Kojení.cz

Kojení je právem dítěte i matky. Vážíme si každé maminky.

Novinky

Úspěch relaktace: Randomizovaná kontrolovaná studie vzdělávání a následného vzdělávání založeného na podpoře zdraví

Předčasné ukončení kojení z důvodu fyziologických a psychosociálních faktorů omezuje dlouhodobé přínosy pro zdraví matky a kojence. Relaktace, obnovení kojení, je slibnou strategií pro obnovení laktace a zlepšení celkové pohody. Cílem této studie bylo zhodnotit vliv edukace a následné péče na základě Penderova modelu podpory zdraví (HPM) na úspěšnost relaktace u matek, které přerušily kojení nebo měly nízkou tvorbu mléka.
Tato randomizovaná kontrolovaná studie byla provedena v období od července do prosince 2023 v nemocnici a 5 centrech rodinné péče ve východním Turecku. Do studie bylo zahrnuto 73 matek (38 intervenčních, 35 kontrolních) s dětmi ve věku 15 dnů až 4 měsíců, které přestaly kojit nebo používaly umělou výživu po dobu 2–8 týdnů. Intervenční skupina absolvovala 8 týdnů edukace a následné péče o relaxaci na základě HPM, zatímco kontrolní skupina dostávala rutinní poporodní péči. Data byla shromážděna pomocí osobního formuláře, Škály sebeúčinnosti v kojení – zkrácená forma (BSES-SF), Škály motivace ke kojení (BMS), nástroje LATCH a nástroje pro hodnocení úrovně příjmu mateřského mléka (IMDAT).
Při závěrečném sledování dosáhlo:

  • 65,8 % matek v intervenční skupině dosáhlo úplné relaktace ve srovnání s 8,6 % matek v kontrolní skupině.
  • Intervenční skupina měla také významně vyšší skóre BSES-SF, LATCH a IMDAT.
  • Nebyly však zjištěny žádné významné rozdíly v subškálách vnitřní motivace BMS a identifikované regulace.

Závěr:

Edukace a následná péče založené na HPM významně zlepšily úspěšnost relaktace, sebeúčinnost a dovednosti v oblasti kojení.

Daştan Yilmaz A, Yeşilçiçek Çalik K. Relactation Success: A Randomized Controlled Trial of Health Promotion Model-Based Education and Follow-Up. Breastfeeding Medicine. 2026;0(0). doi:10.1177/15568253261470188

 

Poznámka:

Penderové model podpory zdraví (Health Promotion Model – HPM), který vyvinula americká ošetřovatelská teoretička Nola J. Pender, je komplexní rámec zaměřený na pochopení faktorů, které motivují lidi k chování vedoucímu ke zdravějšímu životnímu stylu. Na rozdíl od modelů zaměřených na prevenci nemocí se HPM soustředí na aktivní rozvoj lidského potenciálu, pohodu (well-being) a dosažení vyšší úrovně zdraví. [1, 2]

Hlavní pilíře modelu

Model dělí faktory ovlivňující zdravotní chování do 3hlavních skupin: [1, 2]

  1. Individuální charakteristiky a zkušenosti
  • Předchozí související chování: To, jak se člověk choval v minulosti, má přímý vliv na jeho současné návyky.
  • Osobní faktory: Biologické (věk, pohlaví), psychologické (sebevědomí, motivace) a sociokulturní (vzdělání, etnikum) vlastnosti. [1]
  1. Specifické poznatky o chování a afekt (emoce)

Tato část je klíčová pro intervence, protože tyto faktory lze aktivně měnit: [1]

  • Vnímané přínosy (Perceived benefits): Očekávané pozitivní výsledky zdravého chování.
  • Vnímané překážky (Perceived barriers): Skutečné nebo domnělé obtíže (nedostatek času, peněz).
  • Vnímaná osobní účinnost (Self-efficacy): Vlastní víra ve schopnost danou změnu úspěšně zvládnout.
  • Emoce spojené s aktivitou (Activity-related affect): Subjektivní pocity (radost, odpor) během samotné aktivity.
  • Mezilidské vlivy: Očekávání a podpora od rodiny, přátel nebo zdravotníků.
  • Situační vlivy: Prostředí (např. dostupnost zdravého jídla nebo fitness center). [1, 2]
  1. Výsledné chování
  • Závazek k plánu akce: Rozhodnutí realizovat specifické kroky k dosažení cíle.
  • Okamžité konkurenční požadavky: Nečekané události nebo silné touhy, které mohou plánované chování v daný moment překazit (např. rodinná krize versus plánované cvičení).
  • Chování podporující zdraví: Konečný cíl – integrace zdravých návyků do každodenního života. [1, 2, 3]

Hlavní předpoklady modelu

  • Lidé se aktivně snaží regulovat své vlastní chování.
  • Jedinci interagují s prostředím a postupně ho transformují, stejně jako prostředí transformuje je.
  • Zdravotníci (zejména sestry a lékaři) tvoří významnou součást mezilidského prostředí, která chování pacientů přímo ovlivňuje.
  • Změna chování, kterou člověk iniciuje sám ze své vůle, je pro dlouhodobé udržení zdraví zásadní. [1, 2]

Využití v praxi

V českém i mezinárodním kontextu se model uplatňuje při tvorbě preventivních programů na pracovištích (např. metodiky pro Kritéria kvality podpory zdraví na pracovišti od Státního zdravotního ústavu), při edukaci chronicky nemocných pacientů (např. s diabetem) nebo v komunitních projektech zaměřených na zvýšení pohybové aktivity u seniorů.