Kojení.cz

Kojení je právem dítěte i matky. Vážíme si každé maminky.

Novinky

Studie N-Forte

Studie na extrémně předčasně narozených dětech poskytuje důležité zdravotnické znalosti

Děti narozené extrémně předčasně potřebují získat obohacení jako přídavek do mateřského mléka. Je ale v případě rizika závažných komplikací u dětí rozdíl, zda je obohacení vyrobeno z mateřského mléka nebo kravského mléka? To bylo zkoumáno velkou klinickou studií vedenou z Linköpingu ve Švédku na 24 novorozeneckých odděleních ve Švédsku.

Děti narozené extrémně předčasně, mezi 22. a 27. týdnem těhotenství, patří mezi nejzranitelnější pacienty ve zdravotnictví. Riziko závažných komplikací je velmi vysoké. Téměř každé čtvrté extrémně předčasně narozené dítě zemře před dosažením jednoho roku.

Existuje silná podpora výzkumu pro podávání mateřského mléka těmto dětem spíše než umělé výživy vyrobené z kravského mléka. Je známo, že umělá výživa na bázi kravského mléka u nich zvyšuje riziko, že budou mít například těžký střevní zánět (NEC) nebo sepsi (závažná infekce přenášená krví).

Ve Švédsku dostávají všechny extrémně předčasně narozené děti MM od své matky nebo darované mateřské mléko. Navzdory tomu téměř jedno z deseti dětí onemocní těžkým zánětem střeva zvaným nekrotizující enterokolitida.  Nejméně tři z deseti dětí zemřou a ty, které přežijí, mají potom často neurologické problémy.

Neobvyklé studium

Historicky bylo provedeno velmi málo studií na extrémně předčasně narozených dětech, kde byly léčby navzájem srovnávány. Proto existuje velká potřeba klinických studií, které mohou poskytnout vědeckou podporu pro to, jak by se s těmito dětmi mělo zacházet, aby měly lepší šance na přežití a dobrý život.

V některých zemích, jako je Švédsko, jsou kojenci krmeni výhradně buď mateřským mlékem své matky, nebo darovaným mateřským mlékem. Aby však extrémně nedonošené děti rostly co nejlépe, potřebují více výživy, než obsahuje MM. Proto se MM doplňuje o bílkoviny navíc, tzv. fortifikace/ obohacení.

Fortifikátory byly dříve vyrobeno z kravského mléka. Objevila se ale podezření, že obohacení na bázi kravského mléka zvyšuje riziko závažných komplikací. Dnes existuje obohacování, které je založeno na darovaném MM a které se začalo využívat ve zdravotnictví. Velkou otázkou je, zda může snížit riziko onemocnění u extrémně předčasně narozených dětí.

Netrpělivě očekávané výsledky

Současná studie nazvaná N-Forte (severská studie o obohacení MM u extrémně předčasně narozených dětí) je největší, která byla provedena, aby hledala odpovědi na tuto otázku. Neonatologové a další, kteří se o tato křehká miminka starají, netrpělivě očekávali výsledky. Výzkumníci došli k závěru, že nezáleží na tom, zda extrémně předčasně narozené děti dostávají obohacení vyrobené z kravského mléka nebo vyrobené z darovaného mateřského mléka.

Přestože studie naznačuje, že mezi oběma možnostmi nebyl žádný rozdíl, její výsledky mohou být užitečné. Odhaduje se, že výrobek na bázi MM stojí více než 100 000 SEK na dítě, což by odpovídalo přibližně 40 milionům SEK, pokud by se měl výrobek používat ve švédské zdravotní péči.

Na jednu stranu byli výzkumníci zklamáni, že jsme nenašli pozitivní efekt obohacení na bázi MM. Na druhou stranu je to rozsáhlá a dobře zpracovaná studie a nyní můžeme s velkou jistotou říci, že u této skupiny pacientů nemá efekt. I to je důležitá znalost, abychom neinvestovali do drahých produktů, které nemají požadovaný efekt.

Studie N-Forte zahrnovala 228 extrémně předčasně narozených dětí, náhodně rozdělených do dvou stejně velkých skupin, které dostávaly obohacené mléko vyrobené z MM a kravského mléka. Vědci zkoumali, zda se obě skupiny liší ve výskytu nekrotizující enterokolitidy, sepse a úmrtí. Z dětí léčených obohacením na bázi MM mělo tyto komplikace 35,7 %, zatímco odpovídající podíl byl 34,5 % ve skupině užívající obohacení na bázi kravského mléka, což znamená, že mezi skupinami nebyl žádný rozdíl.

Výsledky studie jsou v souladu s menší studií z Kanady publikovanou v roce 2018. V této studii také vědci neviděli žádný rozdíl mezi dvěma typy obohacení nekrotizující enterokolitidy a těžkou sepsí.

Studie byla provedena na 24 novorozeneckých odděleních ve Švédsku.
Článek: 

Účinek fortifikace na bázi lidského mléka u extrémně předčasně narozených dětí krmených výhradně mateřským mlékem: randomizovaná kontrolovaná studie , Georg Bach Jensen, Magnus Domellöf, Fredrik Ahlsson, Anders Elfvin, Lars Navér a Thomas Abrahamsson, (2023), eClinicalMedicine , publikovaná online 2. ledna 2024, doi: 10.1016/j.eclinm.2023.102375