Kognitivní výhody kojících žen po dosažení věku 50 let
Dlouhodobým zdravotním účinkům kojení na matku se věnuje mnohem méně pozornosti než jeho účinkům na vývoj dítěte. Kojení však představuje pro matku fyziologicky, psychologicky a behaviorálně transformační zkušenost nedoceněným způsobem.
Jedním z nejhlubších způsobů, jak se ženská lidská fyziologie v moderní době změnila, je posun v historii ženského reprodukčního života. V porovnání s lidskými historickými a prehistorickými normami je typický dřívější věk při menarché a méně těhotenství. Normy kojení se také dramaticky posunuly, přičemž ženy v mnoha průmyslových společnostech dnes méně kojí, než by bylo typické v předmoderní minulosti. Prakticky všechny přeživší děti by byly kojeny před příchodem kojenecké výživy. Trvání kojení v celé lidské historii můžeme odhadnout tak, že se podíváme na současné neindustrializované populace a také na archeologické důkazy z kosterních pozůstatků, ačkoli obě metody jsou omezené.
Nicméně metaanalýza 113 současných neindustrializovaných populací prokázala průměrnou délku celkového kojení na dítě 29 ± 10 měsíců a kosterní izotopové analýzy populací lovců a sběračů v rozsahu před 12 000–2 500 lety prokázaly celkové kojení na dítě ve věku 22–68 měsíců.
Existuje „evoluční nesoulad“ mezi předmoderní normou téměř univerzálního a dlouhodobého kojení a současnou nízkou mírou a trváním kojení v mnoha industrializovaných populacích. Nesoulad spočívá v představě, že k selekci na postmenopauzální ženské fyziologické, kognitivní rysy a rysy dlouhověkosti by došlo v kontextu žen, které měly dlouhodobé účinky častého a dlouhodobého kojení. Biopsychosociální účinky kojení ovlivňují zdraví, mysl a společenský život žen. Výsledky studií naznačují, že ženy, které kojily, mají lepší kognitivní funkce v postmenopauzální fázi života ve srovnání s ženami, které nekojily. Všechny způsoby, jakými kojení podporuje neurobiologické i psychologické a sociální přínosy, společně naznačují pravděpodobnost nižšího rizika demence a Alzheimerovy choroby (AD) v pozdějším životě, stejně jako intervenující rizikový faktor deprese.
Dlouhodobé účinky kojení na kognitivní zdraví žen je důležitým a nedostatečně prozkoumaným tématem s důsledky pro biopsychosociální a evoluční vědy. V kohortě žen starších 50 let vykazovaly ty, které kojily, lepší výkon ve všech čtyřech kognitivních doménách ve srovnání s ženami, které nekojily.
