Kojení.cz

Kojení je právem dítěte i matky. Vážíme si každé maminky.

Novinky

Sebeúčinnost při kojení, BFSES

Kojení je složitý proces a jeho úspěch závisí na mnoha vnitřních i vnějších faktorech.

Vnitřní faktory: zkušenosti, postoje, sebevědomí.

Vnější faktory: postoje zdravotníků, rodiny, nemoc matky nebo dítěte.

Zejména jeden faktor, víra ve vlastní schopnost kojit, byl vědecky hodnocen. Podle Lee Dennis se sebeúčinnost kojení skládá ze dvou částí: přesvědčení, že určité chování přinese konkrétní výsledek, a přesvědčení, že člověk může toto chování úspěšně vykonávat, aby dosáhl požadovaného výsledku. Breastfeeding Self-Efficacy Scale (BFSES) je ověřený nástroj, který měří sebevědomí při kojení. Řada publikaci diskutujte o tom, kolik faktorů může změnit zkušenost žen s bolestí při kojení. Ženy, které například zažívají stres, úzkost, nedostatek sociální podpory a únavu, mohou také zaznamenat zvýšenou citlivost na bolest prsů během kojení.  Ženy s nízkým sebevědomím při kojení mohou potřebovat zvýšenou pozornost, když pociťují bolest prsů během laktace. Sebeúčinnost při kojení pozitivně korelovala s porodní spokojeností, počtem dětí, partnerskou podporou kojení, záměrem kojit, záměrem kojit výhradně 6 měsíců a pocitem připravenosti na porod.  Vlastní účinnost kojení byla vyšší u žen s předchozí zkušeností s kojením a nižší u matek novorozenců, kteří dostávali v nemocnici suplementaci umělou výživou. Zdravotníci můžou využívat strategie ke zvýšení sebedůvěry při kojení, jako je podpora porodní spokojenosti, zapojení partnerů do vzdělávání v oblasti kojení a omezení dokrmování v porodnicích. 

Posílení sebeúčinnosti se ukázalo být důležitým faktorem při úspěšných intervencích při kojení, protože poskytuje obeznámenost s vlastními prsy a ujištění o produkci mléka (Brockway, 2017; Brisbane, 2015). 

Self-efficacy určuje výkon konkrétního chování, individuální vnímání vnímaných schopností, nikoli skutečné schopnosti. Jako kognitivní proces má silný pocit vlastní účinnosti za následek pozitivní vnímání a úspěch podporující myšlenkové vzorce s ohledem na schopnost matky kojit. Naproti tomu nízká sebeúčinnost je pravděpodobněji spojena s negativními zkušenostmi a také myšlenkovými vzory a emočními reakcemi

Například, když matka očekává, že nebude kojit, vnímá to jako odrazující a zdrcující fakt. Na druhé straně je pravděpodobnější, že to povede k předčasnému ukončení kojení. Na základě tohoto teoretického modelu byla vyvinuta 33 položková škála sebeúčinnosti při kojení s cílem identifikovat matky ohrožené ukončením kojení. Z důvodu redundance položek byla navržena kratší 14 položková forma škály s podobnými psychometrickými vlastnostmi. Výzkumné důkazy naznačují pozitivní prediktivní spojení sebeúčinnosti kojení a zahájení kojení, trvání a exkluzivity. Posouzení sebeúčinnosti mateřského kojení prenatálně nebo postnatálně může identifikovat ženy s vysokým rizikem přerušení kojení, které proto potřebují podporu při kojení.

Ve své zkrácené podobě BSES-SF obsahuje 14 položek s 5 bodovou Likertovou škálou odpovědí.

Hodnocení sebejistoty: od 14-70 bodů
14-32-nízká sebeúčinnost
33-51-průměrná
52-70-vysoká

Studie publikovaná BMC Pregnancy and Childbirth, 2021 prokázala, že nízká sebeúčinnost v raném období je spojena s neexkluzivitou a dřívějším přerušením kojení.

 

Dotazník škála vlastní efektivity kojení
https://www.kojeni.cz/wp-content/uploads/2020/02/bses-sf-cz.pdf

Zdroj: bmcpregnancychildbirth.biomedcentral.com

Co je to sebeúčinnost?

Self-efficacy ukazuje míru prožitku jednotlivce s jeho vlastními schopnostmi zvládnout výzvu nebo dosáhnout cíle a také zkušenost kontroly nad událostmi ve vlastním životě. Může to být například přesvědčení, že člověk je schopen se o sebe postarat nebo zvládnout vlastní příznaky či zátěže.

Sebeúčinnost ovlivňuje emoce, chování a motivaci, a proto je důležité s ní pracovat, aby se posílilo sebepojetí lidí, odvaha zvládat výzvy a schopnost být vytrvalý ve vztahu k řešení úkolu nebo problému nebo dosažení cíle.

Důvěra člověka ve vlastní schopnosti je tedy rozhodující pro to, zda svou situaci řeší aktivně nebo pasivně. Pokud věříte, že vaše činy povedou k pozitivnímu výsledku, budete obvykle jednat aktivně a snažit se najít a otestovat různá řešení.

Čtyři klíčové strategie

To se děje prostřednictvím strukturovaných metod výuky a facilitace, které jsou organizovány podle následujících čtyř strategií založených na výzkumu, které posilují vlastní účinnost:

* Zvládnutí dovedností, např. stanovení cílů, kterých je dosaženo prostřednictvím akčních plánů a řešení problémů.
* Přehodnocení příčiny a možností kolem vlastních příznaků.
* Zrcadlení v pozitivních vzorech.
* Dynamická skupina.

Mezi mechanismy lidského jednání není žádný centrálnější nebo všudypřítomnější než víra lidí v jejich účinnost ovlivňovat události, které ovlivňují jejich životy. Toto základní přesvědčení je základem lidské inspirace, motivace, výkonů a emocionální pohody. Dokud lidé nevěří, že mohou svými činy dosáhnout požadovaných účinků, mají malou motivaci podnikat činnosti nebo vytrvat tváří v tvář obtížím. Ať už ostatní faktory slouží jako vodítka a motivátory, jsou zakořeněny v jádru přesvědčení, že člověk má moc ovlivnit změny svými činy. Toto základní přesvědčení působí prostřednictvím svého dopadu na kognitivní, motivační, afektivní a rozhodovací procesy.