TISKOVÁ ZPRÁVA: SVĚTOVÝ DEN PŘEDČASNĚ NAROZENÝCH DĚTÍ

TISKOVÁ ZPRÁVA

15. listopad 2026

  SVĚTOVÝ DEN PŘEDČASNĚ NAROZENÝCH DĚTÍ

TÉMA „Malá miminka, velký potenciál. Investujte do následné péče, abyste ochránili jejich budoucnost!“ („Small babies, big potential. Invest in follow-up care to protect their future!“).

Na základě oficiálního zařazení tohoto dne do kalendáře globálních zdravotnických kampaní WHO se Světový den předčasně narozených dětí poprvé přesouvá z původního 17. listopadu na nové jednotné datum 15. listopadu.

Letošní ročník se zaměřuje především na:

• Kontinuální péči po propuštění: Důraz se přesouvá od pouhého přežití v neonatologických jednotkách intenzivní péče (NICU) k dlouhodobému sledování zdraví, růstu a správného vývoje dětí.
• Podporu rodin: Zajištění emoční a praktické pomoci rodičům, kteří hrají v následné péči klíčovou roli.
• Zvýšení investic: Výzva pro vlády a poskytovatele zdravotní péče k posílení dostupnosti specializovaných lékařských i rozvojových vyšetření.

 

Každý rok se v ČR narodí předčasně 6 % dětí – celkem přibližně 6 000 dětí– a téměř všechny nyní přežijí. Péče o předčasně narozené děti zaznamenala za posledních 40 let obrovský pokrok, což vedlo k dramatickému nárůstu míry přežití předčasně narozených dětí. V ČR tč. žije až 100 000 dětí mladších 18 let, které se narodily předčasně.

Často je obtížné přesně určit, proč se dítě narodí předčasně, ačkoli vědci identifikovali řadu rizikových faktorů. Nejdůležitější z těchto faktorů je genetický – 20–30 % všech předčasných porodů lze připsat genetice. Mezi další patří socioekonomické zázemí, kouření během těhotenství, infekce, nadváha, dvojčata a věk matky, ať už je velmi vysoký nebo velmi mladá.

Velmi nezralý novorozenec

Stejně jako plíce jsou mozky extrémně předčasně narozených dětí velmi nezralé. Mozek u těchto dětí je stále zcela hladký, signály se šíří pomalu a mozkové sítě ještě nejsou nijak zvlášť vyvinuté. Nedonošený mozek ještě nemá systém, který by se chránil před velkými výkyvy krevního tlaku, což znamená, že velmi vysoký krevní tlak může vést k mozkovému krvácení a velmi nízký krevní tlak k poškození mozku způsobenému nedostatkem kyslíku. Proto se mnoho neonatologických oddělení snaží co nejvíce napodobit dělohu – optimální prostředí pro vývoj mozku, snížení stresu, kangaroo péči a péči zaměřenou na rodinu, poskytovat vlastní mléko matky a podporovat kojení.

Neuropsychologické testy ukazují, že mnoho z těchto dětí má například problémy s pracovní pamětí, problémy s poruchou pozornosti podobné ADHD nebo autismu. Ale i když jsou tyto stavy v této skupině častější, většina dětí se vyvíjí dobře.

Děti, které se narodí předčasně a jejichž mozek se vyvíjí mimo dělohu, nemusí nutně mít nějakou formu poškození mozku. Když o něco starší děti, které se narodily předčasně, absolvují testy IQ, spadají do normální distribuční křivky, stejně jako u ostatních dětí, i když je posunuta mírně dolů. To znamená, že skupina jako celek má o něco nižší IQ než ostatní děti, ale také to, že některé děti ve skupině mají normální IQ a některé mají vysoké IQ.

Doposud se úsilí soustředilo na počáteční období po porodu, že se téměř zapomínalo, že tyto děti pak vyrůstají, protože se u nich mohou vyvinout problémy, když dosáhnou školního věku. Mohou mít problémy se zrakem a dyskalkulii, kdy je pro ně obtížné pracovat s čísly. Mohou mít speciální postižení, která jim ztěžují nalezení cesty do třídy nebo rozpoznávání učitelů a spolužáků. O ​​děti s mozkovou obrnou nebo o děti, které jsou nevidomé či neslyšící, je postaráno, ale i děti se speciálním postižením péči potřebují.

Výzkumníci nyní také zkoumají, jak se těmto dětem daří po ukončení školní docházky.

• Jako skupina jsou na tom o něco hůř: mají nižší průměrnou mzdu, nižší procento má vysokoškolské vzdělání a psychické poruchy jsou o něco častější, ale většina z nich žije zcela nezávislým životem.
• V dospělosti jsou také vystaveni většímu riziku kardiovaskulárních onemocnění, vysokého krevního tlaku a cukrovky, i když se zatím neví, co je čeká, až dosáhnou středního věku nebo stáří.
• Psychické zdraví a kvalita života: Studie sledující dospívající a mladé dospělé upozorňují na vyšší míru úzkostí, introvertovanosti nebo sociálních obtíží, problémy s pamětí nebo prostorovou orientací ve srovnání s vrstevníky narozenými v řádném termínu.
• Předčasně narozené děti, které nyní vstupují do středního věku, se narodily v 60. a 70. letech 20. století. Vzhledem k tomu, že neonatologická péče od té doby dosáhla obrovského pokroku, není zdaleka jisté, zda se znalosti získané od této kohorty o zvýšeném riziku zdravotních problémů budou skutečně vztahovat na předčasně narozené děti narozené dnes.

 Minimalizovat zdravotní rizika

Hlavním cílem je nyní minimalizovat zdravotní rizika spojená s předčasným narozením. Důležité jsou 3 oblasti, kde je třeba dosáhnout zlepšení:

• časné zahájení enterálního krmení matčiným vlastním MM, podpora kojení
• vyhnout se infekcím

Není v pořádku, aby některé děti dostaly sepsi a zemřely.  Ve Švédsku probíhá pětiletý plán, jehož cílem je zajistit, aby nikdo nedostal infekci související s péčí.

• zlepšit péči a snížit stres během novorozeneckého období

Prastaré řešení, které zachraňuje životy:

• existuje vědecky ověřená a nízkonákladová metoda: prodloužený kontakt kůže na kůži mezi rodiči a dětmi ihned po narození kangaroo péče (KMC)
• podle výzkumníků zachraňuje více životůnež inkubátory a zároveň zlepšuje dlouhodobé zdravotní výsledky – a to i u extrémně předčasně narozených dětí
• výzkumy ukazují, že i předčasně narozené děti mají vrozenou schopnost procházet 9 instinktivními fázemi, když jsou bezprostředně po porodu v kožním kontaktu s matkou, což jsou vývojové milníky, které zvyšují míru výlučného kojení, stabilizují teplotu, dýchání, akci srdeční dítěte, snižují úzkosti matek a zlepšují postoje ke kojení. Devět fází instinktivního chování u předčasně narozených dětí | Kojení.cz
• tento proces přispívá k rané koordinaci pěti smyslů dítěte: zraku, sluchu, hmatu, chuti a čichu, stejně jako pohybu
• mateřské mléko

přednost má vlastní mateřské mléko před mlékem z banky mateřského mléka a je spojeno   s časným zahájením kojení nebo odstříkáváni během první hodiny po porodu v případě, že je dítě separováno od matky či nemocné.

Cílem je dosažení produkce více než 500 ml mateřského mléka za 24 hodin do 14. dne po porodu. Tento milník je považován za kritický ukazatel toho, že matka bude schopna dlouhodobě udržet dostatečnou tvorbu mléka pro své hospitalizované dítě.

Výzkum potvrzuje, že kumulativní objem mléka odstříkaný během prvních 5 dnů po porodu má zásadní vliv na to, zda matka tohoto milníku úspěšně dosáhne.

 

NĚKTERÉ STATISTICKÉ ÚDAJE

Časné přiložení nedonošených dětí v ČR 2025

• 72 % bez přiložení, 28 % přiloženo (2025), stejně jako v roce 2024

 

Plně kojeno 2025

• do 36.t.t. 52 %
• -36.t. 55 %
• -31.t.t. 35 %
• do 27.t.    21 %

 

Jakmile v těchto oblastech dosáhneme zlepšení, lze očekávat i snížení dlouhodobých zdravotních problémů dětí narozených předčasně.