Vnímaná nedostatečnost mateřského mléka
Vnímaná nedostatečná tvorba mléka (PIMS – perceived insufficient milk supply) je jedním z hlavních důvodů přerušení kojení. Ve čtyřech databázích byly hledány relevantní články publikované v posledních 20 letech. Cílem bylo odhadnout míru a vyhodnotit související faktory PIMS.
Celkově bylo zahrnuto 27 studií. V různých obdobích po porodu přibližně 50 % matek uvedlo PIMS jako důvod pro ukončení kojení, zatímco u kojících matek se výskyt PIMS pohyboval od 10 % do 25 %.
Ve skutečnosti pouze 5 % zažilo skutečný nedostatek mléka v důsledku patologických abnormalit (Neifert, 2001), což naznačuje, že zbývající matky mají fyziologickou schopnost produkovat dostatek mateřského mléka. Ukázalo se, že některé faktory ovlivňují tvorbu MM, jako je císařský řez, opožděné zahájení kojení, dokrmování umělou výživou a neefektivní sání dítěte, předčasný porod, patologie v době těhotenství, chronické onemocnění matky (Hobbs, 2016). Pokud matky nedosáhnou dostatečné frekvence kojení, délky kojení nebo potřebného stupně vyprazdňování prsu, zejména první měsíc po porodu, může dojít ke skutečnému nedostatku mléka (Dahl, 2015).
V současné době je vnímaná nedostatečná tvorba mléka (PIMS) jedním z hlavních důvodů pro suplementaci umělou výživou a ukončení kojení (Rodrigo, 2018).
PIMS je přesvědčení matky, že kvalita nebo množství jejího mateřského mléka je nedostatečné k uspokojení hladu dítěte nebo nutričních potřeb. Přibližně 30 % až 80 % matek uvedlo PIMS jako hlavní důvod pro dokrm umělou výživou nebo předčasné ukončení kojení. Studie zkoumaly faktory ovlivňující PIMS. Ženy uvádějí přetrvávající dětský pláč jako hlavní příznak PIMS, neúčinné sání také přispívá k pochybnostem o tom, zda mléko dítěti stačí (Galipeau, 2017). Naopak, vlastní sebeúčinnost kojení a dostatečný přístup k informacím o kojení jsou 2 hlavní faktory, které zabraňují hlášení PIMS (Nurhayati & Fikawati, 2019).
Dřívější přehled PIMS dospěl k závěru, že PIMS byl jedním z nejčastějších důvodů přetrvávající nízké míry délky kojení a exkluzivity ve velké části světa (Gatti, 2008).
Zahájení kojení a znalost kojení, sebeúčinnost při kojení, efektivní sání dítěte, plánování délky kojení ovlivňuji PIMS. Analýzy odhalily, že pláč kojenců byl hlášen jako příznak PIMS, identifikovaly vysoký podíl žen hlásících PIMS, zejména mezi těmi, které přestaly kojit. Ke zlepšení kojení u ohrožených matek byly zapotřebí záměrné intervence.
Každým bodovým zvýšením skóre sebeúčinnosti se zvýší pravděpodobnost udržení kojení o 4–7 % (Fan et al., 2022).
Klíčová sdělení
- Vnímaná nedostatečná tvorba mléka (PIMS) je jedním z hlavních důvodů přerušení kojení.
- Mezi kojícími matkami se největší procento hlásících PIMS vyskytuje v dřívějších měsících. Mezi těmi, které přestaly kojit, zůstává počet zpráv o PIMS jako důvodu nekojení vysoký po celou dobu prvních 6 měsíců.
- Hlavními faktory přispívajícími k PIMS jsou opožděné zahájení kojení, omezené znalosti o výlučném kojení a dokrmování umělou výživou, zatímco hlavními překážkami PIMS jsou self-efficacy kojení, efektivní sání kojenců a dlouhý plán trvání kojení.
- Aby se omezil PIMS, měly by být ženy podporovány v zahájení časného kojení, mělo by jim být poskytnuto vzdělání o výlučném kojení a mělo by jim být doporučeno, aby se během prvních 6 měsíců kojení vyhýbaly doplňování umělou výživou.
Sebeúčinnost při kojení
Sebeúčinnost při kojení, měřená pomocí Breastfeeding Self-Efficacy Scale (BSES), je důležitým faktorem ovlivňujícím zkušenosti a spokojenost matek s kojením. Kojeni.cz se tématu sebeúčinnosti věnuje a nabízí informace o tom, jak ji lze měřit a jak ji podpořit.
Co je sebeúčinnost při kojení?
Sebeúčinnost při kojení se týká přesvědčení matky o její schopnosti úspěšně kojit. Zahrnuje jak víru v to, že určitá činnost povede ke kýženému výsledku, tak i přesvědčení, že je schopna tuto činnost úspěšně provést.
Workshopy BFCI
Workshopy BFCI (model iniciativ zaměřený na komunitu) pomohly 1540 matkám výrazně zvýšit sebeúčinnost kojení (BSES).
Po workshopu došlo k výraznému 10 % zvýšení sebeúčinnosti.
Vyšší sebeúčinnost při kojení je spojena s delší dobou kojení a výlučným kojením (EBF) tak, že s každým bodovým zvýšením skóre sebeúčinnosti se zvýší pravděpodobnost udržení kojení o 4–7 % (Fan et al., 2022).
Mateřský postoj ke kojení se také zlepšil a udržoval 1 měsíc po intervenci. Tato zjištění jsou významná pro podporu a usnadnění efektivní globální implementace modelu BFCI.
Odkazy:
https://www.kojeni.cz/novinky/sebeucinnost-pri-kojeni-bfses/
