JAK DLOUHO KOJIT

KDY ZAVÁDĚT PŘÍKRM

V ideálním případě by měly být děti kojeny do jedné hodiny po narození, kojeny výlučně po dobu prvních 6 měsíců života a pokračovat v kojení až do věku 2 let a déle. Od 6 měsíců by mělo být kojení kombinováno s bezpečným krmením výživnou pevnou, polotuhou a měkkou stravou odpovídající věku.

Doporučení WHO 2023

https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/infant-and-young-child-feeding-2023

Doporučení UNICEF aktualizace 2024

Infant and young child feeding – UNICEF DATA

Americká pediatrická akademie (AAP)

• doporučuje výlučné kojení po dobu přibližně 6 měsíců po narození
• pokračování kojení spolu s vhodnými příkrmy zaváděnými přibližně kolem 6. měsíce, a to po dobu 2 let nebo déle, pokud si to matka a dítě přejí.

Toto doporučení je v souladu s doporučením Světové zdravotnické organizace, Americké akademie porodníků a gynekologů, Americké akademie rodinných lékařů a Kanadské pediatrické společnosti.

https://www.aap.org/en/news-room/news-releases/aap/2022/american-academy-of-pediatrics-calls-for-more-support-for-breastfeeding-mothers-within-updated-policy-recommendations//

American College of Obstetricians andGynecologists. Optimizing support for

breastfeeding as part of obstetric practice. ACOG Committee Opinion No. 756. Obstet Gynecol. 2018;132(4):e187–e196

American Academy of Family Physicians. Family physicians supporting breastfeeding (position paper). Available at: https://www.aafp.org/  about/policies/all/breastfeedingposition- paper.html. Accessed January 5, 2022Critch JN;

Společné prohlášení Health Canada, Canadian Pediatric Society, Dietitians of Canada a Breastfeeding Committee for Canada

Kojení je důležitým zdrojem výživy pro starší kojence a malé děti, protože se zavádějí doplňkové potraviny.

Podporujte kojení po dobu až 2 let nebo déle, pokud matka a dítě chtějí pokračovat. Kojení – výlučně prvních 6 měsíců a pokračující až 2 roky nebo déle s vhodnou doplňkovou výživou – je důležité pro výživu, imunologickou ochranu, růst a vývoj kojenců a batolat. Kojení je důležitým zdrojem výživy pro starší kojence a malé děti spolu s příkrmem.

https://www.canada.ca/en/health-canada/services/canada-food-guide/resources/nutrition-healthy-term-infants/nutrition-healthy-term-infants-recommendations-birth-six-months/6-24-months.html

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA)

Většina kojenců nepotřebuje příkrmy z výživových důvodů dříve než kolem 6. měsíce věku.

Castenmiller J, de Henauw S, Hirsch-Ernst KI, et al; EFSA Panel on Nutrition, Novel Foods and Food Allergens (NDA). Appropriate age range for introduction of complementary feeding into an infant’s diet. EFSA J. 2019;17(9):e05780

 

Společné prohlášení pracovní skupiny pro dětskou výživu Ministerstva zdravotnictví 2013

• Výlučné kojení do ukončeného 6. měsíce následované pokračováním v kojení spolu s odpovídající komplementární výživou dle potřeb dítěte do 2 let i déle je třeba považovat za optimální výživový standard pro dítě, který je v souladu s doporučením Světové zdravotnické organizace (WHO), Evropské společnosti pro dětskou gastroenterologii, hepatologii a výživu (ESPGHAN) a Britské poradní vědecké komise pro výživu (SACN).  

• Komplementární výživu (příkrm) je třeba začít zavádět u kojených i nekojených dětí nejpozději po ukončeném 6. měsíci věku dítěte, 180 dní (v 26. týdnu), ale ne před ukončeným 4. měsícem věku (17 týdnů).  

• Příkrm je zaváděn z důvodu, kdy samotné mateřské mléko či náhradní kojenecká mléčná výživa (formule) již přestává pokrývat výživové požadavky dítěte. Pokud kojené dítě neprospívá, doporučuje se nejprve podpořit matku v kojení a zavést nemléčný příkrm. Pokud se laktace nezlepší, zavede se k příkrmu náhradní mléčná výživa.

• Pro zavádění příkrmu u nedonošených dětí (narozených před 37. týdnem těhotenství) je postupováno následovně: U dětí narozených po 35. dokončeném týdnu těhotenství je doporučeno postupovat jako u dětí donošených. U dětí narozených před 35. týdnem těhotenství lze zavádět příkrm 5-8 měsíců od data jejich narození, ne dříve než po ukončeném 3. měsíci (13. týdnu) korigovaného věku dítěte (od vypočteného termínu porodu). Zavádění příkrmu je u každého nedonošeného dítěte posuzováno individuálně, a to v závislosti na celkovém stavu dítěte (zdravotní stav, psychomotorická zralost, prospívání apod.). 

• Pro zavádění příkrmu je důležitá vývojová zralost dítěte, tzn. schopnost udržet hlavu ve stabilní poloze, koordinovat oči, ruce a ústa při hledání potravy, jejím uchopení a vkládání do úst, polykat a tolerovat tuhou stravu. 

• Příkrm u kojených i nekojených dětí je zaváděn podle aktuálních doporučení. Strava s obsahem lepku by měla být zaváděna do jídelníčku nejpozději do ukončeného 7. měsíce věku dítěte, optimálně ještě v době, kdy je dítě zároveň kojeno. 

• U dětí s vysokým rizikem alergie se postupuje při zavádění příkrmu obdobně jako u jiných dětí, vždy je však zaváděna pouze jedna potravina se sledováním možné alergické reakce. Zaváděním komplementární výživy současně s kojením se zvyšuje imunoprotektivní tolerance kojeneckého organismu k antigenům ve stravě.   

• Dosud nebylo prokázáno, že by včasná senzibilizace alergeny obsaženými ve stravě snižovala riziko vzniku alergických onemocnění či celiakie u dítěte. Není proto důvod, aby dětem, které prospívají, byl doporučován kontakt s potenciálními potravinovými alergeny a potravinami s lepkem před ukončeným 6. měsícem věku.

  https://mzd.gov.cz/doporuceni-k-zavadeni-komplementarni-vyzivy-prikrmuu-kojencu/