Prenatální ruční odsávání mateřského mléka u žen s diabetem
U matek s cukrovkou je méně pravděpodobné, že dosáhnou úspěšného kojení, protože mají opožděný nástup laktace. Navíc jejich děti jsou ohroženy hypoglykemií v důsledku fetálně-neonatálního hyperinzulinismu.
Oddělení matky a dítěte po CS nebo převoz dítěte na neonatální jednotku intenzivní péče (NICU) v důsledku hypoglykémie dále snižuje šance na úspěšné kojení. Časné poskytování kojenecké výživy je tedy u této skupiny kojenců poměrně časté a je obecně spojeno s kratší dobou výlučného kojení. Vlastní kolostrum matky je optimální pro usnadnění metabolického přechodu po porodu a stabilizuje koncentraci glukózy u novorozence účinněji než kojenecká výživa. Kojení má četné výhody včetně prevence nadváhy kojenců a prevence rozvoje prokázané cukrovky u matky a dítěte v pozdějším věku. V Norsku 89 % všech matek uvádí, že kojí (74 % výlučně) 8 týdnů po porodu. Mezi těhotnými ženami v Norsku tedy existují jasná očekávání, že by měly po porodu kojit.
Prenatální exprese mateřského mléka (ABE) je ruční exprese a odběr kolostra během těhotenství. Přínosem ABE je mít zásobu kolostra pro novorozence s rizikem hypoglykémie, jejichž matky jsou ohroženy opožděnou laktogenezí, aby se zabránilo používání kojenecké výživy. Tato metoda byla studována a zavedena jako rutinní péče v Austrálii a na Novém Zélandu s cílem vyhnout se používání kojenecké výživy a usnadnit dřívější kojení. ABE není široce rozšířeno ani studováno v Evropě, s výjimkou Spojeného království a ojediněle i v České republice. Ženy s diabetem, které se o ABE dozvěděly prostřednictvím internetu nebo jiných zdrojů požádaly o podporu této praxe, protože prenatální exprese mateřského mléka (ABE) může usnadnit dřívější kojení.
Výsledek
Ženy s diabetem léčené metforminem nebo inzulínem odstříkávaly od 37+0 až do přijetí k porodu. Žádná žena nehlásila žádné nepohodlí nebo vedlejší účinky. Odebrané a přinesené kolostrum bylo podáváno jejich dětem během prvních 24 hodin života. Míra kojení při propuštění byla 86 % a 78 % 6–8 týdnů po porodu. Sedm dětí (25 %) bylo přemístěno na novorozenecké oddělení; čtyři kvůli hypoglykémii. Spokojenost matek hodnocená 6–8 týdnů po porodu odhalila, že všechny účastnice měly pozitivní vztah k ABE. Míra kojení při propuštění a 6–8 týdnů po porodu byla vyšší než ve srovnatelných studiích. Studie z jiných zemí zjistily, že pouze 30–60 % matek s cukrovkou kojilo při propuštění nebo po 6 týdnech.
U kojenců narozených matkám s diabetem byla aplikována následující rutinní péče; časný kontakt kůže na kůži a kojení jako první jídlo během první hodiny po porodu. První hladina cukru v krvi byla běžně získána přibližně 2 hodiny po narození nebo dříve, pokud se objevily příznaky hypoglykémie. Cílové hodnoty krevního cukru byly >2,0 mmol/l během prvních 24 hodin a poté >2,6 mmol/l. U čtyř z 28 novorozenců byla první hladina cukru v krvi <1,4 mmol/l a byli přeloženi na JIP. Pokud byla hladina cukru v krvi mezi 1,4–1,9 mmol/l, novorozenci dostali nejprve 5–10 ml odsátého mléka nebo pasterizovaného dárcovského mléka nebo umělou výživu z hrníčku. Hladina krevního cukru byla následně sledována nejméně třikrát během prvních 24 hodin po narození. Po dosažení stabilních hodnot > 2,6 mmol/l bylo monitorování přerušeno.
Výsledky této studie podporují názor, že je prospěšné začít s ABE dříve než ve 37. týdnu. Účastníci známe studie DAME začali odstříkávat mateřské mléko ve 36. týdnu, o 1 týden dříve a na Novém Zélandu obvykle ženám doporučují, aby začaly s odsáváním mléka od 34. týdne těhotenství.
Zdroj: International Breastfeeding Journal
