DEN DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ
10. říjen – DEN DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ
Duševní onemocnění matek negativně ovlivňuje krátkodobé fyzické zdraví a má trvalé důsledky na psychickou pohodu matky a dlouhodobé negativní dopady na matky. Například deprese během těhotenství nebo po něm byla spojena se zvýšeným rizikem autoimunitních, kardiovaskulárních a premenstruačních poruch, sebevražedného chování a předčasného úmrtí. Proto je nanejvýš důležité řešit duševní onemocnění matek prostřednictvím včasné detekce a intervence.
Duševní zdraví matek je kritickým problémem veřejného zdraví, přesto jsou důkazy o výskytu psychiatrických poruch před, během a po těhotenství omezené. Švédská studie publikována online 25. září, 2025 v Molecular Psychiatry si kladla za cíl popsat časové trendy a charakterizovat a porovnat riziko psychiatrických poruch matek před, během a po těhotenství.
S využitím národních a regionálních registrů ve Švédsku provedli kohortovou studii všech žen, které ve Švédsku porodily v letech 2003–2019 (1 799 010 těhotenství od 1 052 977 žen). Identifikovali jakoukoli diagnózu psychiatrických poruch zaznamenanou během tří období: před porodem, během těhotenství a po porodu. Sběr dat zahrnoval záznamy z registrů primární péče v okresech Stockholm, Skåne a Västra Götaland ve Švédsku, které pokrývaly 54,2 % (1 005 886) těhotenství během sledovaného období.
- Míra psychiatrických poruch matek diagnostikovaných před, během a po těhotenství se ve Švédsku v letech 2003 až 2019 v průběhu času zvyšovala.
- Zatímco rizika většiny psychiatrických stavů se během těhotenství a po porodu snížila ve srovnání s riziky před početím, riziko deprese a psychózy se zvýšilo krátce po porodu v 5–15 a 0–20 týdnech po porodu.
ZÁVĚR:
Nárůst psychiatrických poruch v průběhu času je alarmující, ale je v souladu se zprávami o neperinatálních psychiatrických poruchách celosvětově [35] a s prekoncepčními duševními poruchami [17]. Tento trend lze částečně vysvětlit populační změnou životního stylu (včetně pracovní kultury, menší fyzické aktivity, chronických zdravotních problémů, jako je diabetes mellitus, obezita, chronická hypertenze, a vysokého používání sociálních médií. To vše souvisí s duševním zdravím. Screening depresivních symptomů pomocí Edinburgh Postnatal Depression Scale (EPDS) [39] 6–8 týdnů po porodu byl postupně zaváděn ve Švédsku od 90. let a od roku 2010 je zaváděn celostátně [40]. V poslední době byl v některých okresech ve Švédsku zaveden screening předporodních depresivních symptomů, což potenciálně vede k tomu, že je detekováno a diagnostikováno více žen s depresí. Screening by však také mohl zabránit ženám se subklinickou depresí v rozvoji depresivní epizody poskytnutím péče založené na důkazech. Tyto klinické rutiny mohou vysvětlit pomalejší nárůst výskytu perinatální deprese ve srovnání s jinými psychiatrickými poruchami, zaznamenanými v posledním desetiletí.
U psychózy drastický vrchol pozorovaný po porodu jasně zdůrazňuje zranitelnost během časného poporodního období. Tento vrchol byl pozorován [53] i u žen bez předchozích závažných psychiatrických poruch [54]. Poporodní psychóza může mít dlouhodobý dopad na ženu a dítě [55, 56] a přestože bylo dosaženo pokroku [57], účinné intervence nebo prevence dlouho chyběly [58, 59].
„Ve všech fázích života je perinatální období životně důležitými bodem, díky kterým jsou ženy v častém kontaktu se zdravotnickým systémem. Potenciální praktické přístupy mohou být přijaty pro vzdělávání, hodnocení rizik a včasnou detekci a intervenci s cílem zlepšit duševní zdraví matek pro blaho matek a rodin,“ napsali autoři studie.
ZDROJ:
Studii vedli Emma Brinn, PhD, Institut environmentální medicíny, a Donghao Lu, MD, PhD, Clinical Epidemiology Division, Department of Medicine, oba na Karolinska Institutet, Stockholm
Americká akademie porodníků a gynekologů (ACOG)
Screening a diagnostika duševních onemocnění během těhotenství a po porodu
Americká akademie porodníků a gynekologů (ACOG) vydala klinickou směrnici v červnu 2023 a zařadila screening depresivních symptomů pomocí Edinburgh Postnatal Depression Scale (EPDS) již při první prenatální návštěvě, později v těhotenství a při poporodních návštěvách.
Tato klinická směrnice obsahuje doporučení pro screening a diagnostiku perinatálních duševních onemocnění, včetně deprese, úzkosti, bipolární poruchy, akutní poporodní psychózy a symptomů sebevražedných sklonů. Doporučení jsou klasifikována podle síly a kvality důkazů.
Edinburské skóre
https://www.kojeni.cz/rady-navody/edinburske-skore-dotaznik-ktery-pomuze-posoudit-poporodni-deprese/
Vyjádření Americké psychiatrické asociace
- Perinatální deprese se týká deprese vyskytující se během těhotenství nebo po porodu.
- Použití termínu perinatální uznává, že deprese spojená s narozením dítěte často začíná během těhotenství. Poporodní deprese se týká deprese zažívané po porodu.
- Termín postnatální deprese je v rozporu s existující vědeckou literaturou a zkušenostmi klinických lékařů, kteří léčí duševní poruchy v kontextu porodnické praxe.
- Zjištění podtrhují nedávný přístup Americké psychiatrické asociace při přejmenování poporodní deprese na peripartální depresi.
Odkaz na týdenní přehled nejnovějších publikací o duševním zdraví žen
