Zavádění příkrmu


Doporučení pro ČR

Doporučené výživové praktiky pro ženy, kojence a malé děti založených na medicínských důkazech:

Časné zahájení kojení do 1 hodiny po porodu
Výlučné kojení po dobu 6 měsíců
Správně načasované zavádění výživově adekvátní a bezpečné komplementární výživy
Pokračování v kojení do 2 let věku či déle

Desatero Světové zdravotnické organizace pro výživu kojenců do 2 let

Správná výživa je klíčovým faktorem v průběhu celého vývoje dítěte, proto Světové zdravotnické shromáždění zahrnulo zlepšení výživy kojenců a malých dětí mezi globální priority pro dětské zdraví v 21. století. Světová zdravotnická organizace pak shrnula hlavní principy výživy dětí ve věku do dvou let do následujících deseti bodů:

1. Kojte dítě výlučně od narození do 6. měsíce věku. Po ukončeném 6. měsíci věku začněte zavádět příkrm a pokračujte v kojení.

Výlučné kojení, to znamená nepodávání žádných jiných tekutin ani potravy kromě mateřského mléka, je jediné, co zdravé prospívající miminko potřebuje do 6 měsíců.
Předčasné podávání jiných tekutin než mateřské mléko a příkrmu nemá výhody, právě naopak. Dítě méně saje, proto se mateřského mléka se začne tvořit méně, takže rychle přestane stačit potřebě a dítě je ochuzeno o nejlepší potravu, kterou může mít.
Dítě roste a vyvíjí se, a když je mu přibližně 6 měsíců, samotné mateřské mléko již pomalu přestává stačit – postupně dítě potřebuje více energie a některých živin. V této době se již také dobře připraveno začít se postupně učit přijímat i jiné potraviny než jen mateřské mléko: dobře ovládá pohyby hlavou, sedí s oporou, dokáže sousto posouvat a polykat.
Dříve než v šesti měsících začněte podávat příkrm pouze pokud jsou dítěti alespoň 4 měsíce a je často kojeno, ale je hladové brzy po kojení nebo nepřibývá dobře na váze.

2. Pokračujte v častém kojení podle potřeby dítěte do 2 roku věku dítěte nebo i déle.

V počátečním období podávání příkrmu bude dítě potřebovat kojit stejně často a dlouho jako v období výlučného kojení – dítě se teprve učí jíst lžičkou a mateřské mléko zůstává jeho hlavním zdrojem tekutin, živin a energie. Později, když dítě dostává příkrm častěji a ve větším množství, už nemusí chtít kojit stejně často a dlouho jako při výlučném kojení, ale mateřské mléko stále zůstává důležitou součástí stravy.

3. Když krmíte dítě, buďte vnímavá.

Nejdřív krmte dítě sama lžičkou, později mu pomáhejte aby se naučilo jíst samostatně.
Kojenci může nějaký čas trvat než se naučí jak požívat rty k sebrání potravy ze lžičky a jak ji posunout dozadu do úst, aby ji mohlo spolknout. Část jídla může stéci po bradičce nebo jí může dítě vyplivnout, to ale neznamená, že dítěti jídlo nechutná. Mezi 9. a 12. měsícem se už dítě učí jíst samo, ale stále potřebuje vaši aktivní pomoc – jinak by se dosud dostatečně nenajedlo.
Jistě nenecháte své dítě plakat hlady, ale buďte také vnímavá k náznakům sytosti: dítě k jídlu povzbuzujte, ale nenuťte. Krmte dítě pomalu a trpělivě. Pokud dítě příkrm opakovaně odmítá, zkoušejte různé kombinace potravin, různé chuti a konsistence (kašovitý pokrm, různé kousky) a zkuste různé způsoby povzbuzování dítěte.
Pokud dítě snadno ztratí o jídlo zájem, krmte je v klidném prostředí, kde ho nic nevyrušuje.
Nezapomeňte, že doba krmení je také dobou učení a lásky: mluvte na dítě během jídla a nezapomeňte na kontakt z očí do očí.

4. Nezapomeňte na bezpečnou přípravu a skladování dětské stravy.

Před přípravou jídla a krmením dítěte umyjte ruce sobě i dítěti. Skladujte jídlo správně a podávejte ho ihned po připravení.
K přípravě a servírování používejte čisté, pečlivě umyté nádobí a lžičky. Nepoužívejte kojenecké lahve, protože se špatně uchovávají čisté.

5. Podávejte potřebné množství doplňkové stravy.

V šesti měsících věku dítěte začněte podávat malé množství jídla a zvyšujte množství, tak jak si dítě postupně na něj zvyká a jak roste. Současně nepřestávejte s častým kojením.

6. Postupně zvyšujte konzistenci stravy

V 6. měsíci věku může dítě jíst kašovitou stravu a polotuhé potraviny.
Do 8. měsíce věku se většina dětí naučí jíst potraviny, které si rukou dokáží samy dát do úst.
Ve 12. měsíci je většina dětí schopna jíst stejnou stravu jako rodina. Vyhněte se ale potravinám, které mohou způsobit, že se dítě začne dusit (například oříšky nebo zrnka vína které uvíznou v průdušnici).

7. Postupně zvyšujte počet denních jídel

V 6ti měsících začněte podávat 1- 2 lžičky příkrmu denně. Na počátku dítěti ještě stačí mateřské mléko a cílem je, aby se naučilo jíst ze lžičky kašovitou potravu. Později závisí počet denních jídel na množství příkrmu, který sní při jednom jídle. Obvykle jsou potřebná 2-3 jídla denně v 6-8 měsících a 3-4 denně v 9-11měsících. Roční a starší dítě by mělo dostávat 3 hlavní jídla a mezi nimi jednu až dvě svačinky. Jako svačinky podávejte potraviny, které dítě dovede uchopit a sníst samo.
Pokud dítě sní při jednom jídle málo nebo není již kojeno, může potřebovat krmit častěji.

8. Začněte podávat jednu potravinu a postupně přidávejte různé druhy potravin

Jako první příkrm nabídněte pyré z jednoho druhu zeleniny (např. mrkev) nebo ovoce (např. banán). Jakmile se dítě naučí krmení lžičkou, přidávejte nové potraviny, aby mělo co nejpestřejší stravu. Pestrost potravy totiž zaručí, že dítě dostane dostatek všech potřebných živin.
Maso, drůbež, ryby nebo vejce by mělo dítě dostávat denně nebo tak často, jak je to možné. Ovoce a zeleninu podávejte denně. Nebojte se tuku. Pro děti do dvou let není vhodné vybírat nízkotučné potraviny.
Nedávejte dětem tekutiny s nízkým obsahem živin jako je čaj nebo naopak slazené nápoje, které obsahují jen cukr bez jiných živin a nepodávejte více než jednu sklenici džusu denně, abyste jím nenahrazovala výživnější potraviny.

9. Používání vitamínů a minerálů

Podávejte vitamin D v dávce 400 I.U. denně během celého prvního roku života a během zimních měsíců v druhém roce života.
Jiné vitaminy nebo minerály podávejte jen po poradě dětským lékařem.

10. Krmení během nemoci a po ní

Když je dítě nemocné, často ztrácí chuť k jídlu, proto kojte častěji, nabízejte častěji příkrm, nabízejte měkká, různorodá, lákavá a oblíbená jídla a povzbuzujte dítě k jídlu.
Po uzdravení podávejte dítěti jídlo častěji než obvykle a povzbuzujte ho, aby více jedlo.

Kdy začít podávat potraviny obsahující lepek

Lepek je součástí bílkoviny pšenice, žita, ječmene a podle některých kritérií (obsah frakcí lepku) i ovsa. Vyskytuje se tedy v potravinách z nich vyrobených a v potravinách, do kterých se mouka z některé z těchto obilovin přidává třeba jen v malém množství.

Celiakie je vrozená nesnášenlivost lepku, která vede při jeho konzumaci k poškození sliznice tenkého střeva. Její výskyt se v ČR odhaduje na 1: 250-300 obyvatel. Častěji se vyskytuje u děvčat a žen. U kojenců se krátce po prvním setkání s lepkem může vyvinout chronický průjem a neprospívání (5 % z celkového množství případů, které se projeví v dětském věku). K projevům onemocnění může ale dojít i kdykoliv později a kromě různých známek poruchy trávicího traktu to může být i celá řada jiných, méně nápadných příznaků, např. opožděný nástup puberty, únava, bolesti hlavy, bolesti kostí a kloubů, vypadávání vlasů, kožní vyrážka nebo anémie nereagující na běžnou léčbu. Jedinou možnou léčbou celiakie je celoživotní dodržování bezlepkové diety.
Dlouhou dobu se doporučovalo zahájit podávání potravin obsahujících lepek po 6. měsíci věku, protože bylo známo, že jejich časné podání vede u některých kojenců s vrozenou nesnášenlivostí lepku k rozvoji těžkých forem celiakie. V nedávné době se v souvislosti s novými studiemi objevily další informace o tom, kdy a jak začít podávat potraviny obsahující lepek.

Nové studie shrnula v roce 2008 Evropská společnost pro dětskou gastroenterologii, hepatologii a výživu (ESPGHAN): Zahájení podávání malých množství lepku v období, kdy je dítě dosud kojeno a prodloužení doby kojení významně snižuje riziko rozvoje celiakie. Dosud ale není jasné, jestli kojení pouze oddaluje vznik příznaků nebo poskytuje trvalou ochranu proti tomuto onemocnění. Podání lepku před ukončeným 4. měsícem věku, ale také později než po ukončeném 7. měsíci věku a podání velkého počátečního množství lepku zvyšují riziko časného rozvoje onemocnění.
Na základě dostupných dat považuje komise ESPGHAN za rozumné vyvarovat se jak časného (méně než ukončené 4 měsíce věku) tak pozdního (ukončených 7 měsíců a více) podávání potravin obsahujících lepek a zavádět malá množství lepku postupně v době dokud je dítě kojené.

Na doporučení kojit výlučně do ukončeného 6. měsíce a pokračovat do dvou let nebo déle se tím nic nemění. Poté, kdy dítě dovrší 6 měsíců věku, začněte s podáváním příkrmu podle běžných doporučení (nejdřív zeleninový, pak ovocný příkrm) a než dovrší věk 7 měsíců začněte také podávat nejprve malé množství potravin, které obsahují lepek (obilné kaše neoznačené jako bezlepkové, lžička jíšky přidaná k zeleninovému příkrmu).

Malé množství bylo ve studii, o kterou se doporučení opírá, definováno jako méně než 7 gramů mouky při prvním podání lepku a 16 g/den za 14 dní po prvním podání. Jedna zarovnaná lžička krupice váží asi 3 gramy. Na kojeneckých kaších bývá uveden obsah mouky (respektive krupice) v suché kaši a množství, které je potřebné na přípravu jedné porce. Například jedna z prodávaných mléčných kaší obsahuje 40 % mouky (40 g na 100 suché směsi). Na jednu porci se používá 45 g suché kaše. Jedna dávka tedy obsahuje 45 x 0,4 = 18 g mouky. Třetina této dávky je ještě „malé množství“ lepku pro první podání.

 

Laktační liga, 2014