Metodické doporučení pro ČR


Jednou ze základních potřeb dítěte je výživa. Současná věda považuje přirozenou výživu mateřským mlékem za nejlepší. Dítě má právo na mateřské mléko jako jedinou potravu plně odpovídající jeho potřebám. Matka a dítě mají pak právo na odpovídající péči před porodem i po porodu včetně podmínek, které usnadňují kojení. Právo dítěte na kojení je zakotveno v Úmluvě o právech dítěte, která u nás vstoupila v platnost v roce 1991, sbírka zákonů č. 104/1991, článek 24.

Kojení je součástí našeho Národního programu podpory zdraví a součástí preventivních programů pro 21. století.

WHO/UNICEF doporučují výlučné kojení po dobu 6.měsíců a v kojení pokračovat s postupně zaváděným příkrmem do 2 roků věku dítěte i déle.

Vláda ČR i zdravotníci mají odpovědnost za dodržování Mezinárodního kodexu marketingu náhrad mateřského mléka a následných relevantních rezolucí valného shromáždění WHO.

Zdravotničtí pracovníci by se proto měli seznámit se svými odpovědnostmi vyplývajícími z tohoto kodexu.

Řada studií potvrzuje, že dobře propracovaná taktika na ochranu, prosazování a podporu kojení ve zdravotnických zařízeních, která přicházejí do styku s kojícím matkou a dítětem pozitivně ovlivňuje délku kojení.

Faktory, kterými zdravotníci nejvíce ovlivňují úspěch kojení shrnuje 10 kroků k úspěšnému kojení vydaných WHO/UNICEF.

WHO/UNICEF Baby Friendly Hospital Initiative (BFHI) označila nemocnice jako nejdůležitější článek v podpoře kojení.

 

DOPORUČENÍ PRO PRENATÁLNÍ PÉČI

Hlavní zásady

  • informovat všechny těhotné ženy o výhodách a technice kojení,
  • vytypovat faktory, které působí pozitivně nebo negativně na rozhodnutí budoucí matky kojit své dítě,
  • věnovat pozornost prvorodičkám a ženám s předchozí špatnou zkušeností s kojením,
  • vyšetřit prsy (příprava vpáčených bradavek na kojení pomoci formovačů bradavek),
  • prenatální záznam o vyšetření prsou a problémech při kojení, který bude k dispozici po porodu na šestinedělí a obvodě, aby se mohla věnovat péče matkám, které s kojením měly problémy,
  • odstranit doposud překonané způsoby péče o prsy (otužování bradavek, kartáčování, povytahování, dezinfekce, atd.),
  • informace o výživě těhotné a kojící ženy a medikaci během porodu.

 

DOPORUČENÍ PRO PORODNICE A NOVOROZENECKÁ ODDĚLENÍ

Hlavní zásady

Sjednotit péči na všech úsecích péče o novorozence zavedením 10 kroků k úspěšnému kojení.

  • umožnit matkám zahájit kojení do půl hodiny po porodu, kdy sekrece prolaktinu a oxytocinu a chuť dítěte sát je největší,
  • kojení bez omezování délky a frekvence, nikoliv podle předem stanoveného časového harmonogramu,
  • dokrmování jen v lékařsky indikovaných případech alternativním způsobem (lžičkou, šálkem, po sondě, po prstu) ne lahví,
  • nepoužívat žádné náhražky, dudlíky a láhve, které interferují s kojením, kazí techniku kojení,
  • praktikovat roomimg – in po celých 24 hodin,
  • podporovat správnou techniku kojení,
  • naučit matku jak udržet laktaci, když je oddělena od svého dítěte,
  • umět řešit problémy s prsy (bolestivé nalití, ragády),
  • odstříkávání mateřského mléka v případě problémů správnou technikou,
  • podporovat kojení ve speciálních situacích (vícečetné porody, porod císařským řezem, novorozenci s nízkou porodní hmotností, s rozštěpem rtu nebo patra, nemocná matka…),
  • nabídnout matkám pomoc při kojení po propuštění z porodnice (horká linka),
  • nedovolit propagaci volných výrobků umělé kojenecké výživy, dudlíků a kojeneckých lahví, respektovat doporučení daná Mezinárodním kodexem marketingu náhrad mateřského mléka.

 

DOPORUČENÍ PRO PRAKTICKÉ LÉKAŘE PRO DĚTI A DOROST

Praktický lékař pro děti a dorost by měl znát zásady správné techniky kojení, umět řešit problémy při kojení a kojení podporovat. Výlučné kojení do 6. měsíce věku a v kojení pokračovat s postupně převládajícím příkrmem až do 2 let věku dítěte a déle by se mělo stát normou a právem každého dítěte.

Hlavní zásady

  • podporovat kojení bez omezování délky a frekvence,
  • zpočátku dítě pije velmi často (12 – 15x za den), zhruba po 6ti týdnech se v kojení dostaví určitá pravidelnost,
  • platí zásada – kojit tak často a tak dlouho, jak si dítě žádá,
  • nejčastější příčinou odstavení dítěte je nedostatečná sebedůvěra matky, obavy z nedostatku mléka a předčasné zavedení umělé výživy,
  • aby dítě vypilo dostatek zadního tučného mléka, doporučuje se po propuštění z porodnice kojit v průběhu jednoho kojení jen z jednoho prsu, dítě si samo určí zda to bude jeden či prsy dva,
  • po kojení není nutné pravidelně odstříkávat, jen v případě přebytku mléka v prsou je odstříkávání dočasně na místě,
  • odstříkání mléka musí být prováděno správnou technikou, kterou by matka měla znát již z porodnice, dává se přednost odstříkávání rukou před odsávačkou,
  • znalosti o váhové křivce a růstových spurtech kojeného dítěte (kolem 3. a 6. týdne a 3. a 6. měsíce dítě rychleji roste ,což se projeví spíše na jeho délce než váze),
  • váhová křivka kojeného dítěte nemusí mít trvale stoupající trend a váhový přírůstek není jediným ukazatelem prospívání dítěte, není také dobré srovnávat váhu nebo váhové přírůstky dětí mezi sebou, protože se liší,
    kojené dítě dosahuje někdy porodní váhy až ve 3 týdnech, ne do 8. dne, jak se traduje,
  • dobře kojené dítě má 6-8 pomočených plen, první čtyři týdny 2-4 stolice denně s pozdější možnou několika denní absencí,
  • méně pomočených plen, hnědá páchnoucí stolice s hlenem spolu s plochou váhovou křivkou a neklidem dítěte svědčí pro nedostatek mléka,
  • tak často tradovaná zelená stolice sama o sobě není známkou nedostatku mléka,
    nesprávným a zbytečným postupem při řešení nedostatku mléka je podání umělé výživy jako prvního opatření,
  • bezpečným způsobem jak tvorbu mléka opět zvýšit je častější přikládání k oběma prsům v průběhu jednoho kojení a zvláště časté kojení v noci, kdy sekrece hormonu prolaktinu je největší,
  • nesledovat jen váhové přírůstky, ale i růst dítěte,
  • řídit se růstovými percentilovými grafy (hmotnostně-výškový a délkový),
    odstranit staré praktiky nepříznivě zasahující do kojení (časové omezení délky kojení, časné zavádění příkrmu, dodržování Finkelsteinovy formule, kontrolní kojení, odstříkávání když to není nutné, dezinfekce bradavek),
  • umět řešit problémy vzniklé při kojení (problémy s množstvím mléka, problémy s prsy…),
  • kojící žena by měla dodržovat zásady správné výživy, není nutné zvyšovat kalorickou potřebu ani množství tekutin,
  • ženy alergičky by měly dítě kojit co nejdéle s pozdějším zaváděním příkrmu,
    matka může kojit i v případě horečnatého onemocnění, kojení v průběhu onemocnění představuje naopak pro dítě významný zdroj vznikajících protilátek,
  • existuje jen malá skupina léků, která je při kojení kontraindikována, běžná antibioitika, léky proti bolesti, teplotě dítě neohrozí,
  • kojící žena by neměla kouřit a pít alkohol, pokud se cigarety nedovede vzdát, měla by kouřit do 5 cigaret za den a vždy až po kojení,
  • kojení v průběhu dalšího těhotenství nepoškozuje matku, dítě ani plod.