Kodex slaví 25 let


Mezinárodní kodex marketingu náhrad mateřského mléka byl přijat 21. května 1981 34. Světovým zdravotním shromážděním (WHA) a v roce 2006 tedy slaví 25 let. Podobně jako jeho početí a zrození, také dětství, dospívání a dospělost nebyly bez problémů:

  • Kodex nebyl doposud plně přijat všemi vládami prostřednictvím legislativy, regulačních nebo jiných vhodných opatření (článek 11.1). 61 ze 192 zemí do srpna 2005 nepřijalo zákony postavené na kodexu, mnoho dalších zemí přijalo opatření, která však nezahrnují všechna ustanovení kodexu. (1) Jasným příkladem je většina zemí EU, ve kterých je národní legislativa postavena na směrnici z roku 1991 (2) a nevztahuje se na kojenecké lahve a dudlíky a řadu náhrad mateřského mléka (kojenecké čaje, šťávy, pokračovací mléka, mléka pro starší kojence a malé děti). Z celosvětového pohledu pouze 34 z 192 zemí doposud přijalo do legislativy všechna ustanovení kodexu.
  • Pouze několik vlád vytvořilo pravidelný systém sledování (monitoringu) uplatňování kodexu (článek 11.2). Totéž lze říci o výrobcích a distributorech: nesledují své marketingové postupy a nepodnikají patřičné kroky k jejich nápravě (článek 11.3). Když předstírají, že tak učinili, používají vlastní interpretaci kodexu, přičemž např. prohlašují že se vztahuje pouze na kojenecká mléka nebo pouze na rozvojové země – tedy interpretace zaměřené spíše na ochranu svého zisku než na ochranu kojení.
  • Nevládní organizace, profesní skupiny, instituce a jedinci, kteří provádějí monitoring a upozorňují vládní orgány, výrobce a distributory na systematické porušování kodexu (článek 11.4) byly často ignorovány.

Důsledkem toho je skutečnost, že kojení není doposud chráněno, jak by mělo být. Výrobci a distributoři stále v některých zemích nabízejí své výrobky prostřednictvím přímého kontaktu s matkami, v jiných se zase vracejí ke staré praxi poskytování volných vzorků a dodávek kojeneckých mlék do porodnic. Využívají všechny formy propagace v různých médiích a vyvíjejí nové marketingové techniky jako jsou internetové kluby za účelem propagace svých výrobků. (3) Tyto systematické nedostatky v dodržování kodexu byly potvrzeny nezávislými výzkumy provedenými v různých zemích a publikovanými v prominentních lékařských časopisech. (4, 5) Rezoluce WHA také pravidelně upozorňují mezinárodní společenství na skutečnost, že firmy nedodržují kodex a že vlády by měly učinit opatření.
Navzdory zmíněným problémům zůstává kodex účinným nástrojem pro obhájce ochrany kojení. Pokud by např. všichni zdravotníci znali kodex a následné rezoluce WHA, mohli by říci ne v následujících případech:

  • zástupce kojeneckého průmyslu přichází s nabídkou volných vzorků, vybavení, dárků, atd. (článek 6);
  • zástupce kojeneckého průmyslu navrhuje sponzorování účasti na konferencích (rezoluce WHA 49.15, 1996);
  • zástupce kojeneckého průmyslu nabízí peníze na výzkum (rezoluce WHA 58.32, 2005).

Pokud zdravotníci odmítnou tyto nabídky, bude jejich rozhodování o výživě kojence osvobozeno od konfliktu zájmů a s menší pravděpodobností negativně ovlivňí výživu a zdraví kojenců a malých dětí, které jsou v jejich péči. Je třeba udělat ještě hodně pro to, aby se tyto informace rozšířily mezi zdravotníky. (6) Také veřejnost neví mnoho o kodexu a jeho úloze v ochraně kojení a práv dítěte. Skutečným pokrokem může být jedině přijetí národních zákonů a opatření založených na kodexu. SZO a UNICEF nemohou polevit ve svém úsilí; naopak by měly podporovat vlády a zúčastněné nevládní organizace, instituce a asociace, aby vyplnily mezery a nedostatky a zlepšily doposud přijatá opatření.

Odpovídá kodex současným a budoucím výzvám? Ano i ne. Kodex a následné rezoluce WHA by mohly pomoci vládám přimět výrobce a distributory k přijetí plné zodpovědnosti za své výrobky, pokud by byly správně chápány a aplikovány. A to tím, že by umístili na obaly svých výrobků jasná upozornění na skutečnost, že sušené kojenecké mléko není sterilním výrobkem a že může být vnitřně kontaminován Enterobakterem sakazakii (7) a dalšími nebezpečnými potenciálními patogeny. Takové jasné označení by mělo zdůrazňovat hodnotu mateřského mléka a pomoci rodičům uměle živených dětí uvědomit si rizika spojená s umělou výživou. Mohli by pak používat přísnější metody při přípravě, používání a skladování umělé výživy. Kodex by také mohl být využit k vytvoření a posílení opatření k zákazu používání nutričních a zdravotních tvrzení spojených s náhradami mateřského mléka, nového a mocného marketingového nástroje, kterého výrobci a distributoři stále více používají. Navzdory jasnému prohlášení v rezoluci WHA 58.32 z roku 2005 nebyl tento zákaz doposud zahrnut do Codex Alimentarius a tato nutriční a zdravotní tvrzení se mohou proto vkrást do národních a nadnárodních opatření (např. směrnice EU).

Kodex je nedostatečný k ošetření nových skutečností jako je např. potřeba chránit mladší a starší děti před hrozbou danou marketingem slazených nápojů, sladkých a slaných pochutin, tučných a smažených potravin (tzv. junk foods). Tento marketing je považován za jeden z nejvýznamnějších faktorů, který přispívá ke globální epidemii obezity u dětí. (8) Kodex chrání právo dítěte na kojení, ale nemůže je ochránit před pozdějším rozvojem obezity.

Přeložila: D.Schneidrová