Zavádění příkrmu

Zavádění příkrmu

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje výlučné kojení po dobu 6 měsíců a v kojení pokračovat 2 roky a déle a toto doporučení převzala řada zemí. WHO, AAP doporučuje příkrm zavádět po ukončeném 6 měsíci (180 dní).

Doporučení výlučného kojení po dobu šesti měsíců by mohlo pomoci zvýšit míru kojení a přinést další výhody kromě těch, které přináší samotné mateřské mléko, protože kojení je spojeno s nižší pravděpodobností konzumace nedoporučených potravin, jako jsou sušenky a slazené nápoje.

Výzkumy nenašly důkazy o žádných přínosech přidání pevné stravy před 6 měsíci, ani žádná rizika související s nemocností nebo změnou hmotnosti. Další běžnou obavou ohledně výlučného kojení po dobu 6 měsíců je riziko anémie z nedostatku železa. Riziko však lze úspěšně zmírnit opožděným přerušením pupečníku.

Přesto Evropská společnost pro dětskou gastroenterologii, hepatologii a výživu, nadále zdůrazňují zavádění pevné stravy od 4 měsíců věku.  

Protichůdné rady a doporučení nepodložená důkazy mají negativní vliv na kojení. Je dobře známo, že zavedení kojenecké výživy zvyšuje riziko ukončení kojení. 

 

Švédská studie publikovaná v International breastfeeding journal (2023) prokázala, že časné zavedení drobných ochutnávek pevné stravy zkrátilo dobu kojení. Většinu stavů, které mají vliv na kojení, je obtížné ovlivnit, například vzdělání matky, BMI, věk a zda porodila dvojčata. Naproti tomu národní doporučení mohou být vždy aktualizována a měla by se držet doporučení WHO, které doporučuje výlučné kojení po dobu 6 měsíců a pokračování v kojení po dobu nejméně dvou let nebo déle.

48 % dětí dostávalo příkrm už ve 4. měsíci věku.  Čím dříve děti začaly s malými ochutnávkami, tím dříve jedly větší množství potravin a během sedmého měsíce bylo více kojenců krmeno pevnou stravou než mateřským mlékem.

 

Švédsko je považováno za zemi podporující kojení a výskyt kojení vyvrcholil během 90. let, kdy bylo více než 40 % kojenců výlučně kojeno po dobu šesti měsíců [6 ] Prevalence výlučného kojení po dobu šesti měsíců se však za posledních několik desetiletí snížila na 11 % v roce 2019. Pro srovnání-ČR 16,3 % 2020.

Konfliktní rady a doporučení nezaložená na důkazech mají negativní vliv na kojení. V mnoha ohledech může být pro ženy matoucí kojit ve společnosti, která není naplněna příznivým postojem ke kojení. Náhražky mateřského mléka se tak staly „mnohomiliardovým průmyslem“, který má možnost věnovat značné finanční prostředky a ovlivnit ženy, aby nekojily.

Socioekonomické faktory s vlivem na kojení

Multivariační lineární regresní analýza ukázala, že nízký věk matek a nízké vzdělání měly negativní dopad na kojení. V předchozích studiích několik socioekonomických faktorů prokázalo souvislost s kratší dobou kojení. Například matky s méně privilegovanou ekonomickou situací a nižším vzděláním mají kratší dobu kojení a matky v nižším věku kojí méně měsíců. To přispívá k nerovným výchozím pozicím dětí již od narození. Kojení by tedy mělo být středem cílených intervencí za účelem podpory rovného zdraví. Cíle udržitelného rozvoje vyzývají vlády podporovat zdravý život a blahobyt pro všechny a kojení je důležitou součástí Agendy 2030. Tuto Agendu 2030 schválila v dubu 2017 i česká vláda.

Obezita a kojení

Tato studie ukázala, že vysoký BMI u matky byl významným faktorem pro kratší dobu kojení. Mateřská obezita je spojena s mnoha riziky, jedním z nich je nižší míra zahájení kojení a také větší riziko předčasného ukončení kojení. Obézní ženy mohou mít vyšší hladiny progesteronu, což může narušit laktogenezi. Kromě toho mohou velká prsa vést k problémům s přisáváním dítěte.  

Méně kojení mezi dvojčaty

Dalším faktorem, který byl v multivariační lineární regresní analýze označen za negativní vliv na délku kojení, byly porody dvojčat. Ženy, které porodily dvojčata, čelí zvláštním problémům a míra kojení je u těchto dětí nižší. Důvodem ukončení kojení je podle matek nedostatečný přísun mléka a problematické chování kojenců při kojení. To naznačuje, že matky dvojčat potřebují cílenou podporu kojení, která zohledňuje jedinečnou situaci těchto matek.

V ČR jsou vícerčata také méně často kojení.

 

https://internationalbreastfeedingjournal.biomedcentral.com/articles/10.1186/s13006-023-00544-6#Fig1