Světový den nedonošených dětí – 17. listopad, 2025
Motto pro rok 2025: „Dejte předčasně narozeným dětem silný start pro lepší budoucnost“ se inspiroval tématem Světového dne zdraví WHO Světového dne zdraví WHO „Zdravé začátky, nadějná budoucnost“.
Světový den předčasného porodu se slaví již více než 10 let na základě iniciativy rodin, občanské společnosti a zdravotnických pracovníků. Očekává se, že jeho formální uznání ze strany WHO dále podnítí celosvětovou pozornost a opatření v oblasti tohoto kritického problému pro zdraví matek a dětí.
Rozhodnutí bylo přijato po diskusích o Globální strategii pro zdraví žen, dětí a dospívajících (2016–2030). Je v souladu s rezolucí WHA z roku 2023 o urychlení pokroku v oblasti přežití matek, novorozenců a dětí, jakož i s tématem Světového dne zdraví pro rok 2025: „ Zdravý začátek, nadějná budoucnost“. Světový den předčasných porodů bude oficiálně připomínán WHO, členskými státy a partnery 17. listopadu, počínaje rokem 2025. Na 78. zasedání Světového zdravotnického shromáždění (WHA) 28.5. 2025 schválily země Světový den předčasných porodů jako oficiální globální zdravotní kampaň, která zdůrazňuje naléhavou potřebu investic do prevence předčasných porodů a rozšíření přístupu k život zachraňující péči pro děti narozené předčasně nebo s nízkou porodní hmotností. https://www.who.int/news/item/28-05-2025-member-states-endorse-world-prematurity-day-as-official-global-health-campaign
Předčasný porod je porod, ke kterému dochází před 37 dokončenými týdny těhotenství. Na celém světě se ročně narodí přibližně 15 milionů předčasně narozených dětí, tj. 11 %. Vzhledem k tomu, že 1 milion dětí umírá v důsledku předčasného porodu před dosažením věku 5 let, je předčasný porod hlavní příčinou úmrtí dětí, což představuje 18 % všech úmrtí u dětí ve věku do 5 let a až 35 % všech úmrtí u novorozenců (ve věku <28 dní). Existují značné rozdíly v míře předčasných porodů a úmrtnosti mezi zeměmi a v rámci zemí a míra předčasných porodů v mnoha zemích stoupá. Problematika předčasného porodu má prvořadý význam pro dosažení Cílu udržitelného rozvoje, č. 3 #3.2, jehož cílem je do roku 2030 ukončit všechna preventabilní úmrtí novorozenců a dětí mladších 5 let.
Každý rok se 2,2 milionu dětí narodí velmi předčasně (VPT), tj. v gestačním věku (GA) kratším než 32 týdnů. Spolu se zlepšeným přežitím je více dětí ohroženo dlouhodobými poruchami spojenými s předčasným porodem, jako jsou kognitivní potíže. Průměrné IQ v dětství u kojenců s VPT bylo hlášeno téměř o 1 SD nižší než u donošených protějšků, což odpovídá průměrnému rozdílu přibližně 13 IQ bodů. Toto zjištění má důležité důsledky pro akademické výsledky, socioekonomický status a fyzické a duševní zdraví. Od roku 1990 se míra preterm infant mortality v zemích s vysokými příjmy snižovala o 4 % ročně, přesto nebylo dosaženo žádného významného zlepšení kognitivních výsledků. Kauzální příčiny, které jsou základem souvislosti mezi porodem VPT a kognitivním poškozením, zůstávají nejasné, což ztěžuje implementaci strategií primární prevence. Sekundární prevence ve formě včasné intervence byla dosud jedinou účinnou cestou vpřed. Mnohé ze zkoumaných intervencí však byly vysoce náročné na zdroje – začínaly v nemocnici a následovaly časté návštěvy rodin v jejich domovech, a to po dobu až 3 let. Včasná a přesná identifikace dětí, kteří tyto intervence nejvíce potřebují, je proto stále významnější.
Data March of Dimes-zpráva hodnotící míru předčasného porodu nižší nebo rovnou 7,7 % jako A, míru předčasného porodu vyšší nebo rovnou 11,5 % jako F. Celostátní míra předčasného porodu 10,5 % je hodnocena stupněm D+.
Žádný stát v USA nedosáhl míry A, pouze jeden má míru předčasného porodu na státní úrovni, která by byla hodnocena jako A-: Vermont, který má nejnižší míru předčasného porodu v USA s 8 %. ČR svými 6,6 % (2024) patří také do skupiny A.
Předčasné porody v ČR v roce 2024-6,6 %
- V roce 2024 dosáhla v České republice frekvence předčasných porodů (před 37. týdnem těhotenství) 6,6 %, což představuje celkem 5 464porodů.
- Porody před 34. týdnem tvořily 1,7 % (celkem 1 383 porodů) a porody před 28. týdnem představovaly 0,3 % (celkem 270 porodů).
- Nejvyšší výskyt předčasných porodů byl evidován v Ústeckém kraji, kde fungují dvě PCIP. Naopak nejnižší frekvence byla zaznamenána ve Středočeském kraji a v Kraji Vysočina.
- Z uvedených předčasných porodů se 57,1 % (3 120 porodů) odehrálo v PCIP, 22,4 % (1 226 porodů) v PCIMP a 25,3 % (1 385 porodů) v porodnicích základní úrovně.
Míra kojení nedonošených dětí do 36.týdne 2024
- Celkem kojeno 78 %
- Plně kojeno 48 %
- Dokrm 30 %
- Nekojeno 17 %
Plně kojeno
- Do 27.t. 20 %
- 28-31.t. 35 %
- 32-36.t. 51 %
Časné přiložení u preterm
- Přiloženo 28 %
- Nepřeloženo 72 %
Míra kojení po časném přiložení preterm
Celkem kojeno 91 %
Plně kojeno 65 %
Dokrm 26 %
Nekojeno 8%
Zdroj: NZIP.cz
V roce 2022 WHO vydalo nové klinické pokyny pro péči o předčasně narozené děti a děti s nízkou porodní hmotností WHO recommendations for care of the preterm or low-birth-weight infant a v roce 2023 nové pokyny, které mají pomoci zemím rozšířit kangaroo péči Kangaroo mother care: a transformative innovation in health care. Tato doporučení WHO vybízejí, aby byl předčasně narozenému dítěti poskytnut kontakt kůže na kůži, známý také jako kangaroo péče, ihned po narození, bez počátečního času stráveného v inkubátoru. Dříve se kangaroo péče doporučovala jen u stabilních dětí, ale nyní víme, že pokud dáme děti do kontaktu kůže na kůži, pokud nejsou skutečně kriticky nemocné, že to výrazně zvýší jejich šance na přežití a na těle matky se daleko lépe adaptují. Nyní víme, že bychom měli poskytovat kangaroo péči ihned po narození, spíše než čekat, až se dítě stabilizuje.
Každé dítě by mělo dostat tuto šanci
Podle statistik ČR z roku 2024, 72 % nedonošených dětí nebylo ve skin kontaktu s matkou, přestože okamžitý skin to skin kontakt může pomoci dětem lépe regulovat tělesnou teplotu, krevní cukr, pomoci chránit před infekcemi a snížit stres dítěte i matky. Tyto pokyny ukazují, že zlepšení výsledků není vždy o poskytování nejmodernějších technologických řešení, ale spíše o zajištění přístupu k základní zdravotní péči, která je zaměřena na potřeby rodin.
Vlastní mateřské mléko
Vlastní MM (MOM) je zlatým standardem pro výživu kojenců s velmi nízkou porodní hmotností (VLBW, <1500 g). Americká akademie pediatrie (AAP) doporučuje krmení MM pro všechny kojence, a to jak donošené, tak i předčasně narozené [2]. Důkazy o podávání vlastního mateřského mléka (MOM) jsou obzvláště důležité pro velmi předčasně narozené dětí, u kterých jsou úmrtnost a závažná onemocnění nejvyšší. MM pro tyto kojence přináší krátkodobé i dlouhodobé výhody ve srovnání s umělou výživou. Hlavní krátkodobé výhody MM jsou snížení nekrotizující enterokolitidy (NEC), těžké bronchopulmonální dysplazie (BPD) a retinopatie nedonošených (ROP). Dlouhodobé výhody zahrnují nutriční, imunologické, neurovývojové, psychologické, sociální a ekonomické výhody. Zvýšení „dávky“ MM může navíc kumulativně zvýšit jeho ochranné účinky na přežití a míru infekce. Dárcovské mléko může snížit riziko (NEC), ale neposkytuje mnoho dalších důležitých zdravotních přínosů MOM. Přínos snížení NEC je považován za dostatečně významný, aby ospravedlnil použití DM u vysoce rizikových (VLBW). Dárcovské mléko je horší než MOM kvůli negativním účinkům pasterizace na množství a aktivitu makroživin, mikroživin a bioživin a jeho použití je mostem k přímému kojení.
Nejdůležitějším dlouhodobým přínosem pro kojence s nízkou hmotností (ELBW), kteří dostávají mateřské mléko, je lepší neurovývojový výsledek. Studie výsledků Národního institutu pro zdraví a vývoj dítěte Eunice Kennedy Shriverové (Eunice Kennedy Shriver National Institute of Child Health and Development Neonatal Research Network) zahrnovala 773 kojenců s ELBW. Vývojové výsledky u těchto dětí související s podáváním MOM během hospitalizace byly zkoumány v 18 a 30 měsících. Kojenci, kteří dostávali během hospitalizace zvýšené objemy mateřského mléka, měli vyšší skóre Bayleyho indexu mentálního vývoje (MDI) a vyšší percentily Bayleyho behaviorálního skóre pro emoční regulaci a méně opakovaných hospitalizací mezi propuštěním z nemocnice a 30 měsíci. Každých 10 ml MOM/kg/den zvýšilo MDI o 0,9 bodu [6]. Ve studii nebylo použito dárcovské mléko.
Navíc s dosud nejasným mechanismem zvaným „paradox kojení“ podporuje příjem mateřského mléka neurokognitivní vývoj předčasně narozených dětí, a to i přes počáteční nižší přírůstek hmotnosti. Vzhledem k tomu, že mateřské mléko nemůže vždy uspokojit nutriční potřeby předčasně narozených dětí, je běžnou praxí obohacování mateřského mléka během hospitalizace. Nebyl však prokázán žádný jasný přínos z pokračujícího obohacování mateřského mléka po propuštění. Při řešení růstu předčasně narozeného dítěte krmeného mateřským mlékem je třeba vzít v úvahu „paradox kojení“, aby se zabránilo nadměrnému a neodůvodněnému doplňování umělé výživy, a to jak během pobytu v nemocnici, tak i po propuštění.
