kojení a léčba roztroušené sklerózy

Otázky a odpovědiKategorie dotazu: Lékykojení a léčba roztroušené sklerózy
Jaroslava Kacetlová zeptal se před 3 roky

Dobrý den,
v průběhu mého druhého těhotenství mi byla diagnostikována roztroušená skleróza. Ve věku tří měsíců dítěte, v červenci, bych měla zahájit léčbu a přestat kojit. Dočetla jsem se o studii, která naznačuje pozitivní vliv výlučného kojení na oddálení ataky po porodu (Kerstin Hellwig, Milena Rockhoff, Sandra Herbstritt, Nadja Borisow, Aiden Haghikia, Birte Elias-Hamp, Sylvia Menck, Ralf Gold, Annette Langer-Gould. Exclusive Breastfeeding and the Effect on Postpartum Multiple Sclerosis Relapses. JAMA Neurology, 2015; DOI: 10.1001/jamaneurol.2015.1806). V poradně Mamily jsem také narazila na povzbuzující odpověď na dotaz k možnosti kojení při injekční léčbě glatiramer acetátem.
Chtěla bych se Vás proto zeptat, zda máte nějakou zkušenost s kojícími maminkami trpícími RS a s přístupem neurologů k tomuto tématu vůbec. Snažím se získat podklady a zkušenosti, na základě kterých bych ráda prodloužila výlučné kojení na půlrok bez léčby, případně dále v kojení pokračovala při léčbě vhodným lékem. Ve finále však samozřejmě budu respektovat doporučení mé lékařky.
Děkuji za odpověď.

1 Odpovědi
Laktační liga Personál odpověděl před 3 roky

 
Když už je RS diagnostikovaná, není třeba maminku od kojení odrazovat, či dokonce kojení zakazovat. V současné době se ukazuje, že kojení u žen s diagnostikovanou RS má protektivní efekt a snižuje počet relapsů u plně kojících žen (Portaccio, 2011, Langer-Gould, 2009). V recentní studii Langer-Gould, 2015 se ukazuje, že relaps u nekojících žen byl u 38,3 % a u žen, které zamýšlely kojit alespoň dva měsíce a déle 24,2 % relapsů do 6ti měsíců od narození dítěte. Delší kojení než 3-4měsíce u žen s vysokou aktivitou choroby se dříve nedoporučovalo vzhledem k vysokým hodnotám prolaktinu. V současné době jsou názory na prolaktin a aktivitu choroby kontroverzní. Od názorů, že vyšší hodnota prolaktinu nebo jeho nesnižování je spojováno s nižším rizikem relapsu (tuto teorii zesiluje i to, že vyšší hladiny prolaktinu v těhotenství korelují s dobou, kdy se ženy dostávají do remise) až po názory, že vyšší hladina prolaktinu maj pozitivní vliv na remyelinizaci nervových vláken (podporují proliferaci oligodendrocytických prekurzorů u myšího modelu RS, Zhornitsky, 2015). Není zcela jisté, zda prolaktin hraje pozitivní roli u pacientů s RS, nelze to však vyloučit, je ale nutné odlišovat patologickou hyperprolaktinemii s hyperprolaktinemií způsobenou laktací. Zlepšení onemocnění RS (snížení počtu relapsů) u kojících žen je pravděpodobně vázáno na plné kojení, proto je potřeba ženy s RS, které se rozhodnou kojit, podporovat v plném kojení (bez dokrmů umělou stravou, Coyle, 2016). 
Ženy pokračující v léčbě se mohou léčit a zároveň pokračovat v kojení. I u žen s RS, které jsou léčeny intravenozními imunoglobuliny je dokázán pozitivní vliv plného dlouhodobého kojení (kojení déle než 3 měsíce) na stav onemocnění – při kojení delším než 3 měsíce byly ženy po dobu studie bez relapsů, zatímco ženy kojící kratší dobu měly vyšší riziko relapsů (Haas, 2007). Ve studii také nezaznamenali žádný nežádoucí účinek intravenózních imunoglobulinů na kojené dítě.
  Protože se zlepšují naše vědomosti o kojení a mateřském mléce a jeho působení na dítě, je na místě podporovat matky, které se rozhodnou pro kojení. Kojení je jedinou optimální výživou pro kojence a má protektivní vliv na pozdější výskyt onemocnění jako je diabetes 1. typu, astma, dermatitidy, Crohnovy choroby a dalších nejen autoimunitních onemocnění.
Současná studie z Německa ukazuje, že děti od matek s RS, které byly kojeny alespoň 4 měsíce, měly významně snížen výskyt RS v pozdějším věku (Condradi, 2012). Tuto práci potvrzuje další studie Ragnedda et al., 2015, kde autoři nalezli snížené riziko RS v dospělosti u jedinců, kteří byli kojeni déle než 4 měsíce. Pokud je totiž v rodině pacient s RS, je riziko vzniku nemoci mnohem vyšší (1:100 až 1:50) než v rodinách, kde se RS nevyskytuje (tam je riziko výskytu RS 1:1000). Proto se domnívám, že by maminky s RS měly být podporovány v kojení a tím mohou pravděpodobně snížit riziko výskytu RS u svých dětí
Nové poznatky o vlastnostech léků a nenahraditelnosti mateřského mléka (mimo jiné právě na modulaci funkce imunitního systému dítěte) umožňují lékaři zvolit vhodnou léčbu pro matku, která chce kojit. Negativní účinky náhradního mléka převažují nad negativními účinky některých léčiv, které by mohly být vylučovány do mléka. Kojení není jen předmětem výživy a zdraví dítěte, ale má i obrovský dopad na vztahovou vazbu matky a dítěte a do budoucna i na další psychosociální vazby. Pokud tedy žena chce kojit, má na to právo a je povinností lékaře vybrat léčbu vhodnou při kojení.