Author: MUDr. Anna Mydlilová

Období od těhotenství do tří let věku patří k nejcitlivějším fázím lidského vývoje: mozek se rychle „zapojuje“ do sítě spojů a kvalita raných zkušeností – zejména responzivní interakce s pečovateli – dlouhodobě formuje zdraví, učení i emoční stabilitu. Praktiky jako kontakt kůže na kůži, podpora kojení a u nedonošených dětí klokaní péče zlepšují časné i pozdější výsledky a posilují vazbu dítě–pečovatel. Zároveň roste důraz na propojení „těla a mysli“: evropský projekt TO_AITION a Evropská kardiologická společnost (ESC) upozorňují, že kardiovaskulární onemocnění a deprese se často vyskytují společně a sdílejí biologické mechanismy, což podporuje integrovaný přístup ke zdraví napříč životními etapami.

POZVÁNKA NA KONFERENCI pořádanou Národním laktačním centrem/Laktační ligou/Národním výborem pro kojení KVALITNÍ LAKTAČNÍ PORADENSTVÍ. 7. ŘÍJNA 2025 9–15 h. Místo konání: IKEM – kongresové centrum, Vídeňská 1958/9 140 21 Praha 4.

První studie svého druhu přináší nové důkazy o tom, že včasné zavedení arašídů a vajec do stravy významně snižuje riziko vzniku potravinových alergií u dítěte – a to i u dětí s rodinnou anamnézou alergií.

Společnost Medela se již více než 60 let věnuje podpoře kojení a laktace prostřednictvím vědy, výzkumu, vzdělávání a inovativních řešení. Aby posílila toto zaměření a zajistila soulad s Mezinárodním kodexem pro marketing náhražek mateřského mléka Světové zdravotnické organizace, provádí Medela zásadní změnu svého portfolia.

V roce 2024 činil průměrný věk rodiček v České republice 31,2 let. Průměrný věk prvorodiček byl 29,8 let, zatímco vícerodičkám bylo v průměru 32,5 let. Nejvyšší průměrný věk rodiček byl zaznamenán v Hlavním městě Praze (32,5 let), následoval Jihomoravský kraj (31,5 let) a Zlínský kraj (31,3 let).

Vnímaná nedostatečná tvorba mléka (PIMS – perceived insufficient milk supply) je jedním z hlavních důvodů přerušení kojení.  Ve čtyřech databázích byly hledány relevantní články publikované v posledních 20 letech. Cílem bylo odhadnout míru a vyhodnotit související faktory PIMS.

V roce 2017 Světová zdravotnická organizace (WHO) klasifikovala lidské mléko dárkyně (DHM) jako „léčivý přípravek lidského původu“ (MPHO) a v roce 2024 Evropská unie označila lidské mléko dárkyně (DHM) za „látku lidského původu“ (SoHO).

Nástroj Cost Not Breastfeeding Tool je primárním stavebním kamenem zdravého potravinového systému a jedním z nejlepších způsobů, jak poskytnout dítěti správný start do života.

EU na kongresu Evropské asociace pro studium jater (EASL) 2025 zahájila činnost nové koalice zdravotnických organizací a odborníků, kteří se mají zasazovat o snížení počtu nemocí, zranění a úmrtí souvisejících s alkoholem.

 Světový týden kojení se každoročně slaví v ČR už od roku 1996. Tato globální kampaň si klade za cíl zvýšit povědomí o důležitosti kojení a jeho mnoha výhodách.

Summit N4G v Paříži ve dnech 27.-28. března 2025 představuje jedinečnou příležitost obnovit závazky a urychlit kroky k dosažení nového globálního cíle 60 % výlučného podílu kojení do roku 2030.

Časopis Journal of Human Lactation (JHL)  si klade za cíl „publikovat obsah, který usnadňuje pokrok a pozitivní změny v globální podpoře kojení nebo poskytování mateřského mléka prostřednictvím vědeckého bádání.

V novém usnesení se členské státy dohodly na rozšíření ustanovení Mezinárodního kodexu uvádění náhražek mateřského mléka na trh.