Úspěch relaktace: Randomizovaná kontrolovaná studie vzdělávání a následného vzdělávání založeného na podpoře zdraví
Předčasné ukončení kojení z důvodu fyziologických a psychosociálních faktorů omezuje dlouhodobé přínosy pro zdraví matky a kojence. Relaktace, obnovení kojení, je slibnou strategií pro obnovení laktace a zlepšení celkové pohody. Cílem této studie bylo zhodnotit vliv edukace a následné péče na základě Penderova modelu podpory zdraví (HPM) na úspěšnost relaktace u matek, které přerušily kojení nebo měly nízkou tvorbu mléka.
Tato randomizovaná kontrolovaná studie byla provedena v období od července do prosince 2023 v nemocnici a 5 centrech rodinné péče ve východním Turecku. Do studie bylo zahrnuto 73 matek (38 intervenčních, 35 kontrolních) s dětmi ve věku 15 dnů až 4 měsíců, které přestaly kojit nebo používaly umělou výživu po dobu 2–8 týdnů. Intervenční skupina absolvovala 8 týdnů edukace a následné péče o relaxaci na základě HPM, zatímco kontrolní skupina dostávala rutinní poporodní péči. Data byla shromážděna pomocí osobního formuláře, Škály sebeúčinnosti v kojení – zkrácená forma (BSES-SF), Škály motivace ke kojení (BMS), nástroje LATCH a nástroje pro hodnocení úrovně příjmu mateřského mléka (IMDAT).
Při závěrečném sledování dosáhlo:
- 65,8 % matek v intervenční skupině dosáhlo úplné relaktace ve srovnání s 8,6 % matek v kontrolní skupině.
- Intervenční skupina měla také významně vyšší skóre BSES-SF, LATCH a IMDAT.
- Nebyly však zjištěny žádné významné rozdíly v subškálách vnitřní motivace BMS a identifikované regulace.
Závěr:
Edukace a následná péče založené na HPM významně zlepšily úspěšnost relaktace, sebeúčinnost a dovednosti v oblasti kojení.
Daştan Yilmaz A, Yeşilçiçek Çalik K. Relactation Success: A Randomized Controlled Trial of Health Promotion Model-Based Education and Follow-Up. Breastfeeding Medicine. 2026;0(0). doi:10.1177/15568253261470188
Poznámka:
Penderové model podpory zdraví (Health Promotion Model – HPM), který vyvinula americká ošetřovatelská teoretička Nola J. Pender, je komplexní rámec zaměřený na pochopení faktorů, které motivují lidi k chování vedoucímu ke zdravějšímu životnímu stylu. Na rozdíl od modelů zaměřených na prevenci nemocí se HPM soustředí na aktivní rozvoj lidského potenciálu, pohodu (well-being) a dosažení vyšší úrovně zdraví. [1, 2]
Hlavní pilíře modelu
Model dělí faktory ovlivňující zdravotní chování do 3hlavních skupin: [1, 2]
- Individuální charakteristiky a zkušenosti
- Předchozí související chování: To, jak se člověk choval v minulosti, má přímý vliv na jeho současné návyky.
- Osobní faktory: Biologické (věk, pohlaví), psychologické (sebevědomí, motivace) a sociokulturní (vzdělání, etnikum) vlastnosti. [1]
- Specifické poznatky o chování a afekt (emoce)
Tato část je klíčová pro intervence, protože tyto faktory lze aktivně měnit: [1]
- Vnímané přínosy (Perceived benefits): Očekávané pozitivní výsledky zdravého chování.
- Vnímané překážky (Perceived barriers): Skutečné nebo domnělé obtíže (nedostatek času, peněz).
- Vnímaná osobní účinnost (Self-efficacy): Vlastní víra ve schopnost danou změnu úspěšně zvládnout.
- Emoce spojené s aktivitou (Activity-related affect): Subjektivní pocity (radost, odpor) během samotné aktivity.
- Mezilidské vlivy: Očekávání a podpora od rodiny, přátel nebo zdravotníků.
- Situační vlivy: Prostředí (např. dostupnost zdravého jídla nebo fitness center). [1, 2]
- Výsledné chování
- Závazek k plánu akce: Rozhodnutí realizovat specifické kroky k dosažení cíle.
- Okamžité konkurenční požadavky: Nečekané události nebo silné touhy, které mohou plánované chování v daný moment překazit (např. rodinná krize versus plánované cvičení).
- Chování podporující zdraví: Konečný cíl – integrace zdravých návyků do každodenního života. [1, 2, 3]
Hlavní předpoklady modelu
- Lidé se aktivně snaží regulovat své vlastní chování.
- Jedinci interagují s prostředím a postupně ho transformují, stejně jako prostředí transformuje je.
- Zdravotníci (zejména sestry a lékaři) tvoří významnou součást mezilidského prostředí, která chování pacientů přímo ovlivňuje.
- Změna chování, kterou člověk iniciuje sám ze své vůle, je pro dlouhodobé udržení zdraví zásadní. [1, 2]
Využití v praxi
V českém i mezinárodním kontextu se model uplatňuje při tvorbě preventivních programů na pracovištích (např. metodiky pro Kritéria kvality podpory zdraví na pracovišti od Státního zdravotního ústavu), při edukaci chronicky nemocných pacientů (např. s diabetem) nebo v komunitních projektech zaměřených na zvýšení pohybové aktivity u seniorů.
