Dudlíky a lahve
Je skutečně tak nebezpečné pro kojení používat dudlíky a lahve? Má jejich používání kromě vlivu na délku kojení i jiný vliv na dítě?
Kojení příznivě ovlivňuje vývoj svalů obličeje. Je určujícím faktorem správného kraniofaciálního vývoje, jelikož podporuje intenzivní procvičování orofaciálních svalů, čímž přednostně stimuluje funkci dýchání, polykání, žvýkání a rozvoj hlasu. I přes opatření, prováděných v BFHI nemocnicích a navzdory legálnímu odrazování od používání dudlíků a krmení z láhve, jsou dvě kritická období pro zavedení krmení z láhve: brzy po porodu a okolo 4 měsíce věku.
První situace je výsledkem problémů s kojením a neadekvátního přibývání dítěte na váze. V takovém případě je běžné, že zdravotníci předepíšou dětskou formuli, obvykle podávanou lahví, a tím nahrazují či doplňují mléko matky, i když správným opatřením by bylo nejprve odhalit příčinu problémů a nabídnout matce pomoc s řešením problémů při kojení. Místo krmení z lahve se doporučují alternativní způsoby krmení a na prvním místě je to krmení z kádinky, hrníčku.
Celá řada studií prokazuje, že používání láhve, dokonce i u dětí zpočátku kojených, negativně ovlivňuje orofaciální vývoj.
- Semknutí rtů bylo pozorováno u 82 % krmených z hrníčku proti 65 % dětí ze skupiny, které pily z lahve (p=0,0065).
- Jazyk nacházející se v klidové pozici v maxilárním oblouku byl zjištěn u 73 % krmených z hrníčku proti 47 % dětí krmených lahví (p=0,0001).
- Dýchání nosem bylo pozorováno u 69 % dětí krmených kádinkou a jen u 37 % dětí u dětí krmených lahví (p=0,0001).
- Maxila byla normální u 90 % dětí ze skupiny krmených kádinkou a u 78 % dětí krmených lahví (p=0,0206).
Nejčastějším případem narušení kojení dudlíkem je zkrácení pobytu dítěte u prsu, snížení frekvence sání, nahrazení nočního kojení sáním dudlíku a tím také nemožnost toho, aby se tvorba mléka matky přizpůsobila potřebám dítěte. Dokrmováním umělým mlékem se situace zhoršuje, jednak dalším zkrácením stimulace tvorby mléka, dále potom často nesprávným způsobem podání dokrmu lahvičkou (namísto alternativním způsobem dokrmu), až posléze dojde k úplnému odstavu od prsu.
Maskování hladu
„Maskování hladu“ dudlíkem je také velmi častým narušením správného přístupu ke kojení. V době, kdy se dítě hlásí o jídlo, vyhodnotí maminka tuto situaci subjektivně („vždyť se před hodinou kojil“, „ještě hlad mít nemůže“ atd.) jako potřebu nenutritivního sání, a tudíž místo nakojení podá miminku dudlík. Výsledkem je špatně přibývající kojenec, který téměř nepřetržitě vyžaduje dudlík. Dokrmem umělým mlékem se přibývání dítěte vyřeší, problémy s kojením nebo jejich příčina už nikoliv a dítě opět směřuje k odstavení od prsu.
Zmatení techniky sání
Další důležitou věcí je, že technika sání dudlíku je naprosto odlišná od techniky sání z prsu a u některých dětí může docházet ke zmatení techniky sání. Při sání z prsu je pohyb jazyka dítěte odlišný, jazyk se pohybuje dozadu směrem k patru, při „sání“ dudlíku je tento pohyb opačný. Dítě je zmatené a neví, jakou techniku sání v daném okamžiku použít. V případě, že použije techniku sání u prsa na dudlíku, dudlík vyvolává dávení, dítě jej plive. V opačném případě, kdy dítě saje na prsu stejnou technikou jako by sálo dudlík, může docházet ke zhoršenému, velmi dlouhému sání, dítě od prsu „odpadává“, bradavku pouští, může se vztekat, bradavku špatnou technikou sání poškozovat (vznik ragád). Výsledkem je opět nedostatečně přibývající dítě, v horším případě nastává ze dne na den bojkot kojení a odstav od prsu, a to z důvodu neřešení primární příčiny narušení kojení, ale pouze jeho důsledku.
Ztráta schopnosti nenutritivního sání na prsu
Problematickým jevem bývá též u kojenců, kteří jsou fixovaní na dudlík, postupná ztráta schopnosti nenutritivního sání na prsu, schopnosti přirozeného uklidnění a uvolnění se a v neposlední řadě ztráta schopnosti usnutí u prsu, které by mělo být přirozené. K tomuto jevu dochází často v době, kdy sání jako reflex přechází do způsobu chování. Dítě je schopné se uklidnit a usnout pouze s dudlíkem, někdy dokonce může dudlík preferovat nad jídlem a pitím i ve vyšším věku. Uklidňování se pouze dudlíkem má za následek např. poruchy spánku (dítě dudlík vyžaduje v noci, při vypadnutí z úst se budí mnohokrát za noc), v batolecím věku může mít problém s odbouráním používání šidítka a při násilném odebrání šidítka si potřebu nenutritivního sání realizuje ve svém okolí – na palci či okusováním snadno dostupných předmětů.
Preference nenutritivního sání na šidítku před nenutritivním sáním prsu vede k nezájmu o kojení ze strany dítěte, odmítání kojení, vztekání se při kojeni, odtrhávání se od prsu, bojkot kojení a končí velmi často předčasným ukončením kojení.
Kolonizace kvasinkami
Dalším negativním vlivem šidítka je jeho častá kolonizace kvasinkami a bývá uváděn jako pravděpodobný zdroj kvasinkové infekce v dutině ústní dítěte a kvasinkové infekce na prsech matky. Šidítka jsou častým rezervoárem patogenu, kde se při nedostatečné hygieně snadno množí kvasinky, a i po přeléčení matky a dítěte se stávají zdrojem opakované infekce.
Další negativní vlivy šidítka na dítě
Nejznámějšími dopady používání šidítka u dítěte je vyšší pravděpodobnost otitidy včetně rekurentních otitid.
Dále vyšší riziko malokluzí, kde je používání šidítka a krmení z lahve nejčastějším faktorem, který je s malokluzí spojen, zatímco kojení poskytuje ochranný efekt (a to i kojení déle než 2 roky) a tento efekt je účinný i proti dalším nenutritivním zlozvykům „cucaní palce“, proto nelze tvrdit, že sání šidítka chrání před „cucáním palce“ ve vyšším věku, ale je tomu pravděpodobně naopak (dítě si na uklidňovaní šidítkem zvykne do té míry, že po odebrání šidítka rodičem se snaží uklidňovat na svém palci, případně jiných předmětech). Jako další negativní dopady jsou v různých vědeckých pracích uváděny nebezpečí spolknutí anebo vdechnuti části šidítka, zvýšení výskytu zubního kazu a spánkových poruch, zhoršené orofaciální dovednosti.
Obezita
Kojenci, kteří jsou krmeni lahví, mají o čtvrtinu větší pravděpodobnost, že budou obézní. Studie na téměř 30 000 dětí (COSI-Childhood Obesity Surveillance Initiative, 2019), největší svého druhu zjistila, že kojení mělo „ochranný“ účinek, což snížilo šanci skončit s váhovým problémem. Výzkum, který zahrnoval údaje ze 16 evropských zemí, zjistil, že děti, které dostanou směs mateřského mléka a umělé výživy, jsou o 12 % více obézní, než kdyby měly pouze mateřské mléko. A v některých zemích bylo riziko až o 90 % vyšší.