10 bodů k očkování proti COVID-19: stanovisko České společnosti alergologie a klinické imunologie ČLS JEP

Na začátku ledna 2020 bylo publikováno stanovisko České společnosti alergologie a klinické imunologie ČLS JEP týkající se očkování proti Covid-19. Jedná se o shrnutí známých poznatků, tipy a doporučení formulované odborníky.

Očkování jako takové obecně podporujeme jako jeden z možných způsobů, jak se vypořádat se současnou pandemií. Velmi důrazně ovšem doporučujeme respektovat obecné kontraindikace očkování i ty konkrétní týkající se přímo koronaviru SARS-CoV-2 a jím způsobeného onemocnění COVID-19.

Pokud se očkování bude individualizovat, nebudeme čelit případným nežádoucím účinkům, které jinak velmi nahrávají odmítačům očkování.

Jako vodítko pro základní orientaci může sloužit následující desatero sestavené výborem České společnosti alergologie a klinické imunologie ČLS JEP (ČSAKI)

1. Zatím neočkovat osoby, které prokazatelně onemocnění COVID-19 prodělaly v minulosti (potvrzené PCR testem), pokud byly stanoveny a detekovány specifické IgG/IgA protilátky v období více než 3 měsíce po onemocnění.
2. Neočkovat osoby, které prodělávají akutní infekční onemocnění jakéhokoliv původu (tj. příznakové osoby – teplota, kašel, rýma, pneumonie, průjmy atd.), a s vakcinací počkat nejméně 2 týdny po odeznění příznaků.
3. U osob, které jsou ve velkém riziku infekce SARS-CoV-2, doporučujeme před případným očkováním provést aspoň orientační test na protilátky z kapky krve (nebo ELISA test na protilátky ze séra). Pokud vyjde pozitivní, není zatím potřeba očkovat. Pokud vyjde negativní, doporučujeme provést antigenní test na základě výtěru z nosohltanu. Pokud vyjde pozitivní, je třeba jej ověřit PCR, a pokud i tento vyjde pozitivní, zatím neočkovat (viz bod 1). Tento postup doporučujeme i jinak zdravým osobám, které váhají, zda se mají nechat proti koronaviru očkovat. Zároveň je ovšem třeba vzít v úvahu senzitivitu a specifitu testů i možnost laboratorních chyb.
4. Osobám s jakýmikoliv výraznějšími alergickými reakcemi v minulosti (nejen na vakcíny) doporučujeme před očkováním zvážit antialergickou premedikaci.
5. Osoby na imunosupresivní léčbě nebo imunodeficitní pacienti: Konkrétní případy je třeba individuálně řešit s ošetřujícím lékařem. Pacienti po transplantacích: Viz stanovisko Společnosti pro orgánové transplantace ČLS JEP. Obecně lze říci, že kontraindikace očkování zde prakticky nejsou, maximálně se může stát, že očkování nebude u těchto osob účinné. U žádné ze schválených vakcín nejde o živou očkovací látku, která by mohla imunosuprimovaným pacientům uškodit.
6. Pacienti s neurologickými chorobami typu demyelinizačních onemocnění: S očkováním raději vyčkat na vyhodnocení dlouhodobějších nežádoucích účinků vakcín. Jsou již k dispozici data, že pacienti s autoimunitními chorobami včetně těch, kteří jsou na biologické léčbě, neprodělávají infekci koronavirem vážněji než jiné nerizikové skupiny, a proto je třeba v individuálních případech zvážit a posoudit rizika a přínosy očkování oproti rizikům přirozené infekce.
7. U seniorů ve věku nad 75 let jednoznačně preferujeme očkování (pokud prokazatelně neprodělali koronavirovou infekci − viz bod 1), bez dalšího zkoumání zdravotního stavu (kromě případné aktuálně probíhající jakékoliv infekce − viz bod 2).
8. Kterou vakcínu preferovat? Na vyhodnocení, která vakcína a ve které indikaci je účinnější/bezpečnější, si budeme muset počkat. Nejsou k dispozici head-to-head studie porovnávající vakcíny jednotlivých výrobců.
9. Očkování dětí a mladistvých: Vakcíny jsou schválené od 16 let věku. Posun očkování do nižších věkových skupin bude předmětem dalších klinických studií výrobců vakcín.
10. Tento dokument bude průběžně aktualizován, jak budou přibývat zkušenosti s vývojem epidemie, očkováním a dalšími poznatky.

Zdroj: prolekare.cz