Kojení a poporodní deprese

Stále větší množství důkazů rozkrývá spojitost mezi kojením a poporodní depresí [76, 77]. Hamdan a Tamim [78] v prospektivní studii prokázali, že kojící ženy mají ve 2. a 4. měsíci po porodu nižší skóre v Edinburgské škále postnatální deprese (Edinburgh Postnatal Depression Scale, EPDS) a je méně pravděpodobné, že ve 4. měsíci po porodu jim bude diagnostikována poporodní deprese.

Kromě toho dospěla tato studie k závěru, že vyšší skóre ve 2. měsíci po porodu lze prediktivně spojit s nižší mírou kojení ve 4. měsíci. Jiná prospektivní studie, v níž byly ženy sledovány od 3. trimestru gravidity do 3. měsíců po porodu, přinesla zjištění, že ženy, které výlučně kojily, prokazovaly nižší skóre deprese než ženy, které kojily méně než 3 měsíce [2]. Významný je také fakt, že vyšší hodnoty zachycené na škále deprese ve 3. trimestru korelovaly s kratším trváním výlučného kojení po porodu, což poukazuje na možnost predikce úspěšnosti kojení ve vztahu k ženině naladění a afektivitě před porodem.

Vezmeme-li do úvahy složitý a potenciálně reciproční vztah mezi kojením a depresí matky, je také možné, že vlastní problémy s kojením, jejichž důsledkem bude dřívější ukončení kojení, mohou ovlivnit ženinu náladu a afektivitu.

Například Brown a kol. [79] zjistili, že zanechání kojení je spojeno s vyšším skóre na škále deprese, když však analyzovali dané výsledky detailněji, přišli k závěru, že toto je platné pouze u žen, které ukončily kojení z důvodu tělesných obtíží a bolesti při kojení.

Jiná studie, zaměřující se na hodnocení komplikací při kojení a nálady matky v 8 týdnech po porodu, ukázala, že ať už jsou problémy spojeny s tělesnými obtížemi ženy či ne, poukazují vždy na horší psychické naladění ženy. Tato zjištění upozorňují, jak je při výzkumu důležité přesné porozumění podstatě problémů s kojením i matčiným důvodům, pro které se rozhodla kojení zanechat, a také jaké to přináší konsekvence pro matčinu psychiku.

Ačkoli existuje spojitost mezi kojením, náladou matky a poporodní depresí, je těžké určit, zda jsou v popředí nesnáze s kojením či nálada a afektivita matky, co zapříčiňuje zmíněné následky, a to z důvodu komplexních vztahů mezi kojením a ženiným psychickým stavem.

Existují kupříkladu důkazy, které prokazují, že ženy s vyšším stupněm anxiózních a depresivních stavů kojí výlučně méně a také dříve kojení zanechávají, spolu s tím projevují ke kojení více negativní postoj [81, 82]. Nicméně zkoumaný vztah mezi kojením a depresí je všeobecně v souladu s tím, co bylo řečeno již výše v souvislosti s vlivem kojení na matčinu afektivitu, náladu a stres.

Zdroj: ncbi.nlm.nih.gov

Edinburské skóre – informace a dotazník