|
V podmínkách tržního hospodářství je matka a její rodina vystavena komerčnímu tlaku ze strany výrobců kojenecké výživy, lahví a
dudlíků a ovlivňována při rozhodování zda kojit a jak dlouho. Současné marketingové strategie výrobců a distributorů kojenecké
výživy se zaměřují především na zdravotníky. Zdravotníci jsou pohodlným kanálem k matkám s tím, že jejich doporučení mají váhu
odborné autority. Firmy dávají velké množství brožur, které obsahují zavádějící informace, zdravotníkům, kteří je pak předávají
matkám. Zdravotnickým zařízením jsou poskytovány obrovské finanční stimuly za účelem distribuce balíčků matkám, které obsahují
vzorky výrobků a firemní materiály. Firmy podporují konflikt zájmů zdravotníků tím, že jim nabízejí vzorky výrobků kojenecké
výživy a propagační materiály pro distribuci matkám, zlevněné dodávky výrobků kojenecké výživy, dárky a zařízení zdarma.
Propagační strategie zaměřené na těhotné ženy a matky prostřednictvím mateřských klubů, časopisů, distribuce dárků a volných
vzorků prostřednictvím balíčků v porodnicích mohou vést k předčasnému ukončení kojení a k časnému zavádění nemléčných příkrmů.
Rovněž propagace pokračovacích mlék může matky odrazovat od delšího kojení. Pokračovací mléka jsou nabízena výrobci jako nezbytná
pro zdraví kojence, což může vést k předčasnému ukončení kojení. SZO vydala prohlášení, že tato mléka nejsou nutná.
Firemní materiály a webové stránky označují propagaci za informování o kojenecké výživě. Posledním jevem v oblasti marketingu
kojenecké mléčné výživy je výrazný nárůst tzv. nutričních a zdravotních tvrzení. Tento skrytě agresivní způsob reklamy se
snaží přesvědčit rodiče ke koupi výrobků kojenecké mléčné výživy prostřednictvím tvrzení o nutričních a zdravotních
výhodách výrobků. Například, kojenecká mléčná výživa obohacená mastnými kyselinami je propagována s klamným příslibem vyšší
inteligence a lepšího vývoje mozku a zraku („mastné kyseliny v kojeneckém mléce zvýší inteligenci dítěte“). Ve
skutečnosti se přidané mastné kyseliny nevstřebávají stejně jako z mateřského mléka. Mají odlišné chemické uspořádání a
potřebují enzymy a další faktory pro to, aby se staly bioaktivní. Nutriční a zdravotní tvrzení jsou zavádějící tím, že
mohou vzbudit dojem, že výrobek má stejnou kvalitu jako mateřské mléko. Tato tvrzení nejsou většinou podložena nezávislými
výzkumy. Nezávislé výzkumy ukazují na vyšší výskyt infekčních a chronických onemocnění, zvýšené riziko obezity a horší vývoj
intelektu u dětí uměle živených v porovnání s dětmi kojenými.
Místo uvedených tvrzení o nutričních a zdravotních výhodách by měli být rodiče spíše upozorněni na zdravotní riziko, které
hrozí při používání kojenecké mléčné výživy. Ve studii provedené Světovou zdravotnickou organizací (SZO) byla totiž zjištěna
ve 20 % ze 141 vzorků kojenecké mléčné výživy z 35 zemí kontaminace patogenními mikroorganismy (Enterobacter sakazakii),
které mohou způsobit závažné onemocnění, případně dlouhodobé následky až úmrtí u novorozenců a kojenců. Přitom reklama může
tvrdit, že výrobky jsou bezpečné a připraveny za vysoce hygienických podmínek. SZO proto požaduje, aby zdravotníci, rodiče a
veřejnost byli informováni o tom, že sušená kojenecká mléka mohou obsahovat patogenní mikroorganismy, a tato informace by měla
být součástí varování na obalu výrobku spolu s informací o uskladnění, hygienické přípravě a použití výrobku tak, aby se
snížilo riziko kontaminace.
Podle doporučení SZO by měly být nemléčné příkrmy zaváděny do výživy kojence až po ukončeném 6. měsíci, aby
nesnižovaly výhody mateřského mléka (výlučného kojení).
Přesto se může matka na obalech některých instantních čajů pro kojence dočíst, že výrobek je možno používat již od ukončeného
1. týdne, na obalech některých masozeleninových a ovocných příkrmů, šťáv a instantních kaší od ukončeného 4. nebo
5. měsíce. Použití hotových komerčních výrobků je sice pohodlné, ale drahé a navíc výzkumy prokázaly, že zavedení příkrmu
před ukončeným 6. měsícem nepřináší kojenci žádné nutriční výhody. Nutriční obsah komerčních výrobků je nižší v porovnání
s mateřským mlékem. Komerční výrobky mají podobnou chuť, barvu a konzistenci a pro dítě může být pak těžké přejít na doma
připravenou stravu. Kojenci přitom potřebují čerstvou stravu bez konzervačních a sytících látek, která jim poskytuje
celou šíři chutí a konzistencí. Předčasné zavedení příkrmů může být také spojeno s rizikem kontaminace a infekčním onemocněním,
rozvojem potravinové alergie a zubního kazu při podávání slazených instantních čajů lahví.
V těchto podmínkách je potřeba chránit kojence, matky a zdravotníky před nevhodným marketingem průmyslu kojenecké výživy, lahví a
dudlíků, který vede ke zbytečnému používání kojenecké mléčné výživy a předčasnému zavádění průmyslově vyrobených nemléčných příkrmů
na úkor výlučného kojení.
Mezinárodní kodex marketingu náhrad mateřského mléka
Mezinárodní kodex marketingu náhrad mateřského mléka (kodex) byl přijat Valným shromážděním SZO v roce 1981 jako doporučení
vládám členských zemí. Cílem kodexu bylo přispět k zajištění adekvátní a bezpečné výživy pro kojence prostřednictvím ochrany kojení
před nevhodným marketingem náhrad mateřského mléka, lahví a dudlíků a zajištěním správného používání náhrad mateřského mléka,
pokud jsou nezbytné, na základě správné informovanosti a prostřednictvím vhodného marketingu. Náhradou mateřského mléka se rozumí
jakákoliv kojenecká mléčná výživa a nemléčná kojenecká výživa určená k použití v prvních 6 měsících věku dítěte, kdy je jako optimální
strava doporučováno pouze mateřské mléko.
Článek 4: Informovanost a vzdělávání
4.1 Odpovědností vlád by mělo být zajištění toho, aby rodinám a těm, kdo pracují v oblasti kojenecké a dětské výživy, byly poskytovány
objektivní a jednoznačné informace o výživě kojenců a batolat. Jakékoliv informace poskytované firmami musí být v souladu s požadavky
článků 4.2 a 4.3 kodexu. Rozdíl mezi „informováním“ a „propagací“ je někdy tak jemný, že je obtížné je rozlišit.
4.2 Informační a vzdělávací materiály, ať už psané, audiální nebo vizuální, pojednávající o výživě kojenců a určené pro těhotné ženy
a matky kojenců a batolat, by měly obsahovat jasné informace o všech následujících bodech:
* prospěšnosti a prvořadosti kojení
* výživě matky a přípravě na kojení a jeho udržení
* negativním vlivu částečného krmení kojeneckou lahví na kojení
* obtížnosti změnit rozhodnutí nekojit
* vhodném použití umělé kojenecké výživy, kde je to nutné.
Pokud takové materiály obsahují informace o použití umělé kojenecké výživy, měly by zmínit sociální a finanční důsledky jejího používání,
varovat před zdravotními riziky spojenými s nevhodnou výživou nebo metodami krmení, a zvláště zdravotními riziky spojenými se zbytečným
a nesprávným používáním náhrad mateřského mléka. Takové materiály by neměly používat žádné obrázky nebo texty, které by mohly idealizovat
používání náhrad mateřského mléka. Firmy se zavádění této části kodexu brání. Často se snaží používat formulace, které jsou méně konkrétní,
a proto méně účinné, pokud jde o ochranu a propagaci kojení. Zdravotníci by měli prověřovat informační materiály pro těhotné ženy a matky
připravované výrobci kojenecké výživy.
4.3 Dary informačního nebo vzdělávacího vybavení nebo materiálů ze strany výrobců nebo distributorů kojenecké výživy by měly být poskytovány
pouze na požádání a s písemným schválením příslušného vládního úřadu nebo v rámci směrnic vydávaných pro tento účel. Takovéto vybavení
nebo materiály mohou být označeny názvem nebo emblémem dárcovské firmy, ale neměly by odkazovat na konkrétní výrobek, který spadá do
rozsahu působnosti kodexu, a měly by být distribuovány výhradně prostřednictvím systému zdravotnické péče.
Žádný ze zmíněných materiálů by neměl být výrobci nebo distributory poskytován přímo těhotným ženám a matkám.
Článek 5: Veřejnost a matky
5.1 Neměla by existovat žádná reklama nebo forma propagace výrobků v rozsahu působnosti kodexu pro veřejnost.
5.2 Výrobci a distributoři by neměli poskytovat, přímo či nepřímo, těhotným ženám, matkám nebo jejich rodinným příslušníkům vzorky výrobků
v rozsahu působnosti kodexu.
5.3. V souladu s odstavci 1 a 2 tohoto článku by pro výrobky v rozsahu působnosti kodexu neměla existovat žádná cílená reklama, rozdávání
vzorků nebo jiný nástroj propagace za účelem stimulování prodeje přímo spotřebiteli na maloobchodní úrovni, jako jsou zvláštní ukázkové
výstavky, kupóny na slevu, prémie, zvláštní prodej za sníženou cenu a vázaný prodej. Toto opatření by nemělo bránit zavedení cenové politiky
a praktik s cílem poskytovat výrobky za nižší ceny dlouhodobě.
5.4 Výrobci a distributoři by neměli distribuovat těhotným ženám nebo matkám kojenců a malých dětí žádné dárky v podobě předmětů nebo potřeb,
které by mohly propagovat používání náhrad mateřského mléka nebo krmení kojeneckou lahví.
5.5 Marketingový personál by v rámci obchodní činnosti neměl vyhledávat přímý nebo nepřímý kontakt jakéhokoliv druhu s těhotnými ženami
nebo s matkami kojenců a malých dětí.
Článek 6: Systémy zdravotnické péče
6.1 Zdravotnické úřady v členských státech by měly přijmout vhodná opatření na podporu a ochranu kojení a prosazování tohoto kodexu
a měly by poskytovat příslušné informace zdravotníkům s ohledem na jejich zodpovědnosti, včetně informací stanovených ve článku 4.2.
6.2 Žádné zařízení zdravotnického systému by nemělo být využíváno za účelem propagace umělé kojenecké výživy a jiných výrobků v rozsahu
platnosti kodexu.
Tento kodex však neklade překážku šíření informací odborníkům, jak je stanoveno v článku 7.2.
6.3 Zařízení systému zdravotnické péče by neměla být využívána k vystavování výrobků v rozsahu působnosti kodexu a plakátů poukazujících
na tyto výrobky nebo k distribuci materiálu poskytovaného výrobcem nebo distributorem jiného než je stanoveno v článku 4.3.
6.4 Působení „odborných zástupců“, „dětských sester“ nebo jiného personálu poskytovaného nebo placeného výrobci nebo distributory by nemělo
být v systému zdravotnické péče povoleno.
6.5 Krmení umělou kojeneckou výživou by mělo být předváděno pouze zdravotnickými pracovníky a pouze matkám nebo rodinným příslušníkům,
kteří ji potřebují používat. Poskytované informace by měly obsahovat jasné vysvětlení rizik z nesprávného používání.
Článek 7: Zdravotničtí pracovníci
7.1 Zdravotničtí pracovníci by měli podporovat a chránit kojení. Ti, kteří se zejména zabývají výživou matky a dítěte, by se měli
seznámit se svými odpovědnostmi vyplývajícími z kodexu, včetně informace uvedené ve článku 4.2.
7.2 Informace o výrobcích v rozsahu platnosti kodexu poskytované výrobci a distributory zdravotnickým pracovníkům by se měly omezovat
na odborné a faktické a neměly by vytvářet přesvědčení, že krmení umělou kojeneckou výživou je rovnocenné nebo nadřazené kojení. Měly
by rovněž zahrnovat informace uvedené v článku 4.2.
7.3 Zdravotnickým pracovníkům nebo jejich rodinným příslušníkům by neměly být výrobci nebo distributory nabízeny žádné finanční nebo
materiální stimuly k propagování výrobků v rozsahu působnosti kodexu ani by zdravotnickými pracovníky nebo jejich rodinnými příslušníky
neměly být přijímány.
7.4 Zdravotnickým pracovníkům by neměly být poskytovány vzorky kojenecké výživy nebo jiných výrobků v rozsahu působnosti kodexu nebo
vzorky vybavení či potřeb určených pro jejich přípravu nebo použití s výjimkou případů, kdy je to nezbytné pro účely odborného posouzení
nebo výzkumu na institucionální úrovni. Zdravotničtí pracovníci by neměli dávat vzorky kojenecké výživy těhotným ženám, matkám kojenců
a batolat nebo jejich rodinným příslušníkům.
7.5 Jakýkoli příspěvek, který výrobci a distributoři výrobků v rozsahu působnosti kodexu poskytnou zdravotnickému pracovníkovi
nebo v jeho prospěch na stipendia, studijní cesty, výzkumné granty, účast na odborných konferencích a podobně, by měli ohlásit
instituci, k níž přijímající pracovník patří. Podobně by to měl ohlásit příjemce.
Článek 9: Označování
9.2 Výrobci a distributoři kojenecké výživy by měli zajistit, aby na každém obalu nebo etiketě výrobku bylo vytištěno jasné, nápadné,
snadno čitelné a srozumitelné sdělení v národním jazyce, které by obsahovalo následující body:
a) slova „Důležité upozornění“ nebo jejich ekvivalent
b) konstatování prvořadého významu kojení
c) konstatování, že výrobek by měl být používán pouze na doporučení zdravotníka, pokud jde o nutnost jeho používání a správnou
metodu používání
d) instrukce pro vhodnou přípravu a varování před zdravotními riziky z nesprávné přípravy.
Na obalu nebo etiketě by neměly být obrázky kojenců ani jiné obrázky nebo text, které by mohly idealizovat používání výrobku kojenecké výživy.
Rezoluce Valného shromáždění SZO
Následné rezoluce Valného shromáždění Světové zdravotnické organizace rozvíjejí kodex a aktualizují požadavky na regulaci
marketingu náhrad mateřského mléka, lahví a dudlíků. Rezoluce mají stejný právní statut jako kodex.
Rezoluce SZO (WHA47.5) z května 1994 vyzývá členské státy, „aby zajistily, že žádné dodávky náhrad mateřského mléka a dalších
výrobků v působnosti kodexu nebudou zdarma nebo se slevou nabízeny jakémukoliv zdravotnickému zařízení.“ SZO odhaduje a statistiky
ÚZIS ČR potvrzují, že méně než 3 % matek není schopno kojit. Ve světě však firmy porodnicím a klinikám dodávají větší množství náhrad
mateřského mléka s cílem podpořit rutinní dokrmování novorozenců a rozdávání vzorků matkám při propouštění z porodnice. V květnu
1986 byla přijata rezoluce SZO (WHA 39.28), která vyzývá členské státy, „aby zajistily, aby malá množství náhrad mateřského mléka,
jež jsou potřebná pro menšinu dětí, které je v porodnicích a nemocnicích potřebují, byla dostupná běžnými cestami jejich opatřování
a nikoliv prostřednictvím bezplatných nebo dotovaných dodávek“.
V květnu 1996 byla přijata rezoluce SZO (WHA 49.15), která vyzývá členské státy, „aby zajistily, aby nemléčný příkrm nebyl
propagován nebo používán způsoby, které ohrožují výlučné kojení po dobu 6 měsíců a další kojení po dobu 6-24 měsíců.“ A dále, „aby
zajistily, aby finanční podpora ze strany průmyslu kojenecké výživy pro zdravotnické pracovníky v oblasti péče o matku a dítě nevytvářela
konflikty zájmu, zejména s přihlédnutím k iniciativě SZO/UNICEF „Baby Friendly Hospital“.
V roce 2002 byla přijata Světovým zdravotnickým shromážděním Globální strategie výživy kojenců a malých dětí (WHA55.25), která rozvinula
strategie vymezené Deklarací Innocenti na ochranu, prosazování a podporu kojení přijaté ve Florencii v roce 1990:
- vytvořit, uvést do praxe a vyhodnocovat komplexní politiku výživy kojenců a malých dětí v kontextu národních programů
- zajistit ochranu, prosazování a podporu výlučného kojení po dobu 6 měsíců a pokračování kojení do věku 2 let ve zdravotnictví a
dalších sektorech, zajistit ženám nezbytnou podporu v rodině, ve společnosti a na pracovišti
- prosazovat včasný, bezpečný a vhodný příkrm spolu s pokračujícím kojením
- uvést do praxe principy a cíle Mezinárodního kodexu marketingu náhrad mateřského mléka a následných rezolucí WHA prostřednictvím
legislativy.
V roce 2005 byla v Ženevě přijata 58. Světovým zdravotnickým shromážděním další významná rezoluce (WHA 58.32) o výživě
kojenců a malých dětí, která se zabývá marketingovými strategiemi, jako jsou zdravotní a nutriční tvrzení a sponzorství, a právy
rodičů na přesné informace o kvalitě náhrad mateřského mléka. Rezoluce vyzývá členské státy, aby:
- zajistily, aby nutriční a zdravotní tvrzení nebyla povolena u náhrad mateřského mléka, pokud nejsou blíže specifikována v národní legislativě
- zajistily, aby finanční podpora programů a zdravotníků nevytvářela konflikty zájmů
- zajistily, aby výzkumy zahrnovaly prohlášení o konfliktu zájmů a byly oponovány nezávislými odborníky
- upozornily na možnou kontaminaci kojenecké mléčné výživy patogeny (např. Enterobacter sakazakii).
Marketing nemléčných příkrmů je vymezen následujícími rezolucemi WHA:
na obalech výrobků a v reklamě by se nemělo uvádět, že výrobky jsou vhodné pro kojence v prvních 6 měsících (WHA 39.28 1986, WHA 54.2 2001)
neměly by být používány nebo nabízeny způsoby, které omezují kojení (WHA 49.15 1996)
doporučuje se používání čerstvé výživné stravy (WHA 54.2 2001).
Uvedení zmíněných strategií do praxe by mohlo napomoci naplňovat právo dítěte na kojení zakotvené v článku 24 Úmluvy o právech dítěte, která u nás vstoupila v platnost již v roce 1991 (Sbírka zákonů č. 104/1991). Článek 24 také hovoří o povinnosti vlády odstranit překážky kojení, vytvořit podmínky, které podporují kojení, a poskytnout veřejnosti a především rodičům správné informace o výživě a zdraví dítěte, včetně informace o výhodách kojení.
Průzkumy ukazují, že společnost je lépe chráněna před propagací výrobků kojenecké výživy tam, kde je kodex uzákoněn ve srovnání se zeměmi, kde je dodržování kodexu dobrovolné. Tam, kde není vůbec žádná regulace, matky v důsledku komerčních tlaků ztrácejí svou přirozenou důvěru v kojení a klesá procento kojících žen.V roce 1990 mělo pouze 9 zemí kodex uzákoněno. Do roku 2005 přijalo více než 60 zemí legislativu pokrývající všechna nebo mnoho ustanovení kodexu. Mnohé bylo dosaženo díky úsilí skupin a jedinců oddaných zavádění kodexu. Nevládní organizace jako IBFAN (International Baby Food Network) provádějí monitorování, vzdělávání a konzultační činnost spojenou s uváděním kodexu do legislativy.
Ochrana kojení v ČR
Mezinárodní kodex marketingu náhrad mateřského mléka a následné rezoluce SZO jsou závazné pro členské země SZO a mají chránit matky, rodiny i zdravotníky před reklamou a přispět k prosazování optimálního způsobu výživy kojenců a batolat.
V ČR zatím kodex nebyl přijat do legislativy v plné šíři. Některá z ustanovení kodexu byla přijata v Zákoně o reklamě (Sbírka
zákonů č.138/2002, § 5d-f Potraviny a kojenecká výživa). Požadavky na složení a značení výrobků kojenecké výživy byly stanoveny ve
vyhlášce Ministerstva zdravotnictví č. 54/2004 Sbírky zákonů o potravinách určených pro zvláštní výživu a o způsobu jejich použití.
Použité zdroje:
Global strategy for infant and young child feeding. The optimal duration of exclusive breastfeeding. Fifty-fourth World Health Assembly, WHO, May 2001, 5 p.
http://www.ibfan.org/english/resource/ibfo/issue3/internationalcode.html
http://www.ibfan.org/english/news/press/press25may05.htm
http://www.bpni.org/WBW2005/
http://www.ibfan.org/english/resource/who/whares5525.html
International Code of Marketing of Breast-milk Substitutes. WHO, Geneva 1981, 36 p.
Mezinárodní kodex marketingu náhrad mateřského mléka. ANIMA – Pražská skupina IBFAN, Praha, 1992, 35 s.
Ochrana zdraví kojence. Příručka zdravotnického pracovníka k Mezinárodnímu kodexu marketingu náhrad mateřského mléka. ANIMA – Pražská skupina IBFAN, Praha 1995, 52 s.
Schneidrová D.: Podpora kojení a stav výživy kojenců v České republice na konci 90. let. Univerzita Karlova v Praze. Nakladatelství Karolinum, Praha 2005.
State of the Code by Company. A survey of marketing practices of infant food and feeding bottle companies, compared to the requirements of the International Code of Marketing of Breast-milk Substitutes. IBFAN, ICDC Penang-Malaysia, 2001.
WHO Expert consultation on the optimal duration of exclusive breastfeeding. Conclusions and recommendations. Document A54/INF.DOC./4, Geneva, 28-30 March 2001.
Praha, 14.7. 2006
MUDr. Dagmar Schneidrová, CSc.
ANIMA - Pražská skupina IBFAN
c/o 3. lékařská fakulta, Univerzita Karlova Praha
Email: dagmar.schneidrova@lf3.cuni.cz
|
