Na obsahu kojenecké lahve záleží

Kojenci krmení mateřským mlékem z lahve-více přibírají na váze

 

• Rychlé přibírání na váze v kojeneckém věku je spojeno s obezitou v dětství a dospělosti.
• Nová studie provedená u  2 500 kanadských párů matka a dítě uvádí, že kojení bylo nepřímo spojeno s indexem tělesné hmotnosti, rychlostí přibírání na váze a rizikem nadváhy ve věku 12 měsíců.
• Kojenci, kteří dostali část mateřského mléka z lahvičky, přibrali více na váze než děti krmené přímo prsou, ale stále byly štíhlejší než ty, které dostávaly umělou výživu.
• Ačkoli přímé kojení mělo optimální růstové výsledky, odsávání je pro většinu žen nedílnou součástí kojení a umožňuje jim pokračovat v kojení místo přechodu na umělou výživu.

Publikované výsledky z více než 2 500 párů matka a dítě ukazují, že čím déle je matka schopna přímo poskytovat mateřské mléko, tím více míra přibírání hmotnosti dítěte během prvních 12 měsíců života odpovídá růstovým standardům.  Vzhledem k rozšířenosti odsávání u mnoha kojících matek by tyto nové poznatky neměly být zveřejněny bez zohlednění mnoha pozitivních výsledků spojených s krmením MM. mlékem.

Dětský tuk

Rychlé přibírání na váze v kojeneckém věku je zavedeným rizikovým faktorem pro pozdější obezitu; Kojenci, kteří přibírají příliš rychle a na konci kojeneckého věku mají nadváhu, mají větší pravděpodobnost, že si ji ponesu s sebou i do dětství a dospělosti.

To, co dítě jí, samozřejmě hraje roli v tom, jak rychle přibírá na váze, a kojení je spojováno se sníženým rizikem rozvoje obezity v dětství i později v životě. Přestože WHO tento systém používá jako standard krmení pro optimální růstové výsledky, mechanismus spojující kojení s obezitou je stále nejasný.

Souvislost mezi kojením a nižším rizikem obezity může být způsobena rozdíly v bioaktivních látkách, které mění metabolický vývoj u dětí krmených lahví, což vede k rychlejšímu růstu nebo ukládání více tuku. Druhou možností, podpořenou solidním výzkumem, je, že kojenci se při krmení MM z lahvičky neregulují tak dobře. Krmení pečovatelem může také hrát roli, protože dospělí mohou dítě nutit dojíst určitě množství MM v lahvi místo aby hledali signály sytosti u kojenců.

Lahve už nejsou jen na umělé mléko. Studie konzistentně ukazují, že odsávání je součástí kojení řady matek, ale jen málo výzkumníků skutečně studuje zkušenosti žen s odsáváním. Vzhledem k rozšířenosti odsávání může být překvapivé, že studie zkoumající dětskou stravu a přibírání na váze jen zřídka rozlišují mezi přímým kojením (krmení z prsu) a krmením z lahve s MM.

Studie Azada a kol. jedinečně zohlednila metody krmení při zkoumání kojení, přibírání na váze u kojenců a složení těla během prvních 12 měsíců života. Matka-kojenci (n = 2 553) byli zařazeni jako součást kanadské kohorty Healthy Infant Longitudinal Development (CHILD), která sbírala data o velikosti těla kojenců (hmotnost a délka), dětské stravě (zahájení a ukončení kojení, krmení MM, používání umělé výživy a zavádění pevné stravy) a dalších faktorech, o kterých je známo, že ovlivňují velikost těla kojenců (např. pohlaví kojenců, porodní hmotnost, mateřský věk, kvalita mateřské stravy, velikost těla matky a etnicita). Jejich hlavním ukazatelem byl index tělesné hmotnosti BMI Z – skóre, známý prediktor dětské obezity.  BMI Z-skóre porovnává váhu kojence, upravenou na jeho věk a pohlaví, ve srovnání s referenční populací. Skóre může být pozitivní (vyšší BMI než referenční populace), negativní (nižší BMI než referenční populace) a nulové (BMI je stejné jako průměr referenční populace).

V celé kohortě CHILD studie bylo kojení nepřímo spojeno s BMI, rychlostí přibírání na váze a rizikem nadváhy ve věku 12 měsíců. Čím déle bylo dítě přímo kojeno, tím blíže jeho BMI Z-skóre odpovídalo standardům růstu kojenců WHO (tj. tím blíže bylo nule).

Kojenci, 6 měsíců výlučně kojení, měli průměrné BMI Z-skóre −0,4. Více než polovina (přesně 54,6 %) kojenců ve skupině výlučně kojených ve věku 6 měsíců občas obdržela část odsávaného mateřského mléka a při samostatné analýze byl jejich BMI Z-skóre významně vyšší (průměrné BMI Z-skóre +0,14) než u těch, kteří byli pouze přímo kojení (−0,02). Důležité je, že byli stále štíhlejší než kojenci, kteří byli kojení jen částečně (mateřské mléko a umělá výživa, (+0,28) nebo vůbec nekojeni (+0,45).

Tyto poznatky zdůrazňují potřebu zohlednit heterogenitu, která existuje v kojeneckých strategiích. Při zveřejňování těchto výsledků však musíme také brát v úvahu, proč existují rozdíly ve strategiích krmení kojenců.

Je nutné si uvědomit, že každá dyáda matka/dítě jsou jiné, mají odlišné potřeby a výzvy a mají různé cesty k dosažení toho, co je pro ně optimální. Některé matky budou mít různé překážky, které nejsou v souladu s optimální praxí. Musíme tedy zároveň zdůrazňovat praktická řešení a realitu.

Poselství matkám

Problém je v lahvičce, nikoli v složení mateřského mléka v lahvi. Změny v chování při krmení lahví mohou zabránit překrmování, které může hrát roli v programování sytosti.

Odsávání může pomoci více ženám dosáhnout prodlouženého kojení místo umělé výživy.

Azad MB, Vehling L, Chan D, Klopp A, Nickel NC, McGavock JM, Becker AB, Mandhane PJ, Turvey SE, Moraes TJ, Taylor MS, Lefebvre DL, Sears MR, Subbarao P; CHILD Study Investigators. Infant Feeding and Weight Gain: Separating Breast Milk From Breastfeeding and Formula From Food. Pediatrics. 2018 Oct;142(4):e20181092. doi: 10.1542/peds.2018-1092. PMID: 30249624.