Výlučná délka kojení a riziko rakoviny u dětí
V Evropě je rakovina diagnostikována u 1 z 350 dětí před dosažením věku 15 let a je hlavní příčinou úmrtí souvisejících s onemocněním v dětství po kojeneckém věku. Nejméně 10 % nádorových onemocnění v dětském věku lze připsat vzácným zárodečným mutacím, avšak etiologie většiny dětských nádorových onemocnění zůstává nejasná.
V důsledku toho v současné době neexistují žádná zavedená preventivní opatření. Objevující se výzkumy naznačují, že kojení je spojeno se sníženým rizikem rakoviny u dětí, jako je akutní lymfoblastická leukémie (ALL), nejčastější rakovina v dětství. Metaanalýzy a souhrnné studie ukázaly, že děti kojené po dobu nejméně 6 měsíců měly přibližně o 20 % nižší riziko vzniku ALL nebo leukémie obecně ve srovnání s těmi, které byly kojeny kratší dobu nebo vůbec. Metaanalýzy zohledňující různou délku kojení navíc zjistily souvislost kojení se sníženým rizikem dětské akutní myeloidní leukémie (AML),Hodgkinova lymfomu a neuroblastomu. Pozoruhodný je předpokládaný ochranný účinek kojení proti rakovině u dětí. Poukazuje nejen na potenciální biologické cesty, které by mohly modulovat riziko rakoviny u dětí, ale také navrhuje jednoduché preventivní opatření.
Cíl: Prozkoumat, zda delší doba výlučného kojení je spojena se sníženým rizikem ALL(akutní lymfoblastická leukémie) v dětství a dalších nádorových onemocnění v dětském věku. Do studie byly zahrnuty všechny děti narozené v Dánsku mezi lednem 2005 a prosincem 2018 s dostupnými informacemi o délce výlučného kojení. Děti byly sledovány od 1 roku věku až do diagnózy rakoviny v dětství, ztráty sledování nebo emigrace, úmrtí, věku 15 let nebo 31. prosince 2020.
Výsledky: Do studie bylo zařazeno celkem 309 473 dětí (51,3 % chlapců). Během 1 679 635 osoboroků sledování bylo 332 dětem (0,1 %) diagnostikováno nádorové onemocnění ve věku od 1 roku do 14 let (průměrný věk [směrodatná odchylka] při diagnóze 4,24 [2,67] let; 194 chlapců [58,4 %]). Z nich bylo 124 (37,3 %) diagnostikováno s hematologickými nádory, (81 [65,3 %] byly ALL, 74 [91,4 %] z nich byly B-buněčný prekurzor [BCP] ALL), 44 (13,3 %) s nádory centrálního nervového systému, 80 (24,1 %) se solidními nádory a 84 (25,3 %) s jinými a nespecifikovanými zhoubnými novotvary. Ve srovnání s výlučnou délkou kojení kratší než 3 měsíce bylo výlučné kojení po dobu 3 měsíců nebo déle spojeno se sníženým rizikem hematologických nádorů (AHR, 0,66; 95% CI, 0,46-0,95), což lze do značné míry připsat sníženému riziku BCP-ALL (AHR, 0,62; 95% CI, 0,39-0,99), ale ne s rizikem nádorů centrálního nervového systému (AHR, 0,96; 95% CI, 0,51-1,88) nebo solidních nádorů (AHR, 0,87; 95% CI, 0,55-1,41).
Závěry: V této kohortové studii bylo delší trvání výlučného kojení spojeno se sníženým rizikem BCP-ALL v dětství, což potvrzuje výsledky předchozích případů a kontrol v této oblasti. Nenarušený, komplexní a druhově bohatý mikrobiom chrání před rozvojem BCP-ALL. Aby bylo možné informovat o budoucích preventivních intervencích, měl by se pokračující výzkum zaměřit na potenciální biologické mechanismy, které jsou základem pozorované asociace.
JAMA Net, 2024
