5. Marketing a nedodržení kodexu


V podmínkách tržního hospodářství je matka a její rodina vystavena komerčnímu tlaku ze strany výrobců kojenecké výživy, lahví a dudlíků a ovlivňována při rozhodování zda kojit a jak dlouho.

Manipulace probíhá prostřednictvím:

  • Strategií zaměřených na těhotné ženy a matky prostřednictvím mateřských klubů, časopisů. Distribuce dárků a volných vzorků prostřednictvím balíčků v porodnicích mohou vést k předčasnému ukončení kojení a k časnému zavádění nemléčných příkrmů. Rovněž propagace pokračovacích mlék může matky odrazovat od delšího kojení. Pokračovací mléka jsou nabízena výrobci jako nezbytná pro zdraví kojence, což může vést k předčasnému ukončení kojení. WHO vydala prohlášení, že tato mléka nejsou nutná, příloha č. 3.
  • Strategií zaměřených na zdravotníky. Ti jsou pohodlným kanálem k matkám s tím, že jejich doporučení mají váhu odborné autority. Firmy dávají velké množství brožur, které obsahují zavádějící informace, zdravotníkům, kteří je pak předávají matkám. Zdravotnickým zařízením jsou poskytovány finanční stimuly za účelem distribuce balíčků matkám, které obsahují vzorky výrobků a firemní materiály.

Firmy podporují konflikt zájmů zdravotníků tím, že jim nabízejí vzorky výrobků kojenecké výživy a propagační materiály pro distribuci matkám, zlevněné dodávky výrobků kojenecké výživy, dárky a vybavení zdarma.

  • Firemní materiály a webové stránky označují propagaci za informování o kojenecké výživě. V posledních letech narůstá množství tzv. výživových a zdravotních tvrzení. Skrytě agresivní způsob reklamy se snaží přesvědčit rodiče ke koupi výrobků kojenecké mléčné výživy prostřednictvím tvrzení o nutričních a zdravotních výhodách výrobků. Například, kojenecká mléčná výživa obohacená mastnými kyselinami je propagována s klamným příslibem vyšší inteligence a lepšího vývoje mozku a zraku („mastné kyseliny v kojeneckém mléce zvýší inteligenci dítěte“). Výživová a zdravotní tvrzení mohou být zavádějící tím, že mohou vzbudit dojem, že výrobek má stejnou kvalitu jako mateřské mléko. Tato tvrzení nejsou většinou podložena nezávislými výzkumy. Nezávislé výzkumy ukazují na vyšší výskyt infekčních a chronických onemocnění, zvýšené riziko obezity a horší vývoj intelektu u dětí uměle živených v porovnání s dětmi kojenými.

Kojící matka nepotřebuje lahve a dudlíky a sušinu formulí jako náhradu mateřského mléka. Nekojící matka opakovaně kupuje lahve a dudlíky dle věku dítěte, stále větší množství sušiny a potřebuje kvalitní vodu vhodnou pro kojence. Nyní kojí výlučně v 6. měs. 16 % žen z Evropy (i v ČR). Zájmem firem je zvýšit prodej formulí. Stoupne-li počet kojících žen, pak klesnou zisky firem. Kojit nemůže 3 – 4 % žen z důvodu primární poruchy laktace nebo z důvodu zásadních obtíží u novorozence (těžký handicap, extrémní nezralost a další).

Pokud by všichni zdravotníci znali kodex a následné rezoluce WHO, měli by říct NE v následujících případech:

  • nabídka volných vzorků, vybavení, dárků od zástupců výrobců formulí, lahví a dudlíků (článek 6)
  • sponzorování účasti na konferencích (rezoluce WHA49,15,1996)
  • nabídka finančního sponzorování výzkumu (rezoluce WHA 58.32, 2005).