Jednou ze základních potřeb dítěte je výživa. Současná věda považuje přirozenou výživu mateřským mlékem za nejlepší. Dítě má právo na mateřské mléko jako jedinou potravu plně odpovídající jeho potřebám. Matka a dítě mají pak právo na odpovídající péči před porodem i po porodu včetně podmínek, které usnadňují kojení.

Právo dítěte na kojení je zakotveno v Úmluvě o právech dítěte, která u nás vstoupila v platnost v roce 1991, sbírka zákonů č. 104/1991, článek 24.

 

Kojení je programem vlády

Kojení je součástí našeho Národního programu podpory zdraví a součástí preventivních programů pro 21. století.

WHO/UNICEF doporučují výlučné kojení po dobu 6 měsíců a v kojení pokračovat s postupně zaváděným příkrmem do 2 roků věku dítěte i déle.

Vláda ČR i zdravotníci mají odpovědnost za dodržování Mezinárodního kodexu marketingu náhrad mateřského mléka a následných relevantních rezolucí valného shromáždění WHO.

Zdravotničtí pracovníci by se proto měli seznámit se svými odpovědnostmi vyplývajícími z tohoto kodexu.

Řada studií potvrzuje, že dobře propracovaná taktika na ochranu, prosazování a podporu kojení ve zdravotnických zařízeních, která přicházejí do styku s kojícím matkou a dítětem pozitivně ovlivňuje délku kojení.

Faktory, kterými zdravotníci nejvíce ovlivňují úspěch kojení shrnuje 10 kroků k úspěšnému kojení vydaných WHO/UNICEF.

WHO/UNICEF Baby Friendly Hospital Initiative (BFHI) označila nemocnice jako nejdůležitější článek v podpoře kojení (seznam BFHI porodnic v ČR).

 

Doporučení pro prenatální péči

Hlavní zásady

• informovat všechny těhotné ženy o výhodách a technice kojení,
• vytypovat faktory, které působí pozitivně nebo negativně na rozhodnutí budoucí matky kojit své dítě,
• věnovat pozornost prvorodičkám a ženám s předchozí špatnou zkušeností s kojením,
• vyšetřit prsy (příprava vpáčených bradavek na kojení pomoci formovačů bradavek),
• prenatální záznam o vyšetření prsou a problémech při kojení, který bude k dispozici po porodu na šestinedělí a obvodě, aby se mohla věnovat péče matkám, které s kojením měly problémy,
• odstranit doposud překonané způsoby péče o prsy (otužování bradavek, kartáčování, povytahování, dezinfekce, atd.),
• informace o výživě těhotné a kojící ženy a medikaci během porodu.

 

Doporučení pro porodnice a novorozenecká oddělení

Hlavní zásady

Sjednotit péči na všech úsecích péče o novorozence zavedením 10 kroků k úspěšnému kojení.

• umožnit matkám zahájit kojení do půl hodiny po porodu, kdy sekrece prolaktinu a oxytocinu a chuť dítěte sát je největší,
• kojení bez omezování délky a frekvence, nikoliv podle předem stanoveného časového harmonogramu,
• dokrmování jen v lékařsky indikovaných případech alternativním způsobem (lžičkou, šálkem, po sondě, po prstu) ne lahví,
• nepoužívat žádné náhražky, dudlíky a láhve, které interferují s kojením, kazí techniku kojení,
• praktikovat roomimg – in po celých 24 hodin,
• podporovat správnou techniku kojení,
• naučit matku jak udržet laktaci, když je oddělena od svého dítěte,
• umět řešit problémy s prsy (bolestivé nalití, ragády),
• odstříkávání mateřského mléka v případě problémů správnou technikou,
• podporovat kojení ve speciálních situacích (vícečetné porody, porod císařským řezem, novorozenci s nízkou porodní hmotností, s rozštěpem rtu nebo patra, nemocná matka…),
• nabídnout matkám pomoc při kojení po propuštění z porodnice (horká linka),
• nedovolit propagaci volných výrobků umělé kojenecké výživy, dudlíků a kojeneckých lahví, respektovat doporučení daná Mezinárodním kodexem marketingu náhrad mateřského mléka.

 

Doporučení pro praktické lékaře pro děti a dorost

Praktický lékař pro děti a dorost by měl znát zásady správné techniky kojení, umět řešit problémy při kojení a kojení podporovat.

Výlučné kojení do 6. měsíce věku a v kojení pokračovat s postupně převládajícím příkrmem až do 2 let věku dítěte a déle by se mělo stát normou a právem každého dítěte.

 

Hlavní zásady

• podporovat kojení bez omezování délky a frekvence,
• zpočátku dítě pije velmi často (12 – 15x za den), zhruba po 6ti týdnech se v kojení dostaví určitá pravidelnost,
• platí zásada – kojit tak často a tak dlouho, jak si dítě žádá,
• nejčastější příčinou odstavení dítěte je nedostatečná sebedůvěra matky, obavy z nedostatku mléka a předčasné zavedení umělé výživy,
• aby dítě vypilo dostatek zadního tučného mléka, doporučuje se po propuštění z porodnice kojit v průběhu jednoho kojení jen z jednoho prsu, dítě si samo určí zda to bude jeden či prsy dva,
• po kojení není nutné pravidelně odstříkávat, jen v případě přebytku mléka v prsou je odstříkávání dočasně na místě,
• odstříkání mléka musí být prováděno správnou technikou, kterou by matka měla znát již z porodnice, dává se přednost odstříkávání rukou před odsávačkou,
• znalosti o váhové křivce a růstových spurtech kojeného dítěte (kolem 3. a 6. týdne a 3. a 6. měsíce dítě rychleji roste ,což se projeví spíše na jeho délce než váze),
• váhová křivka kojeného dítěte nemusí mít trvale stoupající trend a váhový přírůstek není jediným ukazatelem prospívání dítěte, není také dobré srovnávat váhu nebo váhové přírůstky dětí mezi sebou, protože se liší,
  kojené dítě dosahuje někdy porodní váhy až ve 3 týdnech, ne do 8. dne, jak se traduje,
• dobře kojené dítě má 6-8 pomočených plen, první čtyři týdny 2-4 stolice denně s pozdější možnou několika denní absencí,
• méně pomočených plen, hnědá páchnoucí stolice s hlenem spolu s plochou váhovou křivkou a neklidem dítěte svědčí pro nedostatek mléka,
• tak často tradovaná zelená stolice sama o sobě není známkou nedostatku mléka,
  nesprávným a zbytečným postupem při řešení nedostatku mléka je podání umělé výživy jako prvního opatření,
• bezpečným způsobem jak tvorbu mléka opět zvýšit je častější přikládání k oběma prsům v průběhu jednoho kojení a zvláště časté kojení v noci, kdy sekrece hormonu prolaktinu je největší,
• nesledovat jen váhové přírůstky, ale i růst dítěte,
• řídit se růstovými percentilovými grafy (hmotnostně-výškový a délkový),
  odstranit staré praktiky nepříznivě zasahující do kojení (časové omezení délky kojení, časné zavádění příkrmu, dodržování Finkelsteinovy formule, kontrolní kojení, odstříkávání když to není nutné, dezinfekce bradavek),
• umět řešit problémy vzniklé při kojení (problémy s množstvím mléka, problémy s prsy…),
• kojící žena by měla dodržovat zásady správné výživy, není nutné zvyšovat kalorickou potřebu ani množství tekutin,
• ženy alergičky by měly dítě kojit co nejdéle s pozdějším zaváděním příkrmu,
  matka může kojit i v případě horečnatého onemocnění, kojení v průběhu onemocnění představuje naopak pro dítě významný zdroj vznikajících protilátek,
• existuje jen malá skupina léků, která je při kojení kontraindikována, běžná antibioitika, léky proti bolesti, teplotě dítě neohrozí,
• kojící žena by neměla kouřit a pít alkohol, pokud se cigarety nedovede vzdát, měla by kouřit do 5 cigaret za den a vždy až po kojení,
• kojení v průběhu dalšího těhotenství nepoškozuje matku, dítě ani plod.