1. Úmluva o právech dítěte

Úmluva o právech dítěte je v ČR v platnosti od roku 1991.

Čl. 24 definuje právo dítěte na dosažení nejvyšší možné kvality zdraví, povinnosti vlád odstranit překážky kojení a vytvořit podmínky ke kojení. Stanovuje povinnost poskytnout veřejnosti a hlavně rodičům správné informace o výživě, včetně informace o výhodách kojení.

Čl. 24.1 definuje, že jednou ze základních potřeb dítěte je výživa: „věda považuje přirozenou výživu mateřským mlékem za nejlepší…dítě má právo na mateřské mléko jako jedinou potravu plně odpovídající jeho potřebám.“

Čl. 24.2 stanovuje, že matka i dítě mají právo na odpovídající péči před porodem i po porodu včetně podmínek, které usnadňují kojení.
Kojení je základním právem dítěte.