7. Stav kodexu v ČR

Kodex a následné rezoluce jsou závazné pro všechny členské země, které se Obnoveným slibem zavázaly kodex přijmout a právně ošetřit a tak chránit matky, rodiny i zdravotníky před reklamou a přispět tím k prosazování optimálního způsobu výživy kojenců a malých dětí.

7.1 Kritika Výboru pro práva dítěte, 2011
Od přijetí kodexu v roce 1981 nebyly v ČR učiněny kroky k jeho implementaci, za což byla ČR v roce 2011 kritizována Výborem pro práva dítěte, že nebylo doposud nic realizováno ohledně kodexu a doporučila, aby ČR vytvořila Národní kodex marketingu náhrad MM s transparentními předpisy týkajícími se jeho realizace a dohledu. Výbor pro práva dítě zdůraznil, že považuje za důležité nejenom přijetí Kodexu marketingu náhražek mateřského mléka, ale také systematické kontrolování jeho dodržování. Výbor kritizoval, že přístup v České republice ke zdravotním otázkám obecně a zvláště pak ke kojení je fragmentovaný a rozdělený do více oblastí a že Ministerstvo zdravotnictví nepracuje na ochraně kojení prostřednictvím regulace marketingu náhražek mateřského mléka, ani se neúčastní ochrany kojení prostřednictvím ochrany matek. V rámci Globální strategie výživy kojenců a malých dětí vydané WHO by právo pracující ženy na kojení mělo mít základ v legislativě a mělo by být tedy právně vymahatelné.
Dle § 238 Zákoníku práce nesmí být těhotné, kojící a ženy do 9 měsíců od porodu zaměstnávány určitými druhy prací či pracovat na určitých pracovištích.
§242, odstavec 1 ZP dále stanovuje: „Zaměstnankyni, která kojí své dítě, je zaměstnavatel povinen poskytnout kromě přestávek v práci zvláštní přestávky ke kojení.“ Odstavec 2 však omezuje tuto povinnost jen pro matky dětí do 1 roku a stanovuje délku i počet přestávek. Tyto přestávky „se započítávají do pracovní doby a přísluší za ně náhrada mzdy nebo platu“. Omezení povinnosti umožnit přestávky jen matce dítěte mladšího 1 roku nekoreluje s doporučením pro výživu dětí. V roce 2018 bude ČR opět obhajovat své závazky a dotazována co pro kodex vláda udělala.

7.2 Současné zákony a vyhlášky

7.2.1 Odborná východiska
Česká legislativa, která je trvale sbližována s právními předpisy EU, je díky tomuto procesu udržována v souladu s Codex alimentarius. Codex alimentarius (Potravinový zákoník) byl založen jako mezivládní organizace na 16. světovém shromáždění WHO (1963) v reakci na rozvoj mezinárodního obchodu s potravinami s cílem zvýšit bezpečnost a důvěryhodnost potravin. Samotný Codex alimentarius není právně závazný, ale má charakter odborných doporučení pro tvorbu legislativních opatření. K problematice označování a reklamy výrobků počáteční a pokračovací kojenecké výživy se přímo vztahuje kodexový dokument č. 72 v roce 1981 a byl pozměněn následnými změnami provedenými v roce 1983, 1985, 1987, 2011 a 2015. (19)

19 Codex alimentarius: Standard for Infant Formula and Formulas for Special Medical Purposes Intended for Infants. WHO: 1981.

7.2.2 Pravidla uvádění právních předpisů
V následujícím textu, který se vztahuje k současným právním předpisům o označování výrobků počáteční a pokračovací výživy a reklamy na tyto výrobky, jsou právní předpisy citovány podle pořadového čísla, pod kterým byl předpis vyhlášen ve Sbírce zákonů ČR poprvé. S přihlédnutím k účelu této příručky jsou uváděny pouze platné právní předpisy v aktuálním znění. Předpisy, které byly změněny pozdějším právním předpisem (novelizovány), jsou citovány s uvedením slovního obratu „ve znění pozdějších předpisů“. Přiměřeně jsou výše uvedená pravidla použita i při citování právních předpisů EU (20).

20 Vláda ČR: Legislativní pravidla vlády. (akt. 11. 1. 2010) Dostupné on-line: http://www.vlada.cz/assets/ppov/lrv/legislativn__pravidla_vl_dy.pdf (cit. 7. 12. 2015).

7.2.3 Zákon č.40/1995.Sb o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů: §5d – f Sb. – Potraviny a kojenecká výživa
Reklama na potraviny podle tohoto zákona nesmí uvádět v omyl, obzvláště nesmí přisuzovat potravině účinky nebo vlastnosti, které nemá. Dále nesmí vyvolávat dojem, že potravina má zvláštní vlastnosti, pokud tyto vlastnosti vykazují všechny podobné potraviny. V neposlední řadě nesmí potravině přisuzovat schopnosti „předcházet, ošetřovat nebo léčit lidské choroby nebo na takové schopnosti odkazovat.“ Tím však nejsou dotčena ustanovení o používání schválených výživových a zdravotních tvrzení.
Výrobcům a prodejcům počáteční kojenecké výživy se zakazuje předávat na veřejnosti bezplatně nebo se slevou výrobky, vzorky nebo dary na podporu prodeje. Zákaz podle věty první se vztahuje i na předávání výrobků se slevou, vzorků nebo jiných propagačních dárků těhotným ženám, matkám a členům jejich rodin na veřejnosti; zákaz na předávání darů se však nevztahuje na dary nebo poskytnutí se slevou zdravotnickým, charitativním nebo humanitárním institucím pro jejich interní použití nebo pro distribuci vně těchto institucí a organizací. Podle § 1, odst. 2 Zákona o regulaci reklamy se pojmem reklama rozumí „oznámení, předvedení či jiná prezentace šířené zejména komunikačními médii, mající za cíl podporu podnikatelské činnosti, zejména podporu spotřeby nebo prodeje zboží; komunikačními médii se rozumí také neperiodické publikace, plakáty, letáky aj.“

7.2.4 Vyhláška č. 54/2004 Sb. o potravinách určených pro zvláštní výživu a podmínkách jejich použití, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška transponovala do národní legislativy příslušné Směrnice komise ES (20). Obsahuje vymezení počáteční a pokračovací kojenecké výživy. Vyhláška se vztahuje také na zvláštní druhy kojenecké výživy, které mohou být využity i k léčebným účelům: mléka s hydrolyzovanou bílkovinou, mléka pro nedonošené děti a pro děti s nízkou porodní hmotností, výživa na bázi sóji, antirefluxová mléka, přípravky s nízkým množstvím laktózy, přípravky určené k obohacování mateřského mléka, aminokyselinové přípravky. Vedle požadavků na složení stanovuje předpis požadavky pro označování těchto výrobků.
Na každém balení počáteční kojenecké výživy musí být uvedeno, že se jedná o výrobek vhodný k výživě kojenců od narození do 6 měsíců věku, nemohou-li být kojeni. Každé balení výrobku pokračovací kojenecké výživy je třeba opatřit informací, že ji lze použít u dětí starších 6 měsíců; pokračovací výživa má tvořit pouze část náhrady smíšené stravy a nelze ji použít jako náhradu mateřského mléka během prvních 6 měsíců života. Kromě návodu na zacházení s výrobkem musí být na balení výrobku kojenecké výživy upozorněno na důležitost správné přípravy a skladování z hlediska bezpečnosti.

Infekční onemocnění v souvislosti s používáním kojenecké výživy jsou velmi vzácná. V posledních desetiletích bylo ve světě hlášeno několik ojedinělých onemocnění, zejména u kojenců s nízkou porodní hmotností. Avšak i tato vzácná onemocnění mohou mít velmi závažné důsledky, vedoucí až k úmrtí kojence. Nejčastějším bakteriálním původcem onemocnění v souvislosti s používáním kojenecké výživy je bakterie Enterobacter sakazakii, náležící k čeledi enterobakterií. Enterobakterie se vyskytují v zažívacím traktu obratlovců. Enterocacter sakazakii, podobně jako i jiné druhy enterobakterií, jsou pravděpodobně všeobecně rozšířeny v životním prostředí, neboť se dají pomocí mikrobiologických metod prokázat v prostředí výrobních závodů kojenecké výživy i v prostředí domácností, kde mají schopnost dlouhodobého přežívání. Do výživy bakterie mohou pronikat při plnění a balení výrobků ve výrobních závodech a dále při rekonstituci sušených výrobků do tekuté podoby v domácnostech. Nebezpečné pak může být především pomnožení zárodků, které měly již možnost do výživy proniknout. Hlavním faktorem, který přispívá k pomnožení zárodků, je čas, který uplyne mezi rekonstitucí přípravku a jeho úplným spotřebováním (21).

V neposlední řadě vyhláška uvádí, že produkty musí být označeny tak, aby se předešlo záměně počáteční a pokračovací kojenecké výživy.
Dále vyhláška stanoví podmínky pro používání výživových a zdravotních tvrzení na obalech počáteční a pokračovací kojenecké výživy, Zákon č. 40/1995 Sb. o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, odkazuje k výživovým a zdravotním tvrzením, pokud jde o oblast reklamy na tyto výrobky.
Výživová a zdravotní tvrzení pro výrobky počáteční kojenecké výživy jsou upraveny přímo vyhláškou č. 54/2004 Sb. o potravinách pro zvláštní výživu; výživová a zdravotní tvrzení pro výrobky pokračovací kojenecké výživy jsou upraveny společnými právními předpisy EU pro potravinářství, konkrétně konsolidovaným zněním (*) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin. Výživovým tvrzením se rozumí údaj o prospěšných výživových vlastnostech z důvodu změněného obsahu energetické hodnoty nebo živin; běžně se na výrobcích vyskytují výživová tvrzení odkazující na obsah laktózy, přídavku polynenasycených mastných kyselin s dlouhým řetězcem, obsahu taurinu, frukto- a galakto-oligosacharidů a obsahu nukleotidů, tato tvrzení byla schválena k použití. Zdravotním tvrzením se rozumí údaj o přímé souvislosti mezi potravinou a zdravím; v souvislosti s počáteční kojeneckou výživou je povoleno pouze jediné zdravotní tvrzení, vztahující se k prevenci alergií pro výrobky s obsahem hydrolyzovaných bílkovin. Pro výrobky pokračovací kojenecké výživy jsou – kromě užívání obecných zdravotních tvrzení podle článku 13 Nařízení ES č. 1924/2006 (např. vitamín C přispívá k normální funkci imunitního systému) – povolena zdravotní tvrzení odkazující také na rozvoj a zdraví dětí podle článku 14 b): schválená jsou zdravotní tvrzení odkazující k normálnímu růstu dětí (esenciální mastné kyseliny, jód), k normálnímu růstu a vývinu kostí (bílkoviny, fosfor, vápník, vitamín D), zraku (kyselina dokosahexaenová) a poznávacích funkcí (železo).

*) Pojem „konsolidované znění“ je ekvivalentem slovního spojení „ve znění pozdějších předpisů“, jak je uváděno u novelizovaných právních předpisů ČR (19).

Je třeba mít také na paměti, že potraviny, které jsou prezentovány pomocí tvrzení, mohou být veřejností nesprávně vnímány jako produkty biologicky hodnotnější, v porovnání s obvyklou potravinou (výživou mateřským mlékem). Takové vnímání však může být v rozporu se současným vědeckým poznáním.

Vyhláška č. 54/2004 Sb. o potravinách pro zvláštní výživu řeší i problematiku obilných a ostatních příkrmů, tedy kaší, sušenek, ovocných, zeleninových či masozeleninových příkrmů, ovocných či zeleninových nápojů a podobných výrobků pro kojence a malé děti. Na těchto výrobcích je třeba uvést věk dítěte, jemuž je výrobek určen, přičemž tento věk nesmí být nižší než ukončený 4. měsíc. U výrobků doporučených od ukončeného 4. měsíce může být uvedeno, že jsou v tomto věku vhodné, nestanoví-li odborníci jinak. I tato vyhláška je v rozporu se současným doporučením WHO (7), MZČR (8) i strategií Zdraví 2020 (14, 15).

20. Směrnice komise 2006/141/ES ze dne 22. prosince 2006 o počáteční a pokračovací kojenecké výživě a o změně směrnice 1999/21/ES
21 J. Drápal, K. Ettlerová, J. Hajšlová, M. Jechová, M. Kozáková, F. Malíř, D. Müllerová, V.Ostrý, J. Ruprich, J. Sosnovcová, V. Špelina, D. Winklerová.: Informace o E. sakazakii v mléčné kojenecké výživě. Státní zdravotní ústav: Vědecký výbor pro potraviny. 2006. Identifikační kód dokumentu: VVP: INFO/2005/7/deklas/E.sakaz (akt. 17. 2. 2005). Dostupné on-line: http://czvp.szu.cz/vedvybor/dokumenty/informace/info_2005_7_deklas_E.sakazakii.pdf

7.2.5 Směrnice Komise 2006/141/ES, o počáteční a pokračovací kojenecké výživě a o změně směrnice 1999/21/ES Text s významem pro EHP (dále jen „Směrnice“) v článku 14 odst. 3. požaduje, aby bylo výrobců, a distributorům znemožněno poskytovat výrobky počáteční kojenecké výživy široké veřejnosti nebo těhotným ženám, matkám nebo členům jejich rodiny bezplatně nebo za nízkou cenu výrobky, vzorky nebo jakékoli jiné reklamní dárky ani přímo, ani nepřímo prostřednictvím systému zdravotní péče nebo zdravotnických pracovníků. Směrnice bude nahrazena Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 609/2013, o potravinách určených pro kojence a malé děti, potravinách pro zvláštní lékařské účely a náhradě celodenní stravy pro regulaci hmotnosti a o zrušení směrnice Rady 92/52/EHS, směrnice Komise 96/8/ES, 1999/21/ES, 2006/125/ES a 2006/141/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/39/ES a nařízení Komise (ES) č. 41/2009 a (ES) č. 953/2009. Nařízení je přímo použitelným právním předpisem EU a poprvé se použije od 20. července 2016. Toto nařízení také zčásti nebo úplně nahradí stávající vyhlášku č. 54/2004 Sb. o potravinách pro zvláštní výživu, ve znění pozdějších předpisů. Požadavky na označování počáteční a pokračovací kojenecké výživy jsou obsaženy souborně v článku 10 Nařízení ES č. 609/2013: požaduje se, aby označování, obchodní úprava a reklama těchto výrobků neodrazovala od kojení, a to prostřednictvím textu, obrázků dětí, nebo jiných obrázků, které mohou výrobek idealizovat; připouštějí se však grafická znázornění, umožňující snadnou identifikaci typu výrobku a způsobu přípravy.
Nová právní úprava obsahuje výrazně menší počet konkrétních požadavků: povinný text o přednostech kojení, povinný text o nutnosti doporučení výživy lékařem nebo jinou kvalifikovanou osobou z oblasti výživy, farmacie nebo péče o matku a dítě, omezení reklamy na počáteční výživu jen na odborné publikace či zákaz darů a pobídek k nákupu. Nově je pouze uvedeno, že značení a reklama výrobků nesmí odrazovat od kojení. Tato úpravy by mohla v praxi vést k tendencím o mnohoznačné výklady.

Mezi důvody k přijetí tohoto nařízení je zařazeno, že kojení může být v některých případech pro novorozence a kojence s nízkou porodní hmotnostní nedostatečné z hlediska pokrytí specifických potřeb těchto novorozenců a kojenců. Jedná se o případy, které musejí být posuzovány individuálně, případ od případu. Kojení je však stále respektováno jako přednostní způsob výživy.
Reklama na náhrady mateřského mléka

nesmí být prezentovaná jako rovnocenná mateřskému mléku nebo lepší,
může se objevit pouze ve vědeckých publikacích či jiných publikacích zaměřených na péči o kojence,
údaje, které uvádí, musí být vědecké a věcně správné,
je zakázáno rozdávat vzorky počáteční kojenecké výživy, poukazy na slevu, zvláštní výhody či jiná reklama v prodejnách, která by nabádala veřejnost ke koupi tohoto výrobku,
nesmí působit proti kojení, nést označení „humanizovaný“, „maternizovaný“ či jiný, který by vyvolával dojem, že výrobek může plně nahradit kojení,
její součástí musí být informace o správném užití výrobku,
její součástí musí být text „Důležité upozornění“, který poukazuje na přednosti kojení a doporučuje užívání výrobku jen na radu nezávislých odborníků příslušného oboru,
její součástí nesmí obrázek kojence nebo jiný obrázek či tvrzení idealizující tuto náhradu mateřského mléka. Povoleno je grafické znázornění k identifikaci výrobku a ilustraci způsobu přípravy,
nesmí předávat na veřejnosti své produkty či jejich vzorky zdarma nebo se slevou ani jiné dary na podporu prodeje svých výrobků matkám, těhotným či členům jejich rodiny,
mohou ale rozdávat produkty zmíněné v předchozím odstavci „zdravotnickým, charitativním nebo humanitárním institucím pro jejich interní použití nebo pro distribuci vně těchto institucí a organizací“, což je v rozporu s kodexem.

§2 tohoto zákona dále zakazuje reklamu skrytou. V kontextu výše zmíněných rizik nekojení a použití umělé výživy je na místě zmínit, že dle tohoto paragrafu „reklama nesmí podporovat chování poškozující zdraví“. V souvislosti s reklamou náhrad mateřského mléka může být relevantní i další věta §2:
„Reklama šířená společně s jiným sdělením musí být zřetelně rozlišitelná a vhodným způsobem oddělena od ostatního sdělení.“
Reklama na počáteční kojeneckou výživu, která je omezena na publikace specializované na péči o malé děti smí obsahovat pouze informace vědecké a faktické povahy. Takové informace nesmějí naznačovat nebo budit přesvědčení, že krmení z láhve je rovnocenné nebo nadřazené kojení. Point-of-prodej reklamy, rozdávat vzorky nebo jakékoli jiné reklamní předměty, přimět prodej počáteční kojenecké výživy přímo spotřebiteli na maloobchodní úrovni, jako jsou zvláštní způsoby vystavení, poukázky na slevu, prémie, speciální prodej, reklamní výrobky, vázaný na prodeje, jsou zakázány. Výrobci a distributoři počáteční kojenecké výživy nesmějí poskytovat široké veřejnosti nebo těhotným ženám, matkám nebo členům jejich rodiny bezplatně nebo za nízkou cenu výrobky, vzorky nebo jakékoli jiné reklamní dárky, a to buď přímo, nebo nepřímo prostřednictvím systému zdravotní péče nebo zdravotnických pracovníků. Dary nebo dodávka počáteční kojenecké výživy institucím nebo organizacím za nízkou cenu, ať pro použití v těchto institucích nebo k distribuci mimo ně, smí být použity pouze pro kojence nebo distribuovány jen těm, kteří počáteční kojeneckou výživou vyživováni být musí.
7.3 Požadavek na změnu zákona o regulaci reklamy

Na základě výše uvedeného souhrnu poukazujeme na fakt, že platné znění Zákona o reklamě, konkrétně ust. § 5e odst. 3 je v rozporu s kodexem ve znění jeho následných rezolucí, neboť umožňuje distribuci kojenecké výživy do zdravotnických zařízení za zvýhodněných podmínek, tedy formou slev, darů atd., což kodex zakazuje. Ve vztahu ke Směrnici č. 2006/141/ES Česká republika nevyužila všech možností regulace, které směrnice v určitých oblastech členským státům nabízí.
Změna zákona o regulaci reklamy č. 40/1995 Sb., ve znění § 5e) odst. 3 je klíčovým bodem k řešení situace. § 5e odst. 3 je v rozporu s Kodexem, následnými rezolucemi WHO.
Proto byly vytvořeny návrhy na cílené změny ustanovení zákona č. 40/1995 Sb. o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, aby se volné vzorky umělé výživy nedávaly zdarma či se slevou do zdravotnických zařízení. Zatím však vše bez odezvy vládních orgánů.
7.4 Pokračovací formule

Kodex se týká nejen počátečních ale i pokračovacích mlék. Pokud je pokračující formule propagována či jinak prezentová- na jako vhodná, s i bez úpravy, pro částečné či úplné nahrazení mateřského mléka, je součástí kodexu. Kromě toho, pokud je pokračující formule prezentována způsobem, který vede k jejímu vnímání či používání jako částečné či úplné nahrazení mateřského mléka, pak takovýto výrobek spadá pod rámec kodexu. WHO již v roce 1986 a znovu 2013 potvrdilo názor, že pokračovací formule není třeba a je nevhodná, pokud se používá jako náhražka mateřského mléka u dětí starších 6 měsíců. Současné složení vedlo k vyššímu příjmu bílkovin a nižšímu příjmu esenciálních mastných kyselin, železa, zinku a vitaminů B než jak doporučuje WHO pro adekvátní růst a vývoj kojenců a malých dětí (příloha č. 3).

7.5 Lahve a dudlíky

Ani lahve ani savičky nesmějí být propagovány. Jejich používání zejména v prvních dnech a týdnech po porodu vede k předčasnému ukončení kojení. Nepoužívání lahví, dudlíků je součástí všech strategií na podporu kojení včetně 10 kroků k úspěšnému kojení, které byly uznány mírou kvality poskyto- vané péče založené na medicínských důkazech. Reklamu na různé tvary dudlíků, které jsou výrobci mylně prezentovány
„stejné jako bradavka“ a láhve, které „napodobují a usnadňují přirozený způsob sání jako při kojení“ (Medela – Calma, Calmi- ta) jsou kritizovány mezinárodními organizacemi podporujícími kojení-WABA (Světová aliance na podporu kojení, ABM (Acad- emy of Breastfeeding Medicine), Laktační liga (www.kojeni.cz) a IBFAN ICDC (International Code Documentation Centre) (22).

22. IBFAN-ICDC, 29 November 2012, Medela’s Marketing Menace, http://www.ibfan.org/art/LU- 04- 09.pdf
7.6 Národní strategie ochrany práv dětí v ČR

Akční plán k naplnění Národní strategie ochrany práv dětí na období 2012 – 2015
MZČR v roce 2014 slíbilo oslovit Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) za účelem projednání novelizace zákona o regulaci reklamy. Problematika dozoru nad reklamou v rozhlasovém a televizním vysílání je v současné době v kompetenci Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, dozor nad prezentací a reklamou pak v gesci krajských živnostenských úřadů, které jsou řízeny Ministerstvem průmyslu a obchodu. Je dáno k úvaze, zda by tato kontrola neměla být v gesci Ministerstva zdravotnictví, orgánů ochrany veřejného zdraví.

Vláda České republiky se schválením Národní strategie ochrany práv dětí (usnesením č. 4 ze dne 4. ledna 2012) zavázala vytvořit do roku 2018 funkční systém zajišťující důslednou ochranu všech práv dětí a naplňování jejich potřeb. Vláda na svém zasedání 12. dubna 2012 schválila Akční plán k naplnění Národní strategie ochrany práv dětí na období.

2012 – 2015. Akční plán navazuje na dokument Národní strategie ochrany práv dětí s názvem Právo na dětství, který představuje nový systém ochrany dětí a klíčové principy s cílem důsledné ochrany práv všech dětí v České republice. Právo je zcela jistě zajištění kvality života pro děti a rodiny. Kvalita znamená zdraví, ke kterému patří podpora kojení jako prevence nemocí. Přesto však tento Akční plán řešení kodexu do Národní strategie i přes urgence nezahrnul.