Použití mateřského mléka během transplantace kostní dřeně u dětí

Použití mateřského mléka (MM) ovlivňuje střevní mikrobiom a je spojeno s redukcí zánětlivých reakcí i reakcí štěpu proti hostiteli u dětí mladších pěti let, které podstoupily transplantaci hematopoetických kmenových buněk.

MM je prvním probiotickou stravou a je známo, jak je mikrobiom změněn při GVHD (graft-versus-host disease – reakce štěpu proti hostiteli).

66% dětí do věku pěti let dostalo MM a zbývajících 33% bylo krmeno standardní formulí. Zdravotníci z dětské kliniky Cincinnati chtěli zjistili, zda existují nějaké rozdíly ve výsledcích transplantace, konkrétně akutní GVHD. MM mléko z banky se začalo podávat 3 dny před transplantací a pokračovala se v jeho podávání do 14 dnů po transplantaci. Děti, které dostávaly MM z banky měly snížené cytokiny včetně IL-6 ( P = .04), IL-8 ( P = .04), IL-10 ( P = .004), IFNg ( P = ( P = 0,8) ve srovnání s kontrolami.

Došlo také k redukci zánětlivých cytokinů, snížením reg 3alfa – markeru střevního poškození – a aktivací T-buněk, které byly nižší u dětí, které dostávaly mateřské mléko. Lékaři neočekávali, že by mateřské mléko mohlo mít vliv i na změněný intestinálního mikrobiomu. Děti s MM vykazovala pokles u Streptococcus spp. 14 dní po transplantaci ve srovnání s kontrolami ( P = 0,04). Děti na MM rovněž vykazovaly méně infekcí krve.

 

Také v časopise Breastfeeding medicice 2018, Stella M. Davies publikovala článek na toto téma. U GVHD způsobuje poškození epiteliálních buněk ztrátu epiteliální bariérové ​​funkce a následnou produkci prozánětlivých cytokinů, které vyvolávají aktivaci T buněk odvozených od dárce. Akutní GVHD může postihnout kůži, oči, střevo (tlusté střevo a horní část gastrointestinálního traktu) a játra.

Závažná GVHD střeva má za následek infekci, zejména ze střevních organismů, které se dostávají do krve, a je hlavním důvodem, proč děti zemřou po transplantaci kostní dřeně. Nedávné údaje naznačují, že dochází k postupné ztrátě střevní mikrobiální diverzity, která je spojena s použitím antibiotické terapie po transplantaci kostní dřeně.  Studie provedená u 42 dětí podstupujících transplantaci zjistila, že hladiny mastných kyselin s krátkým řetězcem (SCFA) se střevě postupně klesaly během 2 týdnů po transplantaci.

Snížení hladin střevního butyrátu koreluje se ztrátou butyrátu, což produkuje bakterie ve střevní mikroflóře. Nižší hladiny SCFA po transplantaci kostní dřeně mohou umožnit expanzi Enterobacteriaceae, které mohou přispět k rozvoji GVHD. Na podporu této skutečnosti byly u dětí s GVHD po transplantaci pozorovány snížené hladiny střevních SCFA, což naznačuje přímou vazbu mezi GVHD a střevní mikroflórou.

MM podané po transplantaci mohlo být použito k modifikaci mikrobiomu a snížení výskytu GVHD u dětí po transplantaci kostní dřeně. Výsledky malé pilotní studie u dětí ve věku 6 až 40 měsíců prokázaly, že darované mléko bylo dobře tolerováno a spojeno se snížením hladin interleukinu (IL-2) receptoru (sIL-2r), což je zánětlivý marker.

Ve spolupráci s firmou Prolactou byla provedena větší randomizovaná studie u dětí ve věku <5 let podstupujících transplantaci ( N  = 28). Pacienti dostávali buď mléko dárce, nebo vlastní mléko matky ( n  = 24), nebo obdržely konvenční formuli ( n  = 4). Incidence GVHD byla významně nižší u pacientů, kteří dostávali lidské mléko, než u kontrolních vzorků, výskyt bakteriémie byl také významně nižší u pacientů, kteří dostávali MM (12,5% oproti 50%, p  = 0,14).