měsíců a s příkrmem 2 roky i déle podle doporučení WHO, MZČR. Přestože matky plánovaly kojit, kvůli nedostatku investic do kojení a díky nulové podpoře od vlády, svých cílů nedosahují (5). Potřebné intervence, politiky a programy podpory kojení existují a jejich efekt je prověřen, přesto se v praxi nedodržují.

Sociologové a ekonomové teprve nedávno začali studovat kojení jako výsledek společenských a politických procesů jak v sociálním státě, tak ve veřejném zdraví.

Co  podporuje  nebo omezuje kojení v různých národních podmínkách, šetřila studie, která srovnávala 18 ekonomicky nejvyspělejších  zemí  OECD, kde se iniciace kojení pohybuje od 44% do 99% (7). Tento široký rozsah vyvolává otázky o tom, co podporuje nebo omezuje kojení v různých národních podmínkách. Studie potvrdila, že je to zdravotní systém a sociální politika, chybné politiky a nerovná podpora v rámci systému zdravotní péče, vysvětlující variabilitu v kojení mezi 18 zeměmi OECD. Země, které mají více BFHI nemocnic (nemocnice dodržujících 10 kroků k úspěšnému kojení), více žen v parlamentu, méně císařských řezů, více příležitostí pracovat na částečný úvazek, vyšší mateřský příspěvek mají lepší iniciaci i délku kojení (7).

Ve skandinávských zemích je podpoře kojení věnovaná velká pozornost a slouží jako vzor ostatním. Tyto země mají podle studie OECD vysoké procento žen v parlamentu (37,5- 45,3%, ČR 18%), nízký počet císařských řezů (16,3-21,4%, ČR 26%), téměř všechny porodnice jsou BFHI (98-100%,ČR 65%), mateřský příspěvek (90-100%, ČR 70%), více příležitostí pracovat na částečný úvazek (ČR 9%, 32%), mají vysokou iniciaci kojení (98-99%)  i délku kojení.

Je prokázáno, že komplexní podpora kojení od vlády, která probíhá od roku 2011 v USA, má minimální dopad na pojistné a současně vede ke zvyšování počtu kojených dětí (8). Vláda USA zařadila podporu kojení do programů boje s obezitou a dalšími nepřenosnými nemocemi, zejména s rakovinou prsu.

Podpora kojení vyžaduje politické odhodlání, finanční investice a efektivní koordinovanou činnost na národní úrovni, abychom zjistili, že v celé zemi jsou podniknuty strategické kroky, aby se kojení dostalo na novou úroveň prostřednictvím rozšíření programů na ochranu, podporu a prosazování kojení. Kojení není jen otázkou zdraví, je to otázka lidského kapitálu.  Když neinvestujeme do kojení, zaplatíme dvojnásobnou cenu: ve ztracených životech a ve ztracených příležitostech.

Literatura

  1. WHO. Global strategy for Infant and Young Child feeding, 2002
  1. Standardní praktické pokyny pro kojení v ČR. A.Mydlilová, 2015
  2. International Code of Marketing of Breastfeeding Substirutes, 1981, 2015
  3. Breastfeeding: A Key to Sustainable Development, 2017
  4. Babies and mothers worldwide by lack of investement in breastfeeding, WHO 2017
  5. Breastfeeding practices and policies in WHO European Region member States. Public health Nutrition, 19 (4), 753-764, 2016
  6. The effect of family policies and public health initiatives on breastfeeding initiationamong 18 high-income countries: aqualitative comparative analysis researchdesign. Lubold, Lubold International Breastfeeding Journal (2017) 12:34
  7. CDC- The Surgeon Generaĺs Call to Action to Support Breastfeeding (2011-2017).

Pozitivní ekonomické aspekty kojení

Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch

Ministerstvo financí ČR

 Ekonomické přínosy kojení jsou nesporné a byly v minulosti prokázány řadou studií. V České republice bohužel komplexnější studie v tomto směru prozatím chybí. Můžeme však vycházet ze studií, které byly provedeny především v USA, jejichž výsledky lze bezesporu aplikovat i na Českou republiku.

Asi není příliš překvapující, že prvním ekonomickým benefitem kojení je, že mateřské mléko je zdarma, na rozdíl od umělé kojenecké výživy, kde se cena pohybuje odhadem až ke 2 tisícům korun za měsíc. Například v USA stojí rodinné rozpočty umělá strava každý rok 44,8 miliard dolarů, zatímco v roce 1987 to byly 2 miliardy dolarů.

Základní zdravotně ekonomický benefit kojení však spočívá v primární prevenci. Je prokázáno, že kojení obecně zlepšuje zdraví dětí, jejich imunitu a chrání je proti řadě chronických chorob, jako jsou například ulcerózní kolitida, Crohnova nemoc, astma, diabetes I. a II. typu či alergie. Působí rovněž preventabilně proti nadváze či obezitě, které následně mohou být příčinou vzniku dalších chorob, vysokého krevního tlaku atd. Pozitivní zdravotní dopady byly prokázány rovněž u kojících matek, u kterých byla zaznamenání nižší incidence rakoviny prsu (až o 28%), rakoviny vaječníků či osteoporózy. Proto vyhlásilo americké Center for Disease Control and Prevention v roce 2011 podporu kojení v boji proti obezitě a nepřenosným chorobám.

Pokud jde o finanční vyčíslení, bylo spočítáno, že v USA je vynakládáno na léčbu nemocí, které jsou preventabilní kojením každý rok minimálně 3,6 miliard dolarů (Weimer, 2001). Nedávno provedená studie (Bartick et al., 2017) přichází s obdobným propočtem ekonomických dopadů do zdravotnického systému USA ve výši 3 miliardy dolarů, 79% z toho tvoří náklady na léčbu matek. Je rovněž nutné brát v úvahu nezdravotnické náklady spojené s nemocností dětí či matek. Ať již jde o náklady sociálního systému či výpadek příjmů. Tyto náklady tvoří v USA podle výše uvedené studie 1,3 miliardy dolarů, 34% z toho jsou náklady na ženy. Náklady na předčasná úmrtí před 70. rokem věku činí 14,2 miliardy dolarů. Z toho polovina připadá na ženy a druhá polovina děti.

S absencí kojení však souvisí i další negativní dopady, které mohou mít ekonomické důsledky pro společnost. Jsou však jen obtížně vyčíslitelné. Několik studií již prokázalo nižší IQ o 8-15 bodů u dětí, které byly krmeny umělou kojeneckou stravou oproti těm, které byly řádně kojeny mateřským mlékem (např. Lucas et al., 2002). Tato skutečnou má vliv na horší studijní výsledky u nekojených dětí či horší kognitivní schopnosti. V konečném důsledku tedy toto může vést i k nižší pracovní kvalifikaci a nižší ekonomické výkonnosti v dospělosti.

Lze jednoznačně konstatovat, že v rámci podpory prevence by stát, potažmo společnost jako celek, měly podporovat kojení, a to jak z důvodu prokazatelných pozitivních zdravotních, tak ekonomických přínosů. Jak prohlásil Keith Hanson ze Světové banky: „Kdyby kojení ještě neexistovalo, tak ten, kdo by ho dnes vymyslel, by si zasloužil dvojitou Nobelovu cenu: za medicínu a ekonomiku.“

[1] Victora CG et al. Breastfeeding in the 21st century: epidemiology, mechanisms, and lifelong effect. Lancet Volume 387, No. 10017, p 475–490, 30 January 2016

[2] Bartick MC Schwarz EB, Green BD,et al. Suboptimal breastfeeding in the United States: Maternal and pediatric health outcomes and costs. Matern Child Nutr. 2017; 13: e12366

[3] Renfrew MJ, Pokhrel, S, Quigley M, et al. Preventing disease and saving resources: the potential contribution of increasing breastfeeding rates in the UK. UNICEF 2012. www.unicef.org.uk/Documents/Baby_Friendly/Research/Preventing_disease_saving_resources.pdf (accessed Sep 26, 2017).

http://medicina.cz/clanky/11442/34/Kojeni-vyznamny-faktor-pro-zdravi-deti-i-matek/