Tomáš Baťa myslel na zdraví i na děti
V letošním roce si připomeneme 145 roků od narození Tomáše Bati, československého podnikatele, tvůrce světového obuvnického impéria. Baťa byl ovšem nejen úspěšným byznysmenem, ale také významným veřejným činitelem, a to díky jeho širokým aktivitám zaměřeným mimo jiné na rozvoj společnosti, zvyšování životní úrovně nebo dostupnost zdravotní péče.
Úsilí o uchování fyzického a duševního zdraví vedlo Tomáše Baťu k poznatku, že každé velké město potřebuje také zdravotnické zařízení. A tak se v červenci v roce 1926 ocitl na titulní straně Věstníku českých lékařů tento inzerát: „Baťa chce vybudovati závodní nemocnici ve Zlíně, který má 10 000 a bude míti v nejbližší době 20 000 obyvatel. Hledá za primáře mladého energického lékaře s nejlepšími chirurgickými, gynekologickými a rentgenologickými znalostmi, který je zároveň schopen vybudovat moderní závodní nemocnici s veškerými vymoženostmi dnešní doby.“
První pacient byl přijat v prosinci 1927 a tak byla zahájená slavná éra baťovské nemocnice.
Pamětní deska na budově nemocnice nesla Baťovo poselství: „Nelze trvale zůstat zdravým mezi nemocnými, a proto je zdravotní péče tak důležitá. Buďme královskými ve svých myšlenkách a plánech a obchodníky při jejich realizaci. Dělejme třeba sebenepatrnější věc, ale dělejme ji nejlépe na světě.“
Tomáš Baťa si vážil kojících matek a finančně je podporoval. Jedna babička (1913) si vzpomíná, že kojila své dítě před závodním lékařem, ten jí dal potvrzení a Tomáš Baťa jí vyplatil prémie ve výši 3000 Kč. I v jiných ohledech jsou Baťovy myšlenky stále živé. Baťa byl hluboce přesvědčen, že bohatá může být jen ta země, kde panují velmi vysoké standardy kultury podnikání. Pilířem podnikatelské kultury byl pro Baťu i vztah k zaměstnancům. Staral se, aby měly solidní životní úroveň, vystavil pro ně firemní domky, platil školení, nadstandardní lékařskou péči.
O tom, jaký byl Tomáš Baťa člověk, svědčí i jeho dovětek k poslední vůli: „První podmínkou prospívání našeho závodu jest, abyste se nedomnívali, že závod jest jen Váš, jen pro Vás. Závod náš nebyl k tomu účelu zbudován, aby zajistil existenci jen jeho zakladatelů. Vyšší pohnutky to byly, které na nás působily, abychom potlačovali své vášně a choutky, pokud jsme je viděli závodu škodlivé. V rozvoji našeho závodu spatřovali jsme rozvoj a zajištění blahobytu celého našeho kraje. Byla to touha poskytovat stále a stále většímu množství lidu účasti na výhodách. Pokud budete této velké idejí sloužit, potud budete ve shodě se zákony přírodními i lidskými. Jakmile ale budete každý pamatovati sám na sebe, jakmile přestanete sloužiti svým závodem všeobecnu, stanete se zbytečnými a padnete neodvratně.“
