Národní týden kojení 1-7. října 2025
Národní týden kojení 1-7. října 2025
ČR se od roku 2001 zapojila do oslav Národního týdne kojení první týden v měsíci říjnu, který odpovídá 40. týdnu těhotenství. Tradičně se v tomto týdnu koná konference, která je věnována laktačnímu poradenství. Téma konference bylo shodné s letošním tématem Světového týdne kojení vyhlášený WABA – Vytvoření udržitelných podpůrných systémů, vytváření prostředí podporující kojení.
Kojení je ideální výživou pro kojence a malé děti, chrání děti i matky před řadou nepříznivých zdravotních následků během jejich života. Metaanalýza ukazuje, že pozitivní účinky kojení prospívají jak matce, tak dítěti po celý život (Victora CG, 2016). Celosvětově je však méně, než polovina (48 %) všech kojenců kojena podle doporučení.
V ČR je sice vysoká míra zahájení kojení – 95 %/2024, ale pouze 16 % matek splňuje doporučení Světové zdravotnické organizace týkající se výlučného kojení v 6 měsících (cíl WHO je 50 % do roku 2025). Stoupají počty nekojených dětí (2,9 % 2000, 5 % 2024).
ČR splňuje Globální cíl v počtu přiložených dětí, který v roce 2024 podle NZIP činil 70 % (celosvětově 46 % podle Global breastfeeding scorecard,2024), jehož cíl do roku 2030 je 70 %.
Navíc existuje značná sociální nerovnost mezi těmi, které tohoto doporučení dosáhnou. V zemích s vysokými příjmy mohou sociodemografické faktory, jako je nízký věk a nízké socioekonomické postavení vést k předčasnému ukončení kojení (Victora CG, 2016).
Na konferenci 7.10. zaznělo, že zlepšená podpora kojení je mnohostranný komplexní zásah, který probíhá napříč různými strukturálními vrstvami a zapojuje více sektorů zdravotní péče, rodina, přátelé, společnost. Jak je důležitá sebeúčinnost matky při kojení, podpora otců, rodiny, přátel a empatické laktační poradenství, protože prognostický vliv vzdělání na délku výlučného kojení vymizí po úpravě o psychosociální faktory, jako je sebeúčinnost při kojení a pocit bezpečí (Kronborg H, 2020). Posílení těchto psychologických faktorů může zmenšit sociální nerovnost v délce kojení.
Cochranův přehled (McFadden, 2017) zjistil, že matky s rizikem předčasného ukončení kojení potřebují větší podporu od zdravotnických pracovníků, aby dosáhly svých vlastních cílů v oblasti kojení. Také šetření Národního laktačního centra prokázalo, že matky, které se obrátily na linku kojení v 91 % pokračovaly v kojení proti matkám, které pomoc nevyhledaly (54 %) (2001).
Stres při porodu ovlivňuje psychické zdraví matky, což ovlivňuje negativně i kojení. Proto screening depresivních symptomů pomocí Edinburgh Postnatal Depression Scale (EPDS) je v některých zemích, např. Švédsku zaváděn od roku 2010 celostátně. Edinburské skóre by se mělo stát samozřejmostí a mělo by se používat i v době těhotenství, nejen postnatálně, což podporuje i Americká akademie porodníků a gynekologů (ACOG), která v roce 2023 vydala doporučení, aby se Edinburské skóre provedlo již v době těhotenství.
Americké psychiatrické asociace oznámila přejmenování poporodní deprese na peripartální depresi. Použití termínu perinatální uznává, že deprese spojená s narozením dítěte často začíná během těhotenství.
Důraz se klade na zlepšení navazující péče po propuštění z porodnice jako pokračování standardů péče v porodnicích, aby se proces adaptace vycházející z 10 kroků zaměřil na jeho přizpůsobení komunitnímu prostředí a potřebám rodin od prvního týdne po narození.
Časný kontakt kůže na kůži, záměr matky kojit, pozitivní vztah matky ke kojení, vlastní sebeúčinnost a mateřský pocit bezpečí ve vztahu ke kojení jsou faktory, které ovlivňují výlučné kojení.
V roce 2018 byla vydána směrnice WHO „Poradenství pro ženy ke zlepšení praxe kojení“
Směrnice WHO 2018 nastínila 6 klíčových doporučení, jak zajistit laktační poradenství:
- všem těhotným ženám a matkám s malými dětmi;
- v prenatálním i postnatálním období a do 24 měsíců nebo déle;
- před porodem (předporodní období);
- během porodu a bezprostředně po něm (perinatální období do prvních 2–3 dnů po porodu);
- 1–2 týdny po narození (v novorozeneckém období);
- v prvních 3–4 měsících (rané dětství);
- v 6 měsících (začátek doplňkové výživy);
- po 6 měsících (pozdní dětství a rané dětství);
- další kontakty podle potřeby.
3.nejméně 6 x, a navíc podle potřeby;
4.prostřednictvím osobního poradenství nebo navíc prostřednictvím telefonu nebo jiných vzdálených způsobů poradenství v určitých kontextech;
5.jako kontinuální péče, kterou zajišťují náležitě vyškolení zdravotníci a komunitní laické a peer kojící poradkyně;
6.jako předběžný návod k řešení důležitých výzev a souvislostí kojení, včetně dovedností, kompetencí a sebedůvěry mezi matkami.
Důležitou roli hraje implementace těchto 6 doporučení.
