Vnímaný tlak na kojení v průběhu času negativně ovlivňuje výsledky duševního zdraví po porodu

Pozitivní duševní zdraví matek je spojeno se zlepšenými výsledky u kojenců, a přesto je zohlednění duševního zdraví matek často při kojení opomíjeno. Intervence při kojení se obvykle zaměřují na podporu kojení, a  ne  vždy zahrnují podporu matky. To může mít za následek izolovaný vnímaný tlak na kojení, jehož dopady na duševní zdraví nejsou dobře pochopeny.

Longitunální studie publikovaná v časopise Front Public Healt 2024 zkoumala, zda vnímaný tlak na kojení souvisí s depresí, sebevražednými myšlenkami, úzkostí, porodním traumatem a stresem současně a o 4 týdny později u matek po porodu. Zkoumal také kvalitativní zkušenosti s krmením.

Studie potvrdila, že vnímaný tlak na kojení byl spojen se zvýšenou úzkostí, stresem a symptomy porodního traumatu o čtyři týdny později po porodu. Analýza naznačila, že to může být způsobeno obtížemi žít podle ideálu „nejlepší jsou prsa”, přesvědčením, že kojení je součástí úspěchu matky, nedostatkem možností volby a autonomie při výběru krmení svého dítěte a obecným nedostatkem podpory. Zdá se tedy, že můžeme způsobit více škody než užitku, když se naše intervence v oblasti kojení zaměří především na zvýšení tlaku na kojení, bez intervencí pro podporu pozitivního duševního zdraví matek vedle kojení.

Intervence zaměřené na zvýšení kojení mohou neúmyslně zvýšit individuální a společenský tlak na úspěšné kojení, přičemž chybí vhodná nuance a individualizovaná podpora pro ty, kteří mají potíže. V důsledku toho mohou tyto intervence při kojení přispívat jak k negativnímu duševnímu zdraví matek, tak i k potížím s kojením prostřednictvím zvyšujícího se stresu a pocitu viny u matky.

Front Public Health. 2024