Ochrana mateřského mléka před komerčním tlakem s cílem omezit či zcela zakázat reklamu na kojeneckou výživu, pokračovací mléka a příkrmy

Tato právní úprava reaguje na vědecké důkazy, podle kterých nevhodná reklama na náhražky mateřského mléka prokazatelně snižuje míru i délku kojení. Právní rámec doplňuje evropskou legislativu (zejména Nařízení komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/127) a uvádí do praxe doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO).

Návrh dekretu se zaměřuje také na eliminaci skrytých marketingových praktik a „ochranu“ lékáren i nemocnic před vlivem výrobců:

• Stopka pro vzorky a dárky: Výrobci a distributoři nesmějí pediatrům ani rodinám poskytovat bezplatné vzorky, dárky, slevové poukazy ani žádné jiné propagační předměty (např. kalendáře či pera s logem značky).
• Zákaz sponzoringu zdravotníků: Lékaři, dietologové a jiní specialisté nesmějí přijímat finanční příspěvky na kongresy či akce od firem vyrábějících tyto produkty.
• Konec značek v nemocnicích: Pokud je v nemocnici nezbytné podat umělou výživu, nesmí být na obalu viditelná komerční značka. Stejně tak propouštěcí zprávy pro rodiče nesmějí obsahovat doporučení konkrétních komerčních produktů.
• Omezení v lékárnách: Zakazuje se vystavování produktů pro propagační účely, umisťování plakátů či poutačů a pořádání prodejních soutěží.

 

Širší mezinárodní a evropský kontext

• Evropská unie: Od roku 2020 platí na základě Nařízení (EU) 2016/127 přísný zákaz uvádět na počáteční kojenecké výživě tvrzení o prospěšnosti pro imunitu nebo trávení (např. ochrana před refluxem).
• Česká republika: Vláda v roce 2025 schválila novelu zákona o regulaci reklamy. Ta rovněž zpřísnila podmínky pro propagaci kojenecké výživy a přesunula dozor z běžných živnostenských úřadů na vysoce specializovanou Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci (SZPI) pro efektivnější vymáhání pravidel.
• Přijetí Kodexu je také v souladu s prioritou č.3: Strategie evropského regionu WHO za zdraví a blaho dětí v Evropě, regulace ochrany dětí a dospívajících před škodlivými účinky komerčního zboží a služeb. Tento klíčový dokument byl jednomyslně schválen všemi 53 členskými státy v říjnu 2025 na 75. zasedání Regionálního výboru WHO pro Evropu. Child and Adolescent Health and Well-being Strategy …
• Deklarace Innocenti – přijatá v roce 1990 a aktualizovaná v roce 2005, doporučuje, aby vlády provedly všechna ustanovení Mezinárodního kodexu a následné příslušné rezoluce Světového shromáždění pro lidská práva Zdraví, jakož i zavedení udržitelných mechanismů pro jeho provádění a řešení potenciálního nedodržování předpisů.
• Regulační zásah je proto odůvodněn potřebou chránit rodiny před komerčními vlivy, které by mohly ovlivnit jejich rozhodnutí, zaručit objektivní a nezávislé informace o kojenecké výživě, posílit důvěru v systém zdravotní péče, konkrétně chránit systém zdravotní péče před komerčními vlivy na náhražky mateřského mléka a přispět ke zlepšení ukazatelů zdraví matky a dítěte. Včasnost této regulační iniciativy je určena konvergencí různých zdravotních, sociálních a regulačních faktorů.

Důvody:

• Přední mezinárodní organizace, včetně Světové zdravotnické organizace, znovu zdůraznily potřebu, aby státy přijaly účinná regulační opatření k omezení nevhodné propagace náhražek mateřského mléka a k ochraně kojení před komerčním tlakem.

V roce 1981 byl na 34. zasedání Světového zdravotnického shromáždění přijat Kodex s cílem mimo jiné omezit agresivní a nevhodné marketingové praktiky, zajistit bezpečnou a dostatečnou výživu kojenců, chránit a podporovat kojení a zajistit vhodné používání náhražek mateřského mléka v případě potřeby.

Novější rezoluce Světového zdravotnického shromáždění zdůraznily potřebu řešit tyto praktiky v digitálním prostředí a nově vznikajících komerčních komunikačních kanálech. Nejnovější ekonomické důkazy rovněž ukazují, že ochrana, podpora a propagace kojení je strategickou investicí pro zdravotnické systémy a pro hospodářský rozvoj zemí, a to díky jejím pozitivním účinkům na zdraví, kognitivní vývoj a vzdělávací výsledky kojenců.

WHO pro Evropu

• Regionální kancelář Světové zdravotnické organizace pro Evropu dále zdůraznila potřebu posílit implementaci Kodexu rozšířením jeho regulační působnosti tak, aby zahrnovala i produkty určené pro malé děti, zamezením křížové propagace mezi různými kategoriemi produktů, posílením platných omezení ve zdravotnických zařízeních a přizpůsobením regulačních rámců novým formám marketingu a digitální komunikace. Tato doporučení jsou obzvláště relevantní pro ČR, kde některé oblasti zůstávají ve srovnání s mezinárodními standardy nedostatečně regulovány. Stejně tak mezinárodní hodnocení implementace Kodexu za prioritní oblasti označila regulaci propagace ve zdravotnických zařízeních, nepřímé praktiky křížové propagace a marketing produktů určených kojencům a malým dětem.
• Výbor OSN pro práva dítěte to doporučil výslovně a vyzývá ČR, aby pokročilo v účinném provádění kodexu.
• Při posledním hodnocení IBFAN 2025 Česká republika získala 32 bodů ze 100 stejně jako například Španělsko, což ji řadí na spodní příčky mezinárodního srovnání.
• Strategie WHO pro zdraví a pohodu dětí a dospívajících na období 2026–2030 a UNICEF, jednomyslně schválený všemi 53 členskými státy na 75. zasedání výboru Regionální kancelář WHO pro Evropu, zřizuje jako akci, kterou mají členské státy přijmout, implementovat, prosazovat a monitorovat Kodex a následná usnesení shromáždění Světová zdravotnická organizace, 2016 WHA 69.9 Pokyny WHO k ukončení nevhodné propagace potravin pro kojence a malé děti a pokyny WHO k regulačním opatřením pro rok 2023 omezit digitální marketing náhražek mateřského mléka s názvem Guidance on regulatory measures aimed at restricting digital marketing of breast-milk substitutes. (1 )
• Návrh je dále v souladu s veřejnými politikami zaměřenými na snižování nerovností v oblasti zdraví a prevenci dětské obezity, což jsou oblasti, v nichž je podpora kojení nákladově efektivním zásahem podloženým vědeckými důkazy. Podpora, ochrana a podpora kojení jsou specifickými směry činnosti v rámci Národního strategického plánu pro snižování dětské obezity, který je v ČR prioritou veřejného zdraví. Tržní trendy a vyvíjející se marketingové strategie zaměřené na rodiny, pečovatele a zdravotnické pracovníky konečně vyžadují aktualizaci dostupných regulačních nástrojů, aby se zajistilo, že rozhodnutí o výživě kojenců budou přijímána na základě přesných a transparentních informací bez střetu zájmů. Potřeba opatření je obzvláště zřejmá u mléčných nápojů a dalších podobných výrobků určených pro malé děti (batolecí mléka určená pro děti ve věku 1-3 let.

Evropská komise ve své zprávě Evropskému parlamentu a Radě o kojenecké výživě (EU 2016/127) dospěla k závěru, že není nutné pro tyto výrobky zavádět zvláštní regulační kategorii, vzhledem k tomu, že nutriční potřeby malých dětí lze uspokojit běžnou stravou odpovídající věku. Tato zpráva však tyto výrobky konkrétně analyzovala kvůli jejich marketingu zaměřenému na malé děti a problémům, které vyvstávají ohledně jejich užívání a vnímání rodinami. Evropský úřad pro bezpečnost potravin dospěl k závěru, že tyto výrobky mohou být způsobem, jak zvýšit příjem určitých živin, ale nejsou nezbytné pro uspokojení nutričních potřeb malých dětí, protože ty lze uspokojit pestrou a vyváženou stravou. Zahrnutí těchto výrobků do oblasti působnosti nařízení není způsobeno tím, že by byly považovány za nutričně nezbytné, ale spíše potřebou vyhnout se nepřímým nebo křížovým propagačním praktikám, které by mohly narušit kojení, rozhodnutí o výživě kojenců nebo způsobit zmatek ohledně doporučení veřejného zdraví. Jejich zahrnutí do oblasti působnosti nařízení je založeno výhradně na úvahách týkajících se jejich propagace, reklamy a informací, a nikoli na vytvoření nové kategorie potravin odlišné od těch, které stanoví nařízení Evropské unie.

nařízení v přenesené pravomoci – 2016/127 – EN – EUR-Lex

Další významnou roli ve výživě hrají kojenecké příkrmy (doplňková výživa) a obilné příkrmy určené pro kojence a malé děti. Doplňková výživa (příkrmy) a obilné potraviny pro kojence a malé děti a patří mezi kategorie produktů, které jsou často uváděny na trh s využitím strategií zaměřených konkrétně na rodiny. Mezinárodní zkušenosti a doporučení WHO zdůraznily důležitost zajištění toho, aby propagace těchto produktů nenarušovala doporučení pro kojení ani vhodnou doplňkovou výživu, ani neuváděla spotřebitele v omyl ohledně jejich nezbytnosti, načasování zavedení nebo výhod oproti doma připravovaným potravinám. Jejich zahrnutí do působnosti této normy proto reaguje na potřebu chránit rodiny před potenciálně nevhodnými obchodními praktikami a podporovat informovaná rozhodování o výživě kojenců v souladu s cíli veřejného zdraví a ochranou kojení.

• Podpora kojení, protože je chápána jako základní pilíř práv žen a jejich sexuálního a reprodukčního zdraví, navrhovaná úprava má i pozitivní genderový dopad k naplnění cílů politik rovnosti.
• Je respektována právní jistota zavedením předpisů v souladu s vnitrostátním právem a právem Evropské unie definováním použitelných opatření v rámci jimi stanoveném, zejména ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 609/2013 ze dne 12. června 2013 o potravinách pro kojence a malé děti, potravinách pro zvláštní lékařské účely.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 609/2013 stanoví unijní pravidla pro složení a označování specifických kategorií potravin určených pro citlivé skupiny obyvatel.

Hlavní kategorie potravin

Nařízení se vztahuje na tyto specifické skupiny potravin:

• Počáteční a pokračovací kojenecká výživa (pro kojence a malé děti).
• Obilovinové příkrmy a ostatní potraviny pro kojence a malé děti.
• Potraviny pro zvláštní lékařské účely (FSMP – Foods for Special Medical Purposes)
• Náhrada celodenní stravy pro regulaci hmotnosti. [1]

Jsou tak splněny:

• zásady transparentnosti včetně informování veřejnosti
• zásady účinnosti vyhýbáním se zbytečné nebo vedlejší administrativní zátěži zajištěním racionálního využívání veřejných zdrojů.

V souladu s článkem 11 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/127 ze dne 25. září 2015 zdravotnické orgány zajistí, aby informační a školící materiály, písemné nebo audiovizuální, týkající se výživy kojenců a malých dětí obsahovaly úplné, srozumitelné a přístupné informace založené na vědeckých důkazech.

1.Tyto informace musí zahrnovat:

1. Výhody kojení jako optimální výživy kojenců
2. Význam výlučného kojení po dobu prvních 6 měsíců života, po níž následuje pokračující kojení až do 2 let nebo déle, pokud si to matka a dítě přejí.

 

1. Jak zahájit a udržovat výlučné a pokračující kojení, jakož i obtíže při zvrácení rozhodnutí nekojit a jeho obnovení v případě přerušení kojení.
2. Zdravá výživa matky umožňující kojení a nezbytné školení pro úspěšné kojení a jeho udržení.
3. Možný vliv částečného krmení kojeneckou výživou, pokračovací výživou, mléčnými nápoji a jinými podobnými výrobky určenými pro malé děti (smíšená výživa) na zavedení a trvání kojení.
4. V případě potřeby vhodné použití kojenecké výživy, pokračovací výživy, mléčných nápojů a dalších podobných výrobků určených pro malé děti s přesnými pokyny k jejich použití a správné přípravě, jakož i podmínky skladování před a po otevření a likvidaci, s výslovným uvedením, že prášková kojenecká výživa není sterilní a může být kontaminována patogenními mikroorganismy během výrobního procesu nebo její přípravy, včetně popisu zdravotních rizik vyplývajících z nevhodných potravin nebo nesprávných metod krmení, a zejména rizik spojených s nesprávným použitím kojenecké výživy, pokračovací výživy, mléčných nápojů a dalších podobných výrobků určených pro malé děti, jakož i sociálních a finančních důsledků jejich používání.
5. Důležitost nezavádění doplňkové výživy před dosažením věku šesti měsíců, pokud to nepředepíše zdravotnický pracovník.
6. Uvedení vhodného věku, od kterého lze každou potravinu zavést, nejméně šest měsíců a v souladu s dostupnými a aktuálními vědeckými důkazy.
7. Výhody přípravy doplňkové výživy s použitím potravin běžně konzumovaných v domácnosti, odpovídající věku dítěte a jeho nutričním potřebám.
8. Vzdělávací a informační materiály nesmí obsahovat:

• Značku ani logo žádného produktu, na který se vztahuje toto nařízení, ani značky ani logo jeho výrobců či distributorů.
• Nesmí být použity obrázky ani texty, které by mohly vést lidi k úvaze o konzumaci produktů, na které se vztahuje této nařízení, jako o jediné schůdné možnosti preferenční z důvodu jejich zdravotních přínosů nebo které mohou odradit od kojení.

3. Ukázky vhodné výživy kojeneckou výživou, pokračovací kojeneckou výživou, mléčnými nápoji a jinými podobnými výrobky určenými pro malé děti, prováděné zdravotnickými pracovníky pro těhotné ženy, matky, pečovatele a rodiny, které je potřebují, musí být v souladu s ustanoveními odstavce 1 tohoto článku.

Článek 4. Informace, školení a poradenství v oblasti výživy kojenců a malých dětí pro zdravotnické pracovníky zapojené do péče o ně:

1. V souladu s článkem 11 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/127 ze dne 25. září 2015 veřejné orgány a poskytovatelé zdravotní péče zajistí, aby zdravotničtí pracovníci obdrželi informace, školení a poradenství založené na důkazech na podporu, ochranu a podporu kojení.

Rovněž přijmou nezbytná opatření pro správné uplatňování ustanovení tohoto nařízení ve zdravotnických centrech a zařízeních. Zejména je třeba klást důraz na potřebu vyhnout se praktikám, které přímo či nepřímo brání zahájení a pokračování kojení.

2. Informace poskytované výrobci a distributory zdravotnickým pracovníkům ohledně výrobků, na které se vztahují na ustanovení tohoto nařízení, se musí omezovat výhradně na objektivní, ověřitelné a nepropagační informace založené na vědeckých důkazech.

Poskytnuté informace nesmí přímo či nepřímo naznačovat, že výživa kojeneckou výživou, pokračovací výživou, mléčnými nápoji a jinými podobnými výrobky určenými pro malé děti je rovnocenná kojení nebo je lepší než kojení.