Odpor ke kojení

Dobrý den. Jsem u konce druhého těhotenství. První dceru jsem kojila asi dva týdny. Roli v tom hrálo více faktorů. Velmi těžký porod, po kterém následovaly silné léky a dlouhá léčba. Poporodní odloučení od dítěte i celková psychika po porodu. Poslední kapkou pro mě byl dceřin velmi silný reflux, který nakonec trval až do jednoho roku. Při přechodu na UM se mi psychicky i fyzicky ulevilo a dcera byla spokojená. Od té doby však zjišťuji, že mi kojení celkově není příjemné a naopak mi i vadí. Jsou dny, kdy k tomu celému mám až odpor. Dcera má už přes dva roky. Celé současné těhotenství se ve mě pere, zda vůbec chci a budu (psychicky) schopná kojit. Cítím obrovský nátlak společnosti na nutnost kojit a nejlépe dokud bude dítě chtít. Mě osobně je to hrozně nepříjemné. Snažila jsem si hledat různé informace, číst rady, články a bavit se o tom s nejbližším okolím. Manžel na mě netlačí. Bude mě podporovat v obou variantách. Chce abych si vybrala to, co mi bude „příjemné“. I doma jsem nachystaná jak na kojení, tak na krmení UM. Největší strach mám, co bude výhradně po porodu. Je mi líto nedat dítěti to, co se od matky očekává a co bych měla. Zároveň si nedovedu představit, že bych měla kojit dítě, které už začíná například chodit, žvatlat atd. a ze zkušeností okolí vím, že je velký problém u většiny dětí přejít později na UM. Nevím, co mám dělat a jak se k celé situaci postavit. Chtěla bych, abychom byly já i dítě v celkové pohodě. Nechci, aby ze mě dítě cítilo nervozitu, nejistotu apod. 
Děkuji za jakékoliv rady. Karolína