Dospívající užívající nikotin čelí vyššímu riziku duševních problémů

Adolescenti, kteří užívají nikotin, častěji hlásí příznaky úzkosti, deprese a dalších duševních problémů než jejich vrstevníci, kteří nikotin neužívají. Dívky se podle tří nedávných studií z Univerzity v Göteborgu jeví jako obzvlášť zranitelné. V jedné studii téměř 3 000 švédských středoškoláků uvedlo téměř 80 % dívek, které užívaly nikotin, klinicky relevantní příznaky úzkosti. Tyto souvislosti byly nalezeny jak u tradičních tabákových výrobků, tak u nikotinových výrobků bez tabáku, jako jsou nikotinové sáčky a elektronické cigarety.

Výzkumníci také sledovali přibližně 1 500 dospívajících v jižním Švédsku v průběhu času, od nižší střední školy až po střední školu. Depresivní příznaky a sebevražedné myšlenky byly častější u dospívajících, kteří kouřili. Dívky, které postupně zvyšovaly užívání tabáku, měly také větší pravděpodobnost zhoršení problémů se spánkem, úzkosti, nízké nálady a potíží se soustředěním. Výzkumníci uvádějí, že výrazné rozdíly mezi dívkami a chlapci si zaslouží další zkoumání.

Dívky mohou být obzvlášť zranitelné

Jsou jasné rozdíly mezi dívkami a chlapci, přičemž dívky, které kouří, se zdají být obzvlášť zranitelné. Zároveň potřebujeme lepší pochopení toho, jak nikotinové sáčky ovlivňují duševní zdraví, zejména u dospívajících dívek, kde používání nikotinových sáčků vzrostlo velmi rychle. Zjištění pocházejí ze studií založených na dotazníku a dlouhodobého sledování dospívajících, v kombinaci s experimenty na potkanech, které zkoumaly, jak nikotin ovlivňuje neuronální signalizaci. V studii na zvířatech, publikované v časopise Neuropharmacology, vědci zjistili, že nikotin ovlivňuje amygdalu, oblast mozku, která hraje klíčovou roli v regulaci emocí a reakcích na stres. Nejvýraznější účinky byly u samic krys.

Nikotin mění neuronální komunikaci

Nikotin změnil komunikaci mezi neurony a způsobil dlouhodobé změny v mozkové aktivitě, které přetrvávaly i poté, co nikotin opustil tělo.

Výzkumníci zdůrazňují, že socioekonomické faktory, stres, užívání alkoholu, jiných návykových látek a individuální zranitelnost také ovlivňují riziko jak duševních problémů, tak užívání nikotinu. Zároveň však tyto poznatky vyvolávají otázky, jak nové nikotinové produkty ovlivňují vyvíjející se mozek a zda dívky mohou být na účinky nikotinu obzvlášť citlivé.

Zdroj: Nicotine use linked to mental health problems in adolescents | University of GothenburgLucente, E. a kol. (2026).

• Gender-specific associations between tobacco and tobacco-free nicotine use and symptoms of anxiety and depression in Swedish adolescents
• Sex-specific associations between tobacco use and youth mental health: prospective and cross-sectional findings from the LoRDIA Program
• Nicotine produces a sex- and subregion-specific hypoglutamatergic state in rodent amygdala which can be reversed by motor-skill training

A CO KOUŘENÍ A KOJENÍ 

Nikotin

Nikotin je silný alkaloid, který se nachází především v tabákových rostlinách a je dobře známý svými stimulačními účinky na centrální nervový systém. Po konzumaci se nikotin rychle vstřebává do krevního oběhu a metabolizuje se primárně v játrech enzymy cytochromu P450, což vede k různým metabolitům, včetně kotininu, který má delší poločas rozpadu než samotný nikotin. Tento metabolický proces je významný s ohledem na důsledky pro kojící matky, které kouří nebo užívají nikotinovou substituční terapii, jako jsou transdermální náplasti. Studie ukázaly, že nikotin a kotinin mohou přecházet do mateřského mléka, což potenciálně vystavuje kojené děti těmto látkám. Hladiny nikotinu v mateřském mléce se mohou lišit v závislosti na kuřáckých návycích matky a užívání nikotinových náplastí, přičemž koncentrace jsou během aktivního kouření výrazně vyšší. Tento přenos nikotinu může představovat rizika pro kojence, včetně potenciálních dopadů na vývoj, chování a zdravotní výsledky, jako je zvýšené riziko syndromu náhlého úmrtí kojenců (SIDS). Proto je pochopení metabolismu nikotinu a jeho důsledků pro laktaci zásadní pro vedení kojících matek při informovaném rozhodování o užívání nikotinu.

Ve studii zahrnující patnáct kojících žen, které v průměru vykouřily 17 cigaret denně (v rozmezí od 14 do 20), vědci zkoumali hladiny nikotinu v mateřském mléce během kouření a po jeho ukončení při používání nikotinových transdermálních náplastí. Náplasti byly podávány v klesajících dávkách 21 mg, 14 mg a 7 mg denně. Jedna účastnice, která kouřila šest cigaret denně, začala s náplastí 14 mg. Vzorky mléka byly odebrány před a po kojení, přibližně s odstupem 2 až 3 týdnů, pro analýzu nikotinu a jeho metabolitu, kotininu. Zjištění ukázala, že během kouření byla průměrná koncentrace nikotinu v mateřském mléce přibližně 200 mcg/l. Během používání náplasti 21 mg byla koncentrace nikotinu v mléce přibližně 175 mcg/l, což bylo statisticky podobné hladinám pozorovaným během kouření. Naopak nižší dávky náplastí vedly ke snížení koncentrací nikotinu, přičemž náplasti 14 mg a 7 mg obsahovaly přibližně 140 mcg/l, respektive 70 mcg/l. Odpovídající hladiny kotininu se snižovaly také s nižšími dávkami. Vypočítané denní dávky nikotinového ekvivalentu pro kojence byly následující: 25,2 mcg/kg u kouření, 23 mcg/kg u 21mg náplasti, 15,8 mcg/kg u 14mg náplasti a 7,5 mcg/kg u 7mg náplasti. Kojenci v průměru požili přibližně 1,9 % dávky nikotinu upravené podle hmotnosti matky a přibližně 7,8 %, pokud byl do výpočtů zahrnut kotinin.

Kouření matky bylo identifikováno jako významný rizikový faktor syndromu náhlého úmrtí kojenců (SIDS), přičemž se předpokládá, že nikotin hraje klíčovou roli tím, že snižuje hladiny dopaminu v karotických tělíscích, a tím zhoršuje schopnost kojence reagovat na hypoxické podmínky. Nikotin přítomný v mateřském mléce může navíc nepříznivě ovlivnit kojence chlapce snížením variability srdeční frekvence. V samostatné studii devíti kojenců, jejichž matky používaly 21mg nikotinovou náplast k odvykání kouření, byla průměrná plazmatická koncentrace kotininu u kojenců zjištěna na úrovni 22 mcg/l (v rozmezí od 19 do 25 mcg/l), což představovalo přibližně 13,4 % hladiny kotininu u matky. Užívání nikotinu u matky by navíc mohlo ovlivnit laktaci, protože je známo, že kouření cigaret snižuje produkci mléka, pravděpodobně v důsledku vlivu nikotinu na snižování hladiny prolaktinu v séru. U skupiny 15 kojících matek používajících nikotinové náplasti bylo pozorováno, že jejich průměrná produkce mléka byla o 17 % nižší než průměrné hodnoty uvedené v literatuře, ačkoli studie neprováděla přímé srovnání mezi kuřáky a nekuřáky. Je pozoruhodné, že příjem kojeneckého mléka během používání nikotinové náplasti byl srovnatelný s příjmem během aktivního kouření.

Tabák obsahuje mnohem více než jen nikotin a do mateřského mléka se nedostává jen nikotin – stejně jako další kontaminanty. Cigarety obsahují 600 různých složek, od nikotinu, dehtu a arsenu až po oxid uhelnatý, olovo a mnoho dalších. Při kouření se těchto 600 chemikálií stává mnoha tisíci škodlivých znečišťujících látek, které můžete vy i vaše dítě vdechovat. 

Mléko kouřících matek obsahuje vyšší hladiny nikotinu, kotininu, kadmia, rtuti, olova a dalších těžkých kovů a nižší množství bílkovin, vitamínu A, C a E a dalších antioxidantů.

Hladiny kotininu v moči jsou u dětí kouřících matek zvýšené. U dětí kouřících matek existuje vyšší riziko budoucí obezity a menší vzrůst.  Nadměrné kouření během těhotenství nebo kojení bylo spojeno se zvýšeným rizikem dětské leukémie.

Jak může kouření ovlivnit dítě?

Kojenci, kteří jsou vystaveni vdechování částic kouře, jsou vystaveni mnohem vyššímu riziku náhlého úmrtí kojenců, infekcí dýchacích cest, astmatu a častých hospitalizací (e-lactancia, 2023). Kouření během kojení může u dětí matek, které kouří více než 5 cigaret denně, způsobit rozmrzelé chování, odmítání prsou, nadměrný pláč a zvýšený výskyt baby koliky (Mennella a kol. 2007). 

Snižuje kouření tvorbu mléka?

Protokol Akademie kojení č. 21 uvádí, že kojící matky, které kouří nebo vapují nikotinové výrobky, mohou produkovat méně mateřského mléka, a to může být méně nutričně hodnotné. Někteří autoři (Wambach a Spencer, 2020) uvádějí, že kouření by mohlo snížit obsah tuku v mateřském mléce. 

Mám přestat kojit, pokud kouřím?

Pro dítě je lepší, aby matka nekouřila. Mateřské mléko kuřáčky má však pro dítě stále zdravotní výhody. Současné směrnice doporučují pokračovat v kojení, ale chránit dítě před vdechováním kouře. Mateřské mléko obsahuje živé buňky a jedinečné živiny pro zdravý růst a ochranu dítěte před infekcemi. Umělá výživa žádnou z těchto ochranných látek neobsahuje a má svá vlastní rizika. 

Jak dlouho zůstává nikotin v mateřském mléce?

Hladina nikotinu v MM je nejvyšší ihned po dokouření cigarety matkou a během následujících 2 hodin koncentrace nikotinu v mateřském mléce výrazně klesá. Poločas rozpadu nikotinu v mateřském mléce je 1 až 2 hodiny ( ABM Protocol #21 , 2023). To znamená, že hladina nikotinu v mateřském mléce klesne na polovinu přibližně po jedné a půl až dvou hodinách poté, co matka dokouří cigaretu. Na základě obecného pravidla, že vyloučení látky z těla trvá pět poločasů, může trvat až 10 hodin, než nikotin po jedné cigaretě zcela opustí matčinu krev nebo mateřské mléko. V praxi se sice nikotin v mateřském mléce neukládá, ale hladiny nikotinu u matky, která pravidelně kouří po celý den, se s každou vykouřenou cigaretou hromadí v průběhu 24 hodin a produkty rozkladu nikotinu, např. kotin, přetrvávají mnohem déle. Dětem trvá mnohem déle než dospělým vyloučení nikotinu a kotininu z těla.