Kojení ovlivňuje chování

Čím delší doba kojení, tím méně problémů s chováním u dětí do 5 let

Heikkila K, Sacker A, Kelly Y, Renfrew MJ, Quigley MA (2011) Breastfeeding and child behaviour in the Millennium kohort study. Arch Dis Child.
Abstrakt

Cíl: Zjistit, zda kojení souvisí s behaviorálním vývojem dětí ve věku 5 let.

Plán studie: Autoři použili údaje z velké, prospektivní, národní anglické studie-Miilenium kohortní studie.

Účastníci studie: Do analýzy bylo zahrnuto 10 037 bělošských párů matka a dítě (9525 donošených a 512 nedonošených dětí).

Metody: Délka kojení (jakéhokoliv či výlučného) byla zjišťována z pohovoru s rodiči na začátku studie, když bylo dětem 9 měsíců. Chování dítěte bylo hodnoceno dotazníkem, který vyplnili rodiče (Strenght and difficulties questionnaire (SDQ)). Souvislost délky kojení s abnormálním celkovým SDQ skóre a subskóre ve věku 5 let u dětí donošených a nedonošených byla hodnocena logistickou regresí.

Výsledky: Abnormální SDQ skóre byly méně běžné u donošených dětí (n=1129/9525, 12%) než u nedonošených dětí (n=78/515, 15%). Donošené děti, kojené 4 měsíce a déle (n=2741/9525, 29%) měly nižší pravděpodobnost abnormálního celkového SDQ skóre (OR upraveno na více proměnných v porovnání s dětmi nikdy nekojenými (n=3292/9525, 35%) OR =0,67, 95% CI: 0,54-0,83. Tento účinek byl stejný pro všechny SDQ subskóre. U nedonošených dětí souvisela delší doba kojení většinou s nižší pravděpodobností abnormálního celkového SDQ skóre či subskóre, ale účinek odhadu byl nepřesný.

Souvislost mezi výlučným kojením a abnormálním SDQ skóre byly podobné vztahu mezi jakýmkoliv kojením a abnormálním SDQ skóre.

Závěr

Ze závěrů vyplývá, že aspoň u donošených dětí souvisí delší doba kojení s menšími behavoriálními problémy (dle výpovědi rodičů) ve věku 5 let.

Co už se o tomto tématu ví:

• u většiny observačních studií mají kojené děti menší behavoriální problémy než děti, krmené formulí.
• tento rozdíl se zeslabil či vymizel, poté co byly vzaty v úvahu další možné proměnné (socioekonomické apod.).

Co přináší nového tato studie:

• v naší velké, prospektivní studii anglických jedináčků, souviselo kojení po dobu 4 měsíců a déle s nižší pravděpodobností behaviorálních problémů ve věku 5 let.
• u donošených dětí zůstala tato souvislost významná i poté, co bylo vzato v úvahu velké množství proměnných, které by mohly tento vztah ovlivnit.

K behavoriálním problémům patří emocionální příznaky (např. úzkost), hyperaktivita (např. nesoustředěnost) či problémy s chováním (např. lhaní, krádeže). Výživa kojenců může ovlivňovat chování dítěte prostřednictvím biologických či psychosociálních mechanismů. Je možné, že vyšší příjem esenciálních mastných kyselin z mateřského mléka se podílí na zlepšení neurologického vývoje a tím se snižuje výskyt behaviorálních problémů. Kojení také upevňuje vztah mezi matkou a dítětem, zlepšuje jejich vzájemnou komunikaci, což zlepšuje behavoriální vývoj.

Metody

Studie se zúčastnilo celkem 10 037 párů matka a dítě, z nich jich bylo 9525 donošených (narozených v či po 37 týdnu těhotenství) a 512 dětí bylo nedonošených (narozených před 37 týdnem těhotenství). Ze studie byly vyloučeny děti, které byly extrémně nedonošené (narozené před 28 týdnem těhotenství). Dále byly vyloučeny děti z vícečetných těhotenství a děti, které neměly bělošský původ. Vyloučeny byly také páry matka a dítě, u nichž chyběly některé údaje nebo jejichž dotazník SDQ byl nekompletní. Rodiče odpovídali vyškolenému výzkumníkovi na otázky ohledně výživy dítěte v 9 měsíci jeho věku a vyplňovali SDQ dotazník, týkající se chování dítěte ve věku 5 let dítěte. Všechny analýzy byly prováděny odděleně pro donošené a nedonošené děti, jelikož bylo prokázáno, že vliv způsobu výživy na chování dětí se u těchto dvou skupin liší.
Do modelu analýzy byly začleněny tzv. faktory a priori- tedy faktory, u nichž bylo už dříve prokázáno, že souvisí s kojením a chováním dětí a tzv. přídatné faktory, které po přidání do analýzy změnily odhad o 5% a více. Mezi a priori faktory patřila socioekonomická situace matky, mentální zdraví matky (Malaise inventory scale a Kesslerova škála), věk a vzdělání matky,kouření matky v těhotenství, rodinný stav, přijetí dítěte na novorozeneckou JIP. Mezi přídatné faktory patřily vztah mezi matkou a dítětem (Condon. Škála), pořadí, ve kterém se dítě narodilo, alkohol v těhotenství, typ zařízení péče o dítě a věk, ve kterém začalo dítě toto zařízení navštěvovat.

Výsledky

Souvislost kojení a SDQ skóre u donošených dětí

Kojení u donošených dětí souviselo s nižší pravděpodobností celkového abnormálního SDQ skóre. Pokud však byly vzaty v úvahu a priori faktory, tak se zeslabil účinek kojení po dobu do 2 měsíců a do 4 měsíců. Nicméně při kojení donošených dětí po dobu 4 měsíců a déle zůstala nižší pravděpodobnost abnormálního SDQ skóre i poté, co byly vzaty v úvahu všechny potenciální faktory.

Souvislost kojení a SDQ skóre u donošených dětí

Kojení u nedonošených dětí souviselo s nižší pravděpodobností celkového abnormálního SDQ skóre. Pokud však byly vzaty v úvahu další faktory, tak se zeslabil účinek kojení. Vzorek nedonošených dětí byl malý, proto bylo obtížné souvislost stanovit.

Tab. 2 Souhrn souvislostí mezi kojením a abnormálním celkovým SDQ skóre

OR pro abnormální skóre (17+)	N (%) abnormálních SDQ		Unadjusted OR (95% interval spolehlivosti)	p		A priori adjusted*OR (95% interval spolehlivosti)	p	Zcela adjusted OR (95% interval spolehlivosti)		p
Jakékoliv kojení
Donošené děti (n=9525)
Nikdy nekojené (n=3292)	530 (16,1)		1			1		1
Kojené méně než 2 měsíce (n=2580)	324 (12,6)		0,83 (0,68-1,00)	0,05		1,02 (0,84-1,26)	0,8	1,00 (0,82-1,22)**		0,9
Kojené 2-3,9 měsíce (n=912)	96 (10,5)		0,64 (0,48-0,86)	0,003		0,95 (0,70-1,27)	0,7	0,93 (0,69-1,26) **		0,6
Kojené 4 měsíce a déle (n=2741)	179 (6,5)		0,36 (0,30-0,44)	<0,001		0,67 (0,54-0,83)	<0,001	0,67 (0,54-0,83) **		<0,001
Nedonošené děti (n=512)
Nikdy nekojené (n=177)	31 (17,5)		1			1		1
Kojené 2,9 měsíce a méně (n=202)	35 (17,3)		0,65 (0,36-1,17)	0,1		0,69 (0,36-1,33)	0,3	0,65 (0,33-1,29) **		0,2
Kojené 3 měsíce a déle (n=133)	12 (9,0)		0,34 (0,16-0,70)	0,004		0,93(0,41-2,11)	0,9	1,02 (0,44-2,37) **		0,9
Výlučné kojení
Donošené děti (n=9525)
Nikdy nekojené (n=3292)	530 (16,1)		1			1		1
Kojené méně než 2 měsíce (n=3360)	398 (11,9)		0,75 (0,62-0,90)	0,002		1,00 (0,83-1,20)	0,9	0,97 (0,81-1,16) **		0,7
Kojené 2-3,9 měsíce (n=1465)	117 (8,0)		0,49 (0,39-0,62)	<0,001		0,82 (0,65-1,06)	0,1	0,83 (0,64-1,06) **		0,1
Kojené 4 měsíce a déle (n=1408)	84 (8,0)		0,30 (0,23-0,41)	<0,001		0,61 (0,45-0,83)	0,002	0,61 (0,45-0,83) **		0,002
Nedonošené děti (n=512)
Nikdy nekojené (n=177)	31 (17,5)		1			1		1
Kojené 2,9 měsíce a méně (n=249)	38 (15,3)		0,56 (0,31-0,99)	0,048		0,73 (0,37-1,41)	0,3	0,66 (0,34-1,29) ***		0,3
Kojené 3 měsíce a déle (n=86)	9 (10,5)		0,39 (0,18-0,85)	0,018		1,14 (0,44-2,91)	0,8	1,2 (0,045-3,22) ***		0,7

 

*Byly brány v úvahu vzdělání matky, zaměstnání (vysokoškolské místo, středoškolské místo, manuální práce, nikdy nepracovala/nezaměstnaná), onemocnění matky (Malaise inventory scale), Kesslerova škála, věk matky (kategorie 20-24, 25-29, 30-34 a 35+),kouření matky v těhotenství (ano vs ne), stav (samoživitelka versus v partnerském vztahu), přijetí dítěte na novorozeneckou JIP (ano versus ne).
**Upraveno na dřívější proměnné –škála vztahu mezi matkou a dítětem a pořadí, ve kterém se dítě narodilo (první versus další).
*** Upraveno na dřívější proměnné –škála vztahu mezi matkou a dítětem, způsob péče o dítě (formal, informal, žádná), věk, ve které bylo dítě přijato do zařízení péče o dítě (měsíce), pořadí, ve kterém se dítě narodilo (první versus další), alkohol v těhotenství (nikdy, 1-2x měsíčně, 1-4y týdně, 5 a vícekrát týdně).