AGENDA 2030

AGENDA 2030

Kojení-významný faktor AGENDY 2030

 

Kojení poskytuje dětem nejlepší možný start do života, je jednou z ekonomicky nejúčinnějších investic, které mohou země udělat v oblasti zdraví svých dětí a matek a budoucího zdraví svých ekonomik a společnosti.

Přijetí a posílení důležitých strategií na podporu kojení, které jsou už k dispozici a je prokázáno, že vedou ke zlepšení kojení (Baby Friendly Hospital Initiative – BFHI, která je součástí Globální strategie výživy kojenců a malých dětí (2002) (1,2), vzdělávaní zdravotníků i laiku, laktační poradenství, přijetí a právní ošetření Mezinárodního kodexu marketingu náhrad mateřského mléka (1981) (3) a ochrana v době mateřství.

Poskytování zvýšené podpory a informací o kojení umožní ženám dělat to nejlepší pro sebe, své děti a jejich rodiny a prostřednictvím kojení podporovat veřejné zdraví.

Podporou kojení je možné dosáhnout všech 17 Cílů udržitelného rozvoje (Suistainable Development Goals – SDGs), což je program rozvoje navržený WHO na roky 2015-2030 přijatý v září na summitu WHO v rámci tzv. Agendy 2030 „Přeměna našeho světa“. Agenda 2030 a jejích 17 cílů udržitelného rozvoje jsou všeobecné a platí pro všechny země na všech stupních rozvoje, vyžaduje angažovanost a sdílenou odpovědnost. Kojení je spojeno s lepší výživou, zdravím, vzděláním, snižováním nerovností, přispívá k dosažení prosperity a udržitelnější budoucnosti lidí a planety, což přispívá k hlavním cílům Agendy pro udržitelný rozvoj do roku 2030 (4). Vláda ČR přijala Agendu 2030 v dubnu 2017 a má 6 okruhů, kde zatím téma kojení chybí, přestože všech 17 Cílů udržitelného rozvoje má souvislost s kojením.

Valné shromáždění WHO poukázalo na důležitou úlohu kojení v plnění 17 Cílů udržitelného rozvoje (2017):

Cíl 1: Skončit s chudobou. Kojení šetří finanční zdroje rodiny vynakládané na umělou výživu a léčbu častěji nemocných dětí i matek. Zatímco v roce 1987 za umělou výživu utratili rodiče 2 miliardy US dolarů, v roce 2014 to bylo 44,8 miliard a do roku 2019 se očekává nárůst na 70,6 miliard USD.  V ČR 100 000 dětí do 6 let (17-20 %) žije v chudobě.

Cíl 2: Vymýtit hlad, zlepšit výživu. Mateřské mléko je nejlépe definovaná enterální výživa, vysoce kvalitní a nezávadná, která poskytuje všechny potřebné živiny v prvních 6 měsících života. I po tomto období je mateřské mléko spolu s nemléčným příkrmem stále významným zdrojem výživy a ochranných látek.

Cíl 3: Zdraví a kvalitní život. Kojení snižuje úmrtnost a nemocnost. Děti, které jsou kojené po delší dobu, mají nižší výskyt infekčních onemocnění a úmrtí včetně syndromu náhlého úmrtí než děti, které jsou kojené krátce nebo nejsou kojeny vůbec. Delší období kojení souvisí se snížením rizika nadváhy nebo obezity, cukrovky.  Kojení může rovněž zabránit úmrtí 20 000 žen ročně na rakovinu prsu, snižuje recidivu karcinomu prsu o 36 %, je spojeno s redukcí rizika vzniku diabetu, snižuje o 56 % konverzi těhotenské cukrovky na diabetes 2 typu a snižuje počet onemocnění rakovinou vaječníků. Zejména u nedonošených dětí kojení či krmení mateřským mlékem snižuje výskyt nekrotizující enterokolitidy o 77 %, snižuje výskyt nozokomiálních infekcí, chronických plicních onemocnění a retinopatií.

Cíl 4: Kvalita vzdělání. Kojení je spojeno s nárůstem IQ o 3 až 4 body u kojených dětí, u nedonošených o 6-8 bodů. Vyšší kognitivní schopnosti můžou vést k lepším výsledkům v učení, k vyššímu vzdělání a k lepšímu uplatnění v životě. Kojení je důležitým prvkem komplexního rozvoje a péče v raném dětství, což je specifický cíl pro cíl č. 4. Náklady na nižší kognitivní schopnosti spojené s nedostatečným kojením činí zhruba 300 miliard dolarů ročně – 0,49 % HDP.

Cíl 5: Rovnost mužů a žen. Dosáhnout genderové rovnosti a posílit postavení všech žen. V 46 zemích mají ženy více než 30 % zastoupení v parlamentu proti 18 % v ČR.

Cíl 8,10: Propagovat ekonomický růst a snížit nerovnosti. Kojení je efektivní způsob, jak zvýšit lidský kapitál a podněcovat hospodářský růst. Šetří náklady na zdravotní péči každý rok výrazným snížením hospitalizací v částce miliard dolarů. Kojení je spojeno s otázkami rovnosti, včetně rodičovství a zaměstnání. Podpora v mateřství, podpora v zaměstnání zvyšují kojení o 30 %. Kojení posiluje ženy v reprodukční autonomii.

Cíl 6, 7,12-15: Zajistit pitnou vodu, kanalizaci a hygienu, udržitelnou spotřebu a výrobu, zvýšit odolnost klimatu, chránit a udržitelně využívat oceány a suchozemské ekosystémy.

 

• Kojení nevyžaduje k přípravě vodu, vodní stopa je nulová. Výroba a zpracování 1 kg sušeného mléka spotřebuje 4700 l vody a další voda je potřebná na rozpuštění prášku na tekutinu a mytí lahví, dudlíků a pomůcek potřebných k přípravě umělé výživy. Farmy, čistění výrobních ploch potřebují vodu, stejně jako plantáže olejových palem na rozdíl od kojení, které nečerpá podzemní vodu.

 

• Mateřské mléko nevyžaduje žádné palivo pro ohřívání ani chlazení – má vždy správnou teplotu při konzumaci.
• Uhlíková stopa umělé výživy je obrovská: výroba a zpracování mléka na 1 kg sušeného mléka vyprodukuje 21,8 kg ekv. CO₂ skleníkových plynů.
• Uhlíková a vodní stopa mateřského mléka je nulová.
• Mateřské mléko je nejekologičtější pokrm, nečerpá přírodní zdroje, nezatěžuje životní prostředí, nulová vodní a uhlíková stopa.

 

Cíl 16, 17: Silné instituce, oživit globální partnerství pro udržitelný rozvoj.

Podpora kojení vyžaduje zapojení vlády, funkční zdravotní systém a sociální politiku včetně financování. Podpora kojení je společnou kolektivní zodpovědností.

Zpráva WHO, UNICEF a Globální sdružení pro kojení (2017) udává, že ze 140 milionů narozených dětí v roce 2015 z nich 77 milionů čeká příliš dlouho na první přiložení. Celosvětově pouze 45 % dětí je přiloženo do 1 hodiny, přestože je zdokumentováno, že zlepšuje počty výlučně kojených dětí a délku kojení. (5). Pouze 43 % dětí mladších 6 měsíců je výlučně kojeno a jen 23 zemí má počty výlučně kojených dětí nad 60 %. Evropský region má jeden z nejnižších průměrných podílů výlučně kojených dětí v 6 měsících na světě (13 %), celkem kojených 36 % (6). Tyto statistiky jsou alarmující. Cílem Zdraví 2020 je, aby v roce 2025 bylo v 6 měsících výlučně kojeno 50 % dětí a 70 % do roku 2030. Také ČR nesplňuje stanovené cíle. Při propuštění z porodnice  kojeno 95,4 % dětí, z toho výlučně 72,3 % (od roku 2020 nová definice výlučného kojení= od narození do propuštění jen MM) , v 6 měsících je výlučně kojeno pouze 13,6 %, celkem 36,9 %, ve 12 měsících 15 % dětí. Nízký podíl dětí kojených ve věku 6 a 12 měsíců naznačuje, že mnoho matek nepokračuje podle doporučení, což svědčí o nedostatečné podpoře zdravotního a sociálního systému. Výborem pro práva dítěte je ČR opakovaně kritizována za klesající počty výlučně kojených dětí, minimální podporu BFHI na vládní úrovni, nepřijetí Mezinárodního kodexu marketingu náhrad mateřského mléka a neřešení nerovností v mateřství, kdy matky studentky a podnikatelky nedostávají mateřský příspěvek ale rovnou rodičovský a musí si povinně vybrat finančně méně výhodnou 4letou variantu rodičovské dovolené, což se od roku 2018 změnilo na 3letou.

Existuje mnoho překážek, které přispívají k nízké míře kojení, jako jsou sociální normy, malá sebeúčinnost žen při kojení, nedostatečná sociální podpora rodiny a komunity, malá podpora od zdravotníků, nadbytečná administrativa, nedostatek zdravotnických pracovníků, nedostatek poradenství a podpory žen, nedostatečná legislativa v době mateřství a neregulované a nevhodné marketingové aktivity výrobců umělé výživy, dudlíků a lahví.

Úspěšné kojení není jen individuální odpovědností matky, podpora kojení je kolektivní společenskou odpovědností vyžadující podporu vlády, zdravotnického systému, rodiny, komunity, pracoviště a finanční investice.  Globální investice do podpory kojení jsou příliš nízké, proto děti a matky na celém světě nedosáhly svých cílů, aby jejich děti byly výlučně kojeny 6 měsíců a s příkrmem 2 roky i déle podle doporučení WHO, MZČR. Přestože matky plánovaly kojit, kvůli nedostatku investic do kojení svých cílů nedosahují (5). Potřebné intervence, politiky a programy podpory kojení existují a jejich efekt je prověřen, přesto se v praxi nedodržují.

Sociologové a ekonomové teprve nedávno začali studovat kojení jako výsledek společenských a politických procesů jak v sociálním státě, tak ve veřejném zdraví.

Co podporuje nebo omezuje kojení v různých národních podmínkách, šetřila studie, která srovnávala 18 ekonomicky nejvyspělejších zemí OECD, kde se iniciace kojení pohybuje od 44 % do 99 % (7). Tento široký rozsah vyvolává otázky o tom, co podporuje nebo omezuje kojení v různých národních podmínkách. Studie potvrdila, že je to zdravotní systém a sociální politika, chybné politiky a nerovná podpora v rámci systému zdravotní péče, vysvětlující variabilitu v kojení mezi 18 zeměmi OECD. Země, které mají více BFHI nemocnic (nemocnice dodržujících 10 kroků k úspěšnému kojení), více žen v parlamentu, méně císařských řezů, více příležitostí pracovat na částečný úvazek, vyšší mateřský příspěvek mají lepší iniciaci i délku kojení (7).

Ve skandinávských zemích je podpoře kojení věnovaná velká pozornost a slouží jako vzor ostatním. Tyto země mají podle studie OECD vysoké procento žen v parlamentu (37,5- 45,3 %, ČR 18 %), nízký počet císařských řezů (16,3-21,4 %, ČR 25 %), téměř všechny porodnice jsou BFHI (98-100 %, ČR 70 %), mateřský příspěvek (90-100 %, ČR 70 %), více příležitostí pracovat na částečný úvazek (ČR 9 %, 32 %), mají vysokou iniciaci kojení (98-99 %), ČR 95,4 (2021. I ve Švédsku však počty výlučně kojených dětí do 6 měsíců klesají-10 % v roce 2019.

Je prokázáno, že komplexní podpora kojení od vlády, která probíhá od roku 2011 v USA, má minimální dopad na pojistné a současně vede ke zvyšování počtu kojených dětí (8). Vláda USA zařadila podporu kojení do programů boje s obezitou a dalšími nepřenosnými nemocemi, zejména s rakovinou prsu.

Podpora kojení vyžaduje politické odhodlání, finanční investice a efektivní koordinovanou činnost na národní úrovni, abychom zjistili, že v celé zemi jsou podniknuty strategické kroky, aby se kojení dostalo na novou úroveň prostřednictvím rozšíření programů na ochranu, podporu a prosazování kojení. Kojení není jen otázkou zdraví, je to otázka lidského kapitálu.  Když neinvestujeme do kojení, zaplatíme dvojnásobnou cenu: ve ztracených životech a ve ztracených příležitostech.

Literatura

1. Global strategy for Infant and Young Child feeding, 2002
2. Standardní praktické pokyny pro kojení v ČR. A.Mydlilová, 2015
3. International Code of Marketing of Breastfeeding Substirutes, 1981, 2015
4. Breastfeeding: A Key to Sustainable Development, 2017
5. Babies and mothers worldwide by lack of investement in breastfeeding, WHO 2017
6. Breastfeeding practices and policies in WHO European Region member States. Public health Nutrition, 19 (4), 753-764, 2016
7. The effect of family policies and public health initiatives on breastfeeding initiationamong 18 high-income countries: aqualitative comparative analysis researchdesign. Lubold, Lubold International Breastfeeding Journal (2017) 12:34
8. CDC-The Surgeon Generaĺs Call to Action to Support Breastfeeding (2011-2017).