Kojení.cz

Kojení je právem dítěte i matky. Vážíme si každé maminky.

DokumentyRady a návody

Soudní spory a kojení

Níže naleznete naše oficiální vyjádření pro podporu dlouhodobého kojení, které lze využít při případných sporech (např. s partnery, zaměstnavateli, apod).

Výhody kojení po prvním roce života

Řada studií prokazuje, že děti mají velký prospěch z kojení i po 1. roce.

Výživa

  • mléko je stále kvalitní, dokonce i po druhém roce věku dítěte je hodnotným zdrojem bílkovin, tuků, vitaminů, vápníku

Kojení představuje významnou část výživy i po prvním roce života. Kojené děti ve věku 12-23 měsíců dostávají v průměru 35-40% celkové energie z mateřského mléka (1) a 60-65% výživy je tvořeno komplementární výživou. Mateřské mléko je klíčovým zdrojem energie a esenciálních mastných kyselin a poskytuje podstatné množství určitých mikroživin. Výživový podíl kojení je nejzřejmější v období nemoci, kdy chuť dítěte na ostatní potraviny klesá, zatímco chuť na mateřské mléko zůstává (2).

Mateřské mléko ve 2. roce života poskytuje:

  • 35-40% energie
  • 43% bílkovin
  • 75% vitamínu A
  • 94% vitamínu B12
  • 60% vitamínu C

The Scaling up Nutrition (SUN) iniative IBFAN

Imunita

  • posilování imunity, protože imunologické vlastnosti mléka se zvyšují s věkem dítěte. I když pije méně, dostává množství ochranných faktorů
  • další výhodou je nižší výskyt alergií

Psychologické aspekty

  • matky, které, dlouhodobě kojily mají tendenci vidět své děti více pozitivně, reagují vstřícněji na potřeby svých dětí
  • dobrý pocit z kojení je pocitem dávání a braní
  • kojení je základem, aby si dítě vytvořilo svůj bezpečný svět

Laktační liga, 2013

 

ODBORNÝ NÁZOR

V Praze 19.11.2013

Věc: Kojení a právo dítěte
Sdělení odborného názoru

Kojení je právem matky a zejména právem dítěte (Charta práv dítěte, 1991, čl.24). V ideálním světě by každé dítě bylo kojeno tak dlouho, jak chce. Světová zdravotnická organizace (2002) i Globální strategie výživy kojenců a malých dětí doporučuje kojit 2 roky i déle (2003). Tato doporučení přijala i ČR a podložila je právně vypracovaným Metodickým pokynem pro kojení. Podpora kojení je v souladu s akčním plánem EU, který klade důraz na ochranu a podporu kojení s cílem zlepšit někdy nelehkou úlohu kojících žen. Jedním z bodů je i ochrana práv kojící matek a jejich dětí.

Ukončení kojení záleží na matce a dítěti. Každé dítě je jinak zralé a platí zásada, že při ukončování kojení by se měl brát ohled právě na dítě. Odstavování by tedy mělo být přirozené, což znamená, že dítě samo přestane kojení vyžadovat. Ve společnostech (skandinávské země), kde je dlouhodobé kojení podle potřeb dítěte normou, se děti obvykle přestanou chtít kojit mezi 3. a 4. rokem. Americká pediatrická akademie praktických lékařů dokonce stanovila, že dítě by mělo být kojeno minimálně 2 roky s horní hranicí 7 roků, s čímž se ztotožňují i etologové. V zájmu nezletilého dítěte je tedy pokračování v kojení. Náhle ukončení kojení je pro dítě traumatizujícím zážitkem stejně jako pro matku, (problémy s prsy, náhlý pokles hormonů).

V dokonalém světě by všechny matky byly v kojení podporovány vládou, zdravotníky, partnery, společností a obecným kulturním povědomím o významu kojení pro matku, dítě, rodinu, společnost. Toto kulturní povědomí se však v ČR zcela vytratilo. Je smutné, že matka v 21. století, kdy WHO i naše vláda spolu s Ministerstvem zdravotnictví v aktualizaci Zdraví 21, má podporu kojení jako jeden z hlavních cílů k ozdravení populace, musí obhajovat kojení svého dítěte. Kojení podporuje jedinečný vztah mezi matkou a dítětem a přináší četné výhody zdravotní matce i dítěti. Proto i ČR by měla i v praxi dodržovat všechna ustanovení a právo dítěte i matky na kojení chránit.

MUDr.Anna Mydlilová

Národní laktační centrum
Laktační liga
Thomayerova nemocnice
Vídeňská 800
140 59 Praha 4

 

Charta práv dítěte

Článek 24, v ČR vstoupila v platnost v roce 1991 Úmluva o právech dítěte:

  • Jednou ze základních potřeb dítěte je výživa.
  • Současná věda považuje přirozenou výživu mateřským mlékem za nejlepší.
  • Dítě má právo na mateřské mléko jako jedinou potravu plně odpovídající jeho potřebám.
  • Matka a dítě mají pak právo na odpovídající péči před porodem i po porodu včetně podmínek, které usnadňují kojení.

Článek 24 Úmluvy o právech dítěte, která u nás vstoupila v platnost již v roce 1991. Článek 24 také hovoří o povinnosti vlády odstranit překážky kojení, vytvořit podmínky, které podporují kojení, a poskytnout veřejnosti a především rodičům správné informace o výživě a zdraví dítěte, včetně informace o výhodách kojení.

 

Odkaz na celé znění Úmluvy o právech dítěte. 

 

Rodičovská odpovědnost, attachment

Podle § 875 NOZ odst. 1 Rodičovskou odpovědnost vykonávají rodiče v souladu se zájmy dítěte. Podle § 880 odst. 1 Rodičovskou odpovědnost týkající se osoby dítěte vykonávají rodiče způsobem a v míře odpovídající stupni vývoje dítěte.

Až do věku 2-3 let je pro dítě typická tzv. vztahová vazba (attachment). Jedná se o vztah, který se vytváří mezi dítětem a osobou poskytující tomuto dítěti péči a ochranu. Touto primárně pečující osobou je nejčastěji právě matka.  Tato vztahová vazba se stává tzv. bezpečnou základnou, ze které dítě zkoumá okolní svět a ke které se uchýlí vždy, když pocítí nejistotu nebo strach.

Zdravý/Bezpečný attachment znamená to, že Pečující osoba je dítěti stále nablízku, na jeho potřeby reaguje citlivě, včas a spolehlivě. Dítěti dává najevo lásku a přijetí. Dítě se takto cítí bezpečně a je spokojené.

Ambivalentní/Úzkostný attachment znamená, když Pečující osoba není dítěti k dispozici stále. Období blízkosti se střídají s obdobími fyzické a/nebo psychické nepřítomnosti. Na blízkost pečující osoby se dítě nemůže spolehnout, a proto se necítí být v bezpečí. Dítě je vystaveno vlastním pochybnostem, zda je dostatečně dobré, zda si lásku ostatních zaslouží, což ho činí frustrovaným, často se zlobícím na sebe i druhé.

Zdroj: http://www.pravonadetstvi.cz/odbornici/attachment/

Informace obsažené na webové stránce „Právo na dětství“ poskytují rodičům, laické veřejnosti ale i odborníkům množství různých materiálů a podkladů týkajících se práv dítěte. Tento webový portál je podpořen ze strany MPSV, je zaštítěn Evropským sociálním fondem v souladu s požadavky EU.

 

Rodičovská opatření týkající se kojených dětí

Vztah kojení má zásadní význam pro zdraví a pohodu matky i dítěte. Světová zdravotnická organizace a UNICEF uvádějí, že:

Kojení je nepřekonatelný způsob, jak zajistit ideální potravu pro zdravý růst a vývoj kojenců; je také nedílnou součástí reprodukčního procesu s důležitými důsledky pro zdraví matek. Jako globální doporučení v oblasti veřejného zdraví by kojenci měli být výlučně kojeni po dobu prvních šesti měsíců života, aby dosáhli optimálního růstu, vývoje a zdraví. Poté, aby kojenci splnili své vyvíjející se nutriční požadavky, měli by dostávat výživově přiměřené a bezpečné doplňkové potraviny, zatímco kojení pokračuje až do dvou let věku nebo později. 

V případech rozloučení rodiny s kojeným dítětem budou rodiče muset zvážit rodičovská opatření, která zohledňují tento důležitý vztah. Je zcela možné, aby odloučení rodiče vypracovali opatření sdílené péče, která partnerovi umožní mít dostatek času se svým dítětem, aniž by obětovala vztah kojení, který má dítě se svou matkou.

Přesná povaha uspořádání sdílené péče se bude mezi rodinami lišit a může se časem měnit. Následující body však mohou rodinám pomoci při vypracování opatření, která nejlépe vyhovují jim a jejich kojenému dítěti.

 

  • Mateřské mléko je dokonalou potravou pro kojence až do věku 2 let i déle.
  • U kojenců, kteří nejsou kojeni, existují zdravotní rizika, včetně zvýšeného rizika gastrointestinálních infekcí, infekcí dolních dýchacích cest, infekcí uší, syndromu náhlého úmrtí kojenců a obezity. 
  • Kojení musí být výlučné, aby bylo možné plně využít jeho ochranných účinků. Krmení umělou výživou narušuje tyto ochranné účinky.
    • Formule je intervence s potenciálně negativními zdravotními výsledky, nikoli volba na stejné (nebo dokonce téměř stejné) úrovni s kojením.
    • Prvních 6 až 8 týdnů je rozhodujících pro zahájení kojení. Během této doby potřebují kojenci neomezený přístup k prsu, aby zajistili dostatečný přísun mléka a rozvíjeli naučené dovednosti kojení.
    • Děti se naučí kojit kojením-krmení odsátým mlékem (zejména lahvičkou) v prvních týdnech může způsobit značné potíže při navazování a udržování úspěšného vztahu kojení.
    • I po prvních 6 týdnech může časté používání lahviček u některých kojenců vést ke zmatení bradavek nebo odmítnutí prsů.
    • Krmení kojeneckou výživou přináší rizika pro kojence i matku. Důkazy jsou věrohodné a ohromující.
    • Odsávání mateřského mléka je dovednost, kterou se matka musí naučit.
    • Současné doporučení je, aby kojenci byli výlučně kojeni do 6 měsíců věku. To znamená, že výlučně kojené dítě je v tomto období zcela závislé na výživě matky.
    • Mateřské mléko je i nadále nejdůležitějším prvkem ve stravě dítěte do 12 měsíců věku.
    • Po 12 měsících je kojení nadále důležitou součástí zkušeností dítěte a podporuje jeho výživové a emoční zdraví.
    • Světová zdravotnická organizace doporučuje, aby kojení pokračovalo až do 2 let věku nebo později.
    • Neexistuje žádný konkrétní doporučený věk pro odstavení, protože to je osobní rozhodnutí pro každou matku a dítě.
    • Výzkum naznačuje, že přirozený věk pro odstavení člověka spadá do věku 2,5 až 7 let.
    • Neexistují žádné důkazy o tom, že kojení dítěte po kojení je škodlivé. Opak je pravdou: kojení prospívá batolatům a malým dětem, a to jak z výživového, tak z psychologického hlediska.

 

Kde hledat pomoc

  1. Mediátoři
    Jedná se o nezávislého prostředníka, který se pokusí najít s rodiči oboustranně přijatelné
    řešení.
    www.amcr.cz/mediace
  2. Český helsinský výborhttp://www.helcom.cz/ – kde je i poradna – děti v rodičovských
    sporech.
  3. Stížnost na MZ, že v ČR nejsou dodržována základní práva dítěte.
    Kojení je právem matky i dítěte (Charta práv dítěte, 1991), a proto by toto právo mělo být respektováno i v ČR.
  4. Oslovit ombudsmana
    dětský ombusman: Mgr. Monika Šimůnková (informace)
    Sídlo veřejného ochránce práv:
    Brno, Údolní 39, PSČ 602 00
    E-mailová adresa pro podávání podnětů veřejnému ochránci práv a jejich doplnění:
    mailto: podatelna@ochrance.cz
    Telefonická informační linka veřejného ochránce práv:
    (+420) 542 542 888
    Sídlo kanceláře: Kancelář veřejného ochránce práv, Údolní 39, 602 00 Brno
    Telefon – ústředna: (+420) 542 542 111
    Fax: (+420) 542 542 112
    Sekretariát veřejné ochránkyně práv a jejího zástupce:
    Vedoucí sekretariátu: Mgr. Petr Lesa
    Tel: (+420) 542 542 368
    Sekretariát ochránce: (+420) 542 542 777
    Fax: (+420) 542 542 772
    Sekretariát zástupkyně ochránce: (+420) 542 542 666
    Fax: (+420) 542 542 662
  5. Zmocněnec vlády pro lidská práva
    http://www.vlada.cz/cz/ppov/zmocnenec-vlady-pro-lidska-prava/zmocnenecnenkyne-vlady-pro-lidska-prava-15656/
  6. Liga lidských práv
    Burešova 6
    602 00 Brno
    tel.: +420 545 210 446
    fax: +420 545 240 012
    www.llp.cz
    e-mail: brno@llp.cz
  7. Sdružení jeden domov
    www.jedendomov.cz
    info@jedendomov.cz
  8. Výbor pro práva dítěte (informace o činnosti výboru, dokumenty, zástupci na webu vlada.cz)

 

Aktuální kontakty naleznete na příslušných webových stránkách jednotlivých institucí.