Prenatální expozice alkoholu a vliv na mozkové funkce dětí a užívání návykových látek v dospělosti

Pití alkoholu v těhotenství je dlouhodobě diskutovaným tématem, zejména kvůli jeho potenciálnímu negativnímu vlivů na vývoj dítěte. Výzkum provedený Evropskou longitudinální studií těhotenství a dětství (European Longitudinal Study of Pregnancy and Childhood ELSPAC) a následná neurozobrazovací studie Health Brain Age (HBA) přinesly nové důkazy naznačující, že i mírné pití během těhotenství může mít dlouhodobé důsledky na vývoj mozku dítěte a fungovat i v dospělosti. Informace týkající se konzumace alkoholu před početím a v polovině těhotenství poskytly matky účastnic studie ELSPAC na počátku 90. let. Jejich děti pak byly dalších 30 let sledovány a ve věku 28–30 let.

Výsledky tohoto výzkumu potvrzují, že neexistuje bezpečná hladina pití alkoholu během těhotenství. I mírné pití může mít dlouhodobé účinky na mozkové funkce u dětí a zvýšit riziko užívání návykových látek v dospělosti. Tato zjištění podtrhují potřebu informovat veřejnost o rizicích spojených s pitím alkoholu během těhotenství a podporovat úplnou abstinenci v tomto kritickém období.

Studie byla publikována v časopise Psychiatry 2024, https://www.nature.com/articles/s41398-024-02941-9

Marečková, K., Mareček, R., Andrýsková, L. et al. Prenatální expozice alkoholu a její vliv na zpracování odměn a užívání návykových látek v dospělosti. Psychiatry 14 , 220 (2024). https://doi.org/10.1038/s41398-024-02941-9

Prenatální expozice alkoholu a změny v mozku

https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC11221367/

Převážná část studií spojuje prematuritu a prenatální vystavení alkoholu změněným neurovývojovým procesům a suboptimálním akademickým výsledkům. 

Prenatální expozice alkoholu (PAE) byly ještě výraznější a konzistentnější. Mezi studiemi, které používaly dMRI ke zkoumání dopadů prenatální expozice alkoholu (PAE) na mikrostrukturu mozku, se objevilo několik témat. Studie poskytly konvergující důkazy o souvislosti mezi PAE a rozšířenými změnami v mikrostruktuře bílé hmoty, konkrétně snížení při frakční anizotropii napříč několika hlavními svazky, včetně horního podélného fasciculu, dolního frontálníhoí okcipitální fasciculu a   horního parietálního laloku. Tato zjištění jsou v souladu s předchozí literaturou a podporují názor, že poškození integrity bílé hmoty je konzistentním zjištěním u jedinců s PAE, stejně jako výzkum na zvířecích modelech, což ukazuje, že PAE má účinky na integritu bílé hmoty v mozku a kognitivními deficity.

 Zdá se tedy, že PAE má škodlivé účinky v celém mozku, jak bylo pozorováno na zvířecích modelech PAE 

Podobně další studie PAE poskytují důkazy o regionální specifičnosti těchto strukturálních změn a spojují je s charakteristickými kognitivními deficity u postižených dětí. Miles, 2021 uvedli, že snížení objemu levého IPS, oblasti zapojené do numerického a matematického zpracování, odpovídalo deficitům v aritmetických dovednostech běžně pozorovaných dětí s PAE. Takovou regionální specifičnost také pozorovali Glass, 2017, kteří identifikovali zřetelné vztahy mezi povrchem různých parietálních a temporálních oblastí a akademickým výkonem u kontrol, vztahy, které u dětí s těžkou PAE nápadně chyběly.

Za zmínku stojí i další studie, které uvádějí srovnatelné trajektorie vývoje mozku mezi dětmi s PAE a kontrolami, s jednou významnou výjimkou: růst v příčné temporální oblasti, který byl u dětí s PAE výrazně pomalejší. Tato odchylka v rychlosti růstu naznačuje, že určité oblasti mozku mohou být zvláště citlivé na účinky PAE. A konečně, zatímco vyšší socioekonomický status byl spojen se zlepšeným vývojem mozku a akademickými výsledky v obecné populaci, zdá se, že účinky PAE jsou vůči takovému obohacení prostředí odolné. To podtrhuje závažnost a přetrvávání účinků PAE a zdůrazňuje význam primární prevence ke snížení PAE. Pozorovaný vztah mezi narušenou funkční konektivitou a zhoršeným výkonem v matematickém uvažování a úkolech zaměřených na pozornost přispívá k rostoucímu počtu výzkumů spojujících aberantní mozkovou konektivitu u PAE s kognitivními a akademickými deficity.

Front Psychol., 2024

WHO: Podle WHO 1 standardní nápoj je 10 g čistého etanolu, přičemž mužům i ženám se doporučuje nepřekračovat 2 standardní nápoje denně. Většina národních vlád nedefinuje standardní nápoj a nízkorizikové pití. 2

Česká definice standardního nápoje

1 velké pivo, 500 ml, 4 %, 16 g alkoholu

1 sklenka vína, 200 ml, 11 %, 17-18 g alkoholu

Likér, aperitiv 100 ml, 20 %, 18 g alkoholu

Tvrdý alkohol (voda, gin…), 50 ml, 40 %, 16 g alkoholu

Národní vodítka ČR pro střídmou (nízko-rizikovou) konzumaci alkoholu v číslech

1. Množství 100 % etanolu pro ženy na den: 16 g
2. Množství 100 % etanolu pro muže na den: 24 g
3. Množství 100 % etanolu pro průměrnou osobu: 20 g
4. V týdnu by měly být nejméně 2 dny bez konzumace alkoholu.
5. Při nárazovém pití by dávka 100 % etanolu neměla překročit: 40 g.

To znamená na dospělou osobu v průměru jeden standardní nápoj (drink) za den, maximálně 5 dnů v týdnu, při nárazovém pití (např. 1x za týden) maximálně 2 standardní nápoje. Nelze zapomínat, že za určitých situací je i 1 standardní nápoj rizikový (např. pro řízení motorových vozidel).

https://archiv.szu.cz/uploads/CZVP/Prehled_voditek_pro_stridmou_konzumaci_alkoholu_etanolu_.pdf