Souvislosti mezi způsobem krmení a spánkovým režimem matky a dítěte

Touto otázkou se zabývaly tři nedávno publikované studie. Manková a kolegové přezkoumali asi 35 publikovaných studií o souvislosti mezi způsobem krmení a spánkovým režimem matky a dítěte.¹ Vzhledem k heterogenitě metodologie studií nebyla možná metaanalýza. Autoři tedy představili narativní syntézu se zaměřením na vztah mezi metodou výživy kojenců a celkovou dobou spánku (TST), počtem nočních probuzení, probuzení po nástupu spánku (WASO) matek a kojenců a kvalitou spánku matek.

Srovnání spánkových vzorců v dyádách kojení s dyádami bez kojení potvrdilo, že kojené děti se v noci budí častěji. Celková doba spánku a doba strávená vzhůru během noci (WASO) se však nelišily mezi kojenými a nekojenými dětmi. Podobně výsledky v spánkových proměnách mezi matkami, včetně kvality spánku matky, nezaznamenaly žádný rozdíl mezi tím, zda matky kojily nebo krmily umělou výživou.

Hershon² 2024, provedl retrospektivní studii 444 dyád matka-dítě, pokud jde o vzorce krmení a spánku, a zjistil, že neexistuje žádná významná souvislost mezi vzorcem krmení, a to jak v 6 a 12 měsících, a délkou nočního spánku nebo celkovým spánkem po dobu 24 hodin mezi 6–36 měsíci. Zatímco však kojení v 6 i 12 měsících bylo spojeno s kratšími obdobími po sobě jdoucího spánku, tj. větším počtem probuzení v 6 a 12 měsících, nebyl žádný rozdíl ve 24 a 36 měsících. Jak shrnuli autoři, výsledky potvrdily, že kojení je spojeno s větší fragmentací spánku kojenců, ale nemá negativní vliv na celkovou délku spánku v raném dětství. Navíc a uklidňující je, že zvýšená fragmentace spánku nepřetrvává do pozdějšího dětství a raného batolecího věku.

Wang  ³ 2023 extrahoval data z rozsáhlé probíhající čínské studie o matce a zdraví a informoval o výsledcích více než 4000 dyád matka/dítě se zaměřením na otázku celkové délky spánku kojenců. Jejich výsledky zjistily, že kojenci, kteří byli plně kojení první 3 měsíce na rozdíl od těch, kteří byli krmeni umělou výživou, spali déle a v prvních 2 letech života zažívali konzistentní spánkové trajektorie. Když si uvědomíme, že noční mateřské mléko je na rozdíl od umělého mléka bohaté na melatonin, pozitivní vliv EBF na délku spánku není překvapivý. Je třeba také pamatovat na to, že lahví podávané MM odsáté během dne nedodá potřebné uspávací složky.⁴

Závěrem těchto studií o vlivu výlučného kojení na spánek kojence a matky, když se matka stará o dítě, které spí v její těsné blízkosti je pozitivní navzdory všem metodologickým omezením.

Jednoduše řečeno, krmení umělou výživou v noci nemá žádnou výhodu spánku. Je třeba také pamatovat na to, že pozitivní vliv prodloužené doby spánku z nočního kojení je stav, který usnadňuje zvýšenou sekreci růstového hormonu kojenců a tím potenciálně maximální příznivý duševní a tělesný růst kojenců.

Spánek kojenců a batolat

Nové pokyny pro sdílení lůžka

Odkazy

1. Manková D, Švancarová S, Štenclová E. Does the feeding method affect the quality of infant and maternal sleep? A systematic review. Infant Behav Dev2023;73:101868;
2. Hershon M, Kiafar A, Laganière C, et al. To sleep or to breastfeed: Associations between feeding method and sleep in infants and children. Acta Paediatr2024;113(7):1540–1545;
3. Wang W, Huang L, Zhang X, et al. Association of breastfeeding practices during the first 3 months with infant sleep trajectories: A Prospective Cohort Study. J Nutr2023;153(2):562–568;
4. Eidelman AI. Chrononutrition and the consequences of mistimed breastfeeding. Breastfeed Med2022;17(10):777–778;