Zdravá strava pro kojence, malé děti i pro dospělé podle doporučení WHO

12.10.202012.10.2020

Zdravé stravovací návyky začínají od raného věku. Kojení podporuje zdravý růst, zlepšuje kognitivní vývoj a může mít dlouhodobější přínosy pro zdraví, jako třeba snížení rizika nadváhy nebo obezity a rozvoj NCD v pozdějším věku.

Doporučení pro kojence a malé děti

Optimální výživa v prvních dvou letech života dítěte podporuje zdravý růst a zlepšuje kognitivní vývoj. Snižuje také riziko nadváhy nebo obezity a rozvoje NCD v pozdějším věku. Rady týkající se zdravé výživy kojenců a dětí jsou podobné jako u dospělých, ale důležité jsou také následující aspekty:

Kojenci by měli být kojeni výlučně během prvních 6 měsíců života.
Děti by měly být kojeni nepřetržitě do 2 let a dále.
Od 6 měsíců věku by mělo být mateřské mléko doplňováno řadou vhodných, bezpečných a na živiny bohatých potravin. Sůl a cukry by se neměly přidávat do doplňkových potravin.

U dospělých i dětí by měl být příjem volných cukrů snížen na méně než 10 % celkového energetického příjmu. Snížení na méně než 5 % celkového energetického příjmu by poskytlo další zdravotní výhody.

Nejlepší forma propagace je podpora vhodných postupů výživy kojenců a malých dětí prostřednictvím:

provádění Mezinárodního kodexu marketingu náhražek mateřského mléka a následných příslušných rezolucí Světového zdravotnického shromáždění;
propagace, ochrana a podpora kojení ve zdravotnických službách a v komunitě, mimo jiné prostřednictvím iniciativy Baby-friendly Hospital
provádění politik a postupů na podporu ochrany pracujících matek.

V roce 2012 přijalo WHO „Komplexní prováděcí plán pro výživu matek, kojenců a malých dětí“ a šest globálních cílů v oblasti výživy, kterých má být dosaženo do roku 2025, včetně omezení zakrnění, plýtvání a nadváhy u dětí, zlepšení kojení a snížení anémie a nízké porodní hmotnosti. Jelikož v mnoha zemích nyní dochází k rychlému nárůstu obezity u kojenců a dětí, zřídila v květnu 2014 WHO Komisi pro ukončení dětské obezity. V roce 2016 Komise navrhla soubor doporučení k úspěšnému řešení dětské a dospívající obezity v různých kontextech po celém světě.

Klíčová fakta

Zdravá výživa pomáhá chránit před podvýživou ve všech jejích formách i před nepřenosnými nemocemi (NCD), jako je cukrovka, srdeční choroby, mrtvice a rakovina.
Nezdravá strava a nedostatek fyzické aktivity vedou ke globálním rizikům pro zdraví.
Zdravé stravovací návyky začínají brzy v životě od raného věku-kojení podporuje zdravý růst a zlepšuje kognitivní vývoj a může mít dlouhodobější přínosy pro zdraví, jako je snížení rizika nadváhy nebo obezity a rozvoj NCD v pozdějším věku.
Příjem energie (kalorie) by měl být v rovnováze s výdajem energie. Aby se zabránilo nezdravému přírůstku hmotnosti, neměl by celkový tuk překročit 30 % celkového energetického příjmu. Příjem nasycených tuků by měl být méně než 10 % celkového energetického příjmu a příjem trans-tuků méně než 1 % celkového energetického příjmu, s posunem ve spotřebě tuků od nasycených tuků a trans-tuků k nenasyceným tukům a směrem k cíli eliminovat průmyslově vyráběné trans-tuky.
Omezení příjmu volných cukrů na méně než 10 % celkového energetického příjmu je součástí zdravé výživy. Pro další přínosy pro zdraví se doporučuje další snížení na méně než 5 % celkového energetického příjmu.
Udržování příjmu soli na méně než 5 g denně (odpovídá příjmu sodíku méně než 2 g denně) pomáhá předcházet hypertenzi a snižuje riziko srdečních onemocnění a cévní mozkové příhody u dospělé populace.
Členské státy WHO se dohodly na snížení příjmu solí světové populace do roku 2025 o 30 %; dohodli se také, že do roku 2025 zastaví nárůst diabetu a obezity u dospělých a dospívajících a také u dětské nadváhy.

Přehled

Konzumace zdravé výživy po celý život pomáhá předcházet podvýživě ve všech jejích formách, stejně jako celé řadě nepřenosných nemocí (NCD) a stavů. Zvýšená produkce zpracovaných potravin, rychlá urbanizace a změna životního stylu však vedly k posunu ve stravovacích návycích. Lidé nyní konzumují více potravin s vysokým obsahem energie, tuků, volných cukrů a solí, sodíku a mnoho lidí nejí dostatek ovoce, zeleniny a jiných vláknin, jako jsou celozrnné výrobky.

Přesné složení diverzifikované, vyvážené a zdravé stravy se bude lišit v závislosti na individuálních charakteristikách (např. věk, pohlaví, životní styl a stupeň fyzické aktivity), kulturním kontextu, místně dostupných potravinách a stravovacích zvyklostech. Základní principy zdravé výživy však zůstávají stejné.

Pro dospělé

Zdravá výživa zahrnuje:

Ovoce, zelenina, luštěniny (např. čočka a fazole), ořechy a celozrnné výrobky (např. nezpracovaná kukuřice, proso, oves, pšenice a hnědá rýže).
Nejméně 400 g (tj. 5 porcí) ovoce a zeleniny denně s výjimkou brambor, sladkých brambor, manioku a jiných škrobnatých kořenů.
Méně než 10 % z celkového energetického příjmu z volných cukrů, což odpovídá 50 g (nebo přibližně 12 čajových lžiček) pro osobu se zdravou tělesnou hmotností, která spotřebuje přibližně 2 000 kalorií denně, ale v ideálním případě je to méně než 5 % z celkového energetického příjmu pro další přínosy pro zdraví. (Volné cukry jsou všechny cukry přidávané do potravin nebo nápojů výrobcem, kuchařem nebo spotřebitelem, stejně jako cukry přirozeně přítomné v medu, sirupech, ovocných šťávách a koncentrátech ovocných šťáv).
Méně než 30 % z celkového energetického příjmu tuků. Nenasycené tuky (vyskytují se v rybách, avokádu a ořechách a ve slunečnicových, sójových, řepkových a olivových olejích) jsou vhodnější než nasycené tuky (obsažené v tučném masu, másle, palmovém a kokosovém oleji, smetaně, sýru, sádle) a trans –tuky všeho druhu, včetně průmyslově vyráběných trans- tuků (nacházejí se v pečených a smažených pokrmech a balených svačinkách a potravinách, jako je mražená pizza, koláče, sušenky, oplatky a oleje a pomazánky na vaření), trans-tuky (vyskytují se v mase a mléčných výrobcích z přežvýkavců, jako jsou krávy, ovce, kozy a velbloudi). Doporučuje se snížit příjem nasycených tuků na méně než 10 % celkového energetického příjmu a trans-tuků na méně než 1 % celkového energetického příjmu. Zejména průmyslově vyráběné trans-tuky nejsou součástí zdravé výživy a je třeba se jim vyhnout.
Méně než 5 g soli (odpovídá přibližně jedné čajové lžičce) denně.Sůl by měla být jodována.

Kojenci by měli být kojeni výlučně během prvních 6 měsíců života.

Kojenci by měli být kojeni nepřetržitě do 2 let a dále.

Od 6 měsíců věku by mělo být mateřské mléko doplňováno řadou vhodných, bezpečných a na živiny bohatých potravin. Sůl a cukry by se neměly přidávat do doplňkových potravin.

Praktické rady pro udržení zdravé výživy

Ovoce a zelenina

Konzumace alespoň 400 g nebo 5 porcí ovoce a zeleniny denně snižuje riziko NCD a pomáhá zajistit dostatečný denní příjem vlákniny.

Příjem ovoce a zeleniny lze zlepšit:

vždy zahrnout zeleninu do jídla;
jíst čerstvé ovoce a syrovou zeleninu jako občerstvení;
jíst čerstvé ovoce a zeleninu, které jsou v sezóně; a
jíst různé druhy ovoce a zeleniny.

Tuky

Snížení množství celkového příjmu tuku na méně než 30 % celkového příjmu energie pomáhá předcházet nezdravému přírůstku hmotnosti u dospělé populace.Riziko rozvoje NCD je také sníženo:

snížení nasycených tuků na méně než 10 % celkového energetického příjmu;
snížení trans-tuků na méně než 1 % celkového energetického příjmu; a
nahrazení jak nasycených tuků, tak trans-tuků nenasycenými tuky-zejména polynenasycenými tuky.

Příjem zejména nasycených tuků a průmyslově vyráběné trans- příjem tuků, může být snížena:

vaření v páře nebo vaření místo smažení;
nahrazení másla, sádla oleji bohatými na polynenasycené tuky, jako je sójový, řepkový, kukuřičný, slunečnicový olej;
jíst mléčné výrobky se sníženým obsahem tuku a libové maso nebo ořezávat viditelný tuk z masa; a
omezování spotřeby pečených a smažených jídel, a pre-balené občerstvení a potraviny (například koblihy, koláče, dorty, koláčky, sušenky a oplatky), které obsahují průmyslově vyráběné trans-

Sůl, sodík a draslík

Většina lidí konzumuje příliš mnoho sodíku solí (což odpovídá průměrné konzumaci 9-12 g soli denně) a nedostatkem draslíku (méně než 3,5 g). Vysoký příjem sodíku a nedostatečný příjem draslíku přispívají k vysokému krevnímu tlaku, což zase zvyšuje riziko srdečních onemocnění a cévní mozkové příhody.

Snížení příjmu soli na doporučenou úroveň méně než 5 g denně by mohlo zabránit 1,7 milionu úmrtí každý rok.

Lidé si často neuvědomují množství soli, které konzumují. V mnoha zemích pochází většina soli ze zpracovaných potravin (např. hotová jídla; zpracované maso jako slanina, šunka a salám; sýr a slané občerstvení) nebo z potravin konzumovaných často ve velkém množství (např. chléb). Sůl se také přidává do potravin během vaření (např. bujón, kostky, sójová omáčka a rybí omáčka) nebo v místě spotřeby (např. stolní sůl).

Příjem soli lze snížit:

omezení množství soli a přísad s vysokým obsahem sodíku (např. sójová omáčka, rybí omáčka a bujón) při vaření a přípravě jídel;
nemít na stole sůl nebo omáčky s vysokým obsahem sodíku;
omezení spotřeby slaného občerstvení; a
výběr produktů s nižším obsahem sodíku.

Někteří výrobci potravin přeformulují recepty na snížení obsahu sodíku ve svých výrobcích a lidé by měli být povzbuzováni, aby si před zakoupením nebo konzumací zkontrolovali nutriční štítky a zjistili, kolik sodíku je ve výrobku.

Draslík může zmírnit negativní účinky zvýšené spotřeby sodíku na krevní tlak. Příjem draslíku lze zvýšit konzumací čerstvého ovoce a zeleniny.

Cukry

Konzumace volných cukrů zvyšuje riziko vzniku zubního kazu (zubního kazu). Přebytek kalorií z potravin a nápojů s vysokým obsahem volných cukrů také přispívá k nezdravému přírůstku hmotnosti, což může vést k nadváze a obezitě. Nedávné důkazy také ukazují, že volné cukry ovlivňují krevní tlak a sérové lipidy, a naznačují, že snížení příjmu volných cukrů snižuje rizikové faktory pro kardiovaskulární onemocnění.

Příjem cukrů lze snížit:

omezení konzumace potravin a nápojů obsahujících vysoké množství cukrů, jako jsou sladké občerstvení, bonbóny a nápoje slazené cukrem (tj. všechny druhy nápojů obsahujících volné cukry-jedná se o sycené nebo nesycené nealkoholické nápoje, ovocné nebo zeleninové džusy a nápoje, tekuté a práškové koncentráty, ochucená voda, energetické a sportovní nápoje, čaj připravený k pití, káva připravená k pití a ochucené mléčné nápoje); a
jíst čerstvé ovoce a syrovou zeleninu jako občerstvení místo sladkého občerstvení.

Jak propagovat zdravou stravu

Strava se vyvíjí v průběhu času a je ovlivňována mnoha sociálními a ekonomickými faktory, které komplexně ovlivňují formování jednotlivých stravovacích návyků. Mezi tyto faktory patří příjem, ceny potravin (které ovlivní dostupnost a cenovou dostupnost zdravých potravin), individuální preference a přesvědčení, kulturní tradice a geografické a environmentální aspekty (včetně změny klimatu). Podpora zdravého potravinového prostředí-včetně potravinových systémů podporujících diverzifikovanou, vyváženou a zdravou stravu-proto vyžaduje zapojení více sektorů a zúčastněných stran, včetně vládního a veřejného a soukromého sektoru.

Vlády hrají ústřední roli při vytváření prostředí zdravých potravin, které umožňuje lidem přijímat a udržovat zdravé stravovací návyky. Mezi účinná opatření tvůrců politik zaměřená na vytváření zdravého potravinářského prostředí patří:

Vytvoření soudržnosti v národních politikách a investičních plánech-včetně obchodních, potravinových a zemědělských politik-na podporu zdravé výživy a ochranu veřejného zdraví prostřednictvím:

zvýšení pobídek pro výrobce a maloobchodníky k pěstování, používání a prodeji čerstvého ovoce a zeleniny;
snížení pobídek pro potravinářský průmysl k pokračování nebo ke zvýšení produkce zpracovaných potravin obsahujících vysokou hladinu nasycených tuků, trans-tuků, volných cukrů a soli / sodíku;
podpora změny složení potravinářských výrobků s cílem snížit obsah nasycených tuků, trans-tuků, volných cukrů a soli / sodíku s cílem vyloučit průmyslově vyráběné trans-tuky;
provádění doporučení WHO o uvádění potravin a nealkoholických nápojů na trh dětem;
stanovení standardů na podporu zdravých stravovacích postupů zajištěním dostupnosti zdravých, výživných, bezpečných a cenově dostupných potravin v předškolních zařízeních, školách, jiných veřejných institucích a na pracovišti;
zkoumání regulačních a dobrovolných nástrojů (např. marketingových předpisů a politik označování výživové hodnoty) a ekonomických pobídek nebo odrazujících prvků (např. daní a dotací) na podporu zdravé výživy; a
podpora nadnárodních, národních a místních stravovacích služeb a stravovacích zařízení s cílem zlepšit výživovou kvalitu jejich potravin-zajistit dostupnost a cenovou dostupnost zdravých možností-a přezkoumat velikost porcí a ceny.

Podpora poptávky spotřebitelů po zdravých potravinách a jídlech prostřednictvím:

podpora povědomí spotřebitelů o zdravé stravě;
rozvoj školních politik a programů, které povzbuzují děti k osvojení a udržování zdravé výživy;
vzdělávání dětí, dospívajících a dospělých o výživě a zdravých stravovacích postupech;
podpora kulinářských dovedností, a to i u dětí ve školách;
podpora informací v místě prodeje, mimo jiné prostřednictvím nutričního označování, které zajišťuje přesné, standardizované a srozumitelné informace o obsahu živin v potravinách (v souladu s pokyny Komise Codex Alimentarius), s přidáním štítku na přední straně obalu, kterým spotřebiteli porozumí; a
poskytování výživového a stravovacího poradenství v zařízeních primární zdravotní péče.

Podpora vhodných postupů výživy kojenců a malých dětí prostřednictvím:

provádění Mezinárodního kodexu marketingu náhražek mateřského mléka a následných příslušných rezolucí Světového zdravotnického shromáždění;
propagace, ochrana a podpora kojení ve zdravotnických službách a v komunitě, mimo jiné prostřednictvím iniciativy Baby-friendly Hospital
provádění politik a postupů na podporu ochrany pracujících matek.

Strategie WHO

„Globální strategie WHO pro stravu, fyzickou aktivitu a zdraví“ byla přijata v roce 2004 zdravotnickým shromážděním. Tato strategie vyzvala vlády, WHO, mezinárodní partnery, soukromý sektor a občanskou společnost, aby přijaly opatření na podporu zdravé výživy a fyzické aktivity na globální, regionální a místní úrovni.

V roce 2010 schválilo Shromáždění pro zdraví soubor doporučení týkajících se uvádění potravin a nealkoholických nápojů na trh dětem. Tato doporučení vedou země při navrhování nových politik a zlepšování stávajících, aby se snížil dopad uvádění potravin a nealkoholických nápojů na děti na děti. WHO také vyvinula regionálně specifické nástroje (jako jsou modely regionálních profilů živin), které mohou země použít k implementaci marketingových doporučení.

V roce 2012 přijalo zdravotnické shromáždění „Komplexní prováděcí plán pro výživu matek, kojenců a malých dětí“ a šest globálních cílů v oblasti výživy, kterých má být dosaženo do roku 2025, včetně omezení zakrnění, plýtvání a nadváhy u dětí, zlepšení kojení a snížení anémie a nízké porodní hmotnosti.

V roce 2013 se zdravotnické shromáždění dohodlo na devíti globálních dobrovolných cílech pro prevenci a kontrolu NCD. Mezi tyto cíle patří zastavení nárůstu cukrovky a obezity a 30 % relativní snížení příjmu soli do roku 2025. „Globální akční plán pro prevenci a kontrolu nepřenosných nemocí na období 2013–2020“ poskytuje pokyny a možnosti politiky pro členské státy, WHO a další agentury OSN k dosažení cílů.

Jelikož v mnoha zemích nyní dochází k rychlému nárůstu obezity u kojenců a dětí, zřídila v květnu 2014 WHO Komisi pro ukončení dětské obezity. V roce 2016 Komise navrhla soubor doporučení k úspěšnému řešení dětské a dospívající obezity v různých kontextech po celém světě.

V listopadu 2014 WHO uspořádala společně s Organizací OSN pro výživu a zemědělství (FAO) druhou mezinárodní konferenci o výživě (ICN2). ICN2 přijala Římskou deklaraci o výživě a akční rámec, které doporučují soubor politických možností a strategií na podporu rozmanité, bezpečné a zdravé stravy ve všech životních fázích. WHO pomáhá zemím při provádění závazků přijatých na konferenci ICN2.

V květnu 2018 schválilo Zdravotnické shromáždění 13. Obecný pracovní program (GPW13), který bude řídit práci WHO v letech 2019–2023. Snížení příjmu soli / sodíku a eliminace průmyslově vyráběných trans-tuků z dodávek potravin jsou v GPW13 identifikovány jako součást prioritních opatření WHO k dosažení cílů zajištění zdravého života a podpory pohody pro všechny v každém věku. Na podporu členských států při přijímání nezbytných opatření k odstranění průmyslově vyráběných trans-tuků vypracovala WHO plán pro země (akční balíček REPLACE), který má pomoci akce urychlit.

Zdroj: who.int